Hádka

11 0 0
                                    

Tentokrát nám otevřel Chris. „Vítejte." Ukázal nám, abychom vešly. „Kde máme bar už víte. Dnes to bude trochu odlišné." Začal vysvětlovat. „Dnes zůstaňte prosím v tom, co máte na sobě. Dnešní host by mohl být dotěrnější a nechci riskovat, že by ho lákala vaše těla." S Jenny jsme jen poslouchaly a u toho si nalévaly první drinky. Cítila jsem narůstající nervozitu. „I když se obávám, že ho budeme muset více hlídat i tak. Dnes vám to moc sluší." Nespouštěl z nás oči. „James už budě vědět, na co si dát pozor a zakročí, pokud to bude třeba. Za pár minut tu budou. Přijdeme za vámi." Odešel od nás a my se pomalu přesunuly do salónku.

„Zdá se, že pan Garret má svou oblíbenkyni." Šťouchla do mě Jenny ramenem.

„Co prosím?" nechápala jsem, co mi tím chce říct.

„Celou dobu zíral jen na tebe a div neslintal." Zasmála se.

„Vždyť se díval na nás obě. Nedělej unáhlené závěry." Snažila jsem se zahnat představu, jak nade mnou slintá Chris.

„Vím, co vidím." Dodala nakonec a obě jsme se přichystaly na svá místa.

Po chvíli za námi přišel James a kývl na nás ve znamení, že můžeme začít. Za ním přišel i Chris a s ním další mladší muž. Docela hezký, ale už od pohledu arogantní muž se posadil co nejblíže k nám, aby měl co nejlepší výhled na nás. Zdálo se, že Chris s ním chce zahájit rozhovor, ale druhý muž mu nevěnoval nejmenší pozornost. Střídavě si prohlížel mě a Jenny. Snažila jsem se nedávat najevo svou nervozitu, ale zdálo se, že Chris i James na tom nebyli jinak. Chris se zoufale snažil zaujmout jeho pozornost a James stál napjatě, jako struna.

„Přijímám tvou nabídku, ale teď mě nech si užít výhled." Odehnal Chrise mávnutím ruky. Ten se jen opřel a naznačil mi, abych šla za ním. Přitančila jsem k němu a začala se nakrucovat přímo před ním. On mě ale chytil za ruku a lehce zmáčkl. Na vteřinu jsem se zarazila, ale hned jsem pokračovala dál. Jeho dotek mě zčásti uklidnil, ale znervózňovaly mě jeho čokoládové oči, ve kterých jsem viděla strach. Raději jsem se k němu otočila zády a snažila se neřešit důvod jeho obav. On si mě přitáhl blíž a nechal své ruce lehce položené na mých bocích. Druhý muž pozoroval každý náš pohyb a užíval si ten výhled. Poté se však zvedl a šel k Jenny. Vylezl si za ní nahoru a začal jí hladit po bocích a tančil s ní. Ona se nebránila a přišlo mi, že se jí to snad líbilo a užívala si to. Tedy dokud nemusel zasáhnout James, protože mužovy ruce přešly v osahávání.

„Marcusi uklidni to. Nejsou tu od toho, aby sis vrznul." Zavrčel na něj.

„Vždyť se zase tolik nestalo. Ale je to škoda, celkem se mi líbíš." Chytl Jenny za bradu, aby se mu dívala do očí.

Než jsem si stačila uvědomit, co se tu děje, byl James u Jenny a Chris si mě stáhl na pohovku vedle sebe, aby mohl v případě nouze zasáhnout.

„Řekl jsem, že si máš dát pohov." Stoupl si James mezi Marcuse a Jenny. „A nehodlám to už opakovat."

„Já bych řekl, že byste se měli uklidnit oba dva." Vložil se do toho Chris. Chytil mě za stehno a snažil se vypadat co nejvíc uvolněně. Jeho ruka na mé noze však vyjadřovala jiné věci. Třásla se a stisk byl pevný. „Marcusi, tebe bych chtěl poprosit, abys nám neosahával děvčata, nebo tě osobně vyvedu. A James by se neměl uchylovat k ukvapeným závěrům."

James pravděpodobně pochopil, co se mu tím Chris snaží říct, a tak znovu slezl a vrátil se tam, kde byl.

„Pokusím se nebýt dotěrný. Jenže mě ta děvčata uvádí do jisté nemilé situace." Poukázal na velmi nemístně zvýrazněnou touhu. „Budu to holt muset vyřešit později." Zasmál se a znovu tančil s Jenny. Ta už však nebyla tak uvolněná, jako předtím.

Osudová plavbaKde žijí příběhy. Začni objevovat