Osudová plavba

Nikdy víc

Když Jenny dorazila už jsem v sobě měla dvě sklenky na uvolnění nálady. Hned ke mně přišla a objala mě. Bylo na ní vidět, jak je nadšená, že můžeme znovu pracovat spolu a hlavně, že bude mít další peníze. Postupně jsme se přesunuly do salónku a čekaly, až za námi přijdou kluci i s hostem.

Znovu přišel James dříve, aby nám naznačil, že jsou tu a my se daly do tance. To, co ale přišlo jsem nečekala. Znovu se mi vrátil ten nechutný pocit z knihkupectví. Přišel s nimi ten úlisný člověk. Vešel dovnitř a rovnou se díval na nás. Když se zaměřil na mě, vítězně se zazubil. Na Chrisovo pozvání se posadil a rovnou si vybral místo blíž ke mně. Snažila jsem se chovat co nejvíce profesionálně, ale bylo to sakra těžké.

„Ty, černovlasá, pojď ke mně." Zavolal si mě k sobě a já tedy velmi neochotně šla. Nechtěla jsem se na něj dívat, a tak se otočila zády k němu. Rovnou mě začal osahávat na bocích a zádech. Když mi rukama zajel na mé pozadí, zavrčel na něj James něco ve stylu, že by si měl dávat pozor na ruce.

„Jak moc si ceníte obchodu se mnou?" zeptal se Chrise a dal ruce ode mě.

„Byl bych velmi rád, pokud byste kývl, avšak si buďte jistý, že nejste náš jediný možný obchodní partner." Odpověděl chladně Chris.

„Otoč se ke mně." Přikázal mi a já chtě nechtě poslechla. „Co byste mi nabídl za náš obchod?" znovu mi dal ruce na boky.

„Co si představujete?" ptal se Chris a já slyšela mírné rozrušení v jeho hlase.

„Několik miliónů vás to stát bude." Řekl a rukama mi přejel na stehna. „A tuhle dívku." Doslova nade mnou slintal.

„Nikdy." Řekl rázně a bez rozmýšlení.

Muž se zasmál a já strnula na místě. „Takže si ceníte víc téhle ženy, než našeho obchodu?" znovu odtáhl ruce pryč.

„Neobchoduji s lidmi!" Slyšela jsem, jak se Chris uvnitř rozzuřil, protože i jeho hlas měl daleko od chladného tónu.

„Škoda, rád bych si s touhle kráskou užil příjemnou noc v mé vile." Stoupl si a sáhl mi jednou rukou mezi nohy a druhou mě chytil za prso.

Než jsem si stihla uvědomit, co se stalo, držel mě James v obětí a Chris toho úlisného muže doslova zaklekl na pohovce.

„Obchod se nekoná. Vypadni ty nechutný prase!" Tak temný a strašidelný hlas jsem u Chrise ještě nikdy neslyšela.

Muž se zvedl, s uchechtnutím si narovnal oblek a odešel.

Jakmile se za ním zavřely dveře, přiběhla za mnou Jenny. A ptala se mě stejně, jako James, zda jsem v pořádku. Já vše vnímala jen napůl. Můj pohled stále visel na Chrisových napjatých zádech.

Chris si sundal sako se kterým švihl o zem. To samé udělal i s kravatou. „Sráč jeden." Ulevil si při tom. Poté se otočil a přišel k nám. Lehce Jamese odstrčil a pevně mě objal. Jako automaticky jsem své ruce obmotala kolem jeho těla a obličej zabořila do jeho hrudníku. Cítit teplo jeho těla a dřevitou vůni mi pomohlo se uklidnit. „Nikdy už tě nenechám tohle dělat. Nikdy." Sliboval mi.

Cítila jsem velkou úlevu. Už jsem to nechtěla podstupovat znovu.

Slyšela jsem Jamese, jak uklidňuje Jenny, která z toho musela být také v šoku.

„Nemohli bychom i Jenny přesunout na jachtu?" ptal se James Chrise. Ten s tím souhlasil a Jenny se zaradovala.

Chris mě stále držel. Nepouštěl mě, dokud jsem to já sama neudělala první. Odvedl mě do mého pokoje, kde jsem se převlékla a přišla za nimi zpět. Jenny tam seděla také už v šatech a s dekou kolem ramen. James si s ní povídal, ale Chris seděl s druhou polovinou své rozpité lahve whiskey. Jeho napnuté svaly a bílé klouby na ruce, která svírala sklenici mi prozradily, že je stále rozčilený.