Osudová plavba

Janet

Celé dva dny jsem měla volno, a to znamenalo jediné. Možnost si větrat hlavu v parku. Rozhodla jsem se, že si koupím knihu, po které jsem se už dlouho koukala. Přeci jen bych si mohla dovolit aspoň konečně dělat po večerech něco jiného než jen projíždět internet na mobilu, nebo se utápět v depresích.

Zítra v 11. James.

Vyrušila mě z mého pozorování lidí kolem mě zpráva. Takže zítra se znovu nalodíme. Jsem zvědavá, na jak dlouho tam budeme tentokrát. Rovnou jsem se vydala domů. Těsně před dveřmi mě zarazil Brandon.

„Claire, přišla bys dnes na filmový večer?"

Chvilku jsem nad jeho nabídkou přemýšlela, ale nakonec jsem přijala. „Ale jídlo tentokrát přinesu já." On souhlasil a já se hned pustila do procházení skříněk a lednice, abych vymyslela něco dobrého k jídlu. Nakonec jsem zvolila domácí burgery. S připravenými ingrediencemi a opečeným masem jsem se vydala k Brandonovi.

„To tak nádherně voní." Řekl, když jsem procházela.

Každý jsme si burgery naskládali podle svého a k nim si dali čerstvě udělané hranolky. Oba dva jsme byli špinaví od omáčky a sýra. Neskutečně jsem se u toho nasmáli. Po jídle jsem šla odnést nádobí a dala předehřát troubu u Brandona. Doma jsem připravila Nachos, které jsem posypala několika různými sýry a k tomu dala do misky smetanu na namáčení.

„Claire ty jsi vážně neskutečně dobrá kuchařka." Uznal Brandon, když ochutnal Nachos.

„Vždyť to nic není. Jen nandáš na hromadu samé dobré věci a dáš to zapéct. Nic víc." Pokrčila jsem rameny a vzala si na klín Prince, který se dožadoval pozornosti.

„I to vyžaduje umění." Dodal a pustil další ze série jeho oblíbených komedií.

Tentokrát jsem se u něj nezdržela tak dlouho, protože jsem věděla, že budu muset jít brzy spát, abych byla odpočatá do práce, a navíc mě zajímalo, jak to bude pokračovat v knize dál.

Poděkovala jsem mu za dárek a odešla. Ani nevím, jak jsem usnula s knihou v ruce, ale její bouchnutí o zem mě vzbudilo.

Bylo už ráno, tak jsem rovnou vstala a pomalu se chystala do práce. Tentokrát jsem na jachtu dorazila o půl hodiny dříve. Rovnou jsem se šla převléknout. Když jsem zaslechla šramotícího Maxe v kuchyni, šla jsem mu pomoct s vykládkou potravin. Chris s Jamesem přišli rovnou s hostem. Jeho jsem ale už viděla. Byl to ten, který obtěžoval Jenny, když jsme pro ně tančili.

„Přines mi kafe." Mávl na mě rukou, aniž by se na mě jen podíval. Nevěnovala jsem tomu nijak zvlášť pozornost.

„Nám taky přines kávu prosím. Dneska to bude dlouhé." Usmál se James a já se vydala do kuchyně.

Max mě následoval a pomohl mi s přípravou. „Dávej si na něj pozor. Tenhle je dost vlezlý. Kvůli němu tu nejedna skončila." Varoval mě.

„Už s ním mám zkušenost. Snad to bude v pořádku." Pokusila jsem se o úsměv.

Když jsem přinesla kávu, nejprve jsem ji položila k hostovi, poté teprve Chrisovi a Jamesovi.

„Tebe ale přece znám." Ukázal na mě znenadání prstem. „Ty jsi jedna z těch na té velké lodi." Vyjadřoval se jako buran. „Zatancuješ mi?"

Měla jsem chuť mu tu kávu vylít do rozkroku, ale musela jsem se držet.

„Nyní pracuje tady a tady žádné tanečky neděláme." Vložil se do toho s chladným klidem Chris.

Host se zazubil, jako slizký had. „To je ale škoda. Rád bych si užil tvoji společnost." Dělalo se mi z něj zle. Raději jsem poodstoupila stranou, abych byla pryč z palebné zóny. Oni se znovu vrátili k pracovním záležitostem.