Osudová plavba

Deník II.

Další den jsem už od rána, kdy se se mnou kluci rozloučili, četla další zápisky v deníku.

„James šel Claire zkontrolovat. Neodhodlal jsem ji čelit poté, co jsem se jen tak tak udržel na uzdě. Nedokázal bych to. Utápěj jsem se ve cvičení a boxování do pytle ve fitku. Strávil jsem tam skoro celý den, ale potřeboval jsem na vzduch. Na mém oblíbeném místě na celé lodi vždy uklidním své myšlenky, ale tentokrát ne. Byla tam. Nedokázal jsem odolat pokušení a musel jsem ji něco říct. Když jsem viděl, že lže, zabolelo to. Ale pořád méně než skutečnost, že mi vykala. Když odcházela naštvaná neovládl jsem se a musel jsem na ní zavolat. Ujelo mi to a řekl jsem ji jejím pravým jménem, ale nereagovala. Chtěl jsem vědět, co se jí stalo a jak bych ji mohl pomoct.

Poznámka pro mě: Řekla, že mé oblíbené místo na lodi je výjimečné. Zamotávám se do toho."

Několik dalších dnů psal o práci a prokládal to tím, že mu chybí mé oči a můj hlas.

„Za dva dny budeme potřebovat, aby znovu přišly tančit. Znovu uvidím Claire. Ale na to jsem ještě nebyl připravený, tak jsem tam poslal Jamese. Přeci jen to je on, kdo se jí tolik líbí."

„Když jsem ji uviděl za dveřmi, nedostávalo se mi dechu. Snažil jsem se odvést pozornost jinam, ale sám jsem visel pohledem na ní. Ty oči, ty vlasy, to tělo, ty rty ... Šílím z ní. Musel jsem se jí dotýkat. Už když jsem ji chytl za ruku mi rozproudilo krev v žilách. Musel jsem ji mít blíž. Její boky mě hypnotizovaly a já neodolal pokušení se jich dotýkat. Marcus to celé prostě musel podělat a vyjet po Jenny. Bál jsem se, že něco bude chtít udělat i Claire a chystal jsem se ji bránit vlastním tělem.

Poznámka pro mě: Claire mi seděla na klíně a já ji mohl hladit. Voní překrásně. Nic dokonalejšího jsem si nemohl ani přát."

„To bylo poprvé, co jsem se potkala s Marcusem." Zamyslela jsem se. „Tak proto se choval tak jinak." Došlo mi.

„Musím ji odsud dostat. Hned ráno jsem volal řediteli na lodi, že chci s okamžitou platností převelet Claire na svou soukromou jachtu. Tam ji budu mít přeci jen ve větším bezpečí."

„Nemohl jsem ani dospat, protože jsem věděl, že konečně Claire uvidím na své soukromé jachtě. Sice bych byl radši, když bych ji tam pozval jako hosta a ne, aby tam pracovala. Budu se s tím muset srovnat. To jsem ještě nevěděl, jak dokonalá bude v těch šatech, co se nosí na mé jachtě. Musel jsem v hlavě počítat do 70-ti, než jsem se uklidnil. Okamžitě mezi nás zapadla. Vidět ji tak bezstarostnou mě těší. Netušil jsem, že pro mě bude tak těžké vidět, jak obletuje někoho jiného, kdo je z ní nadržený. Když se jí dotkl, málem jsem přeskočil stůl. Když mi potom James vynadal, že jsem to nechal zajít tak daleko, málem jsem se prořekl a prozradil mu své city ke Claire.

Poznámka pro mě: Rozbít hubu Clainovi"

Netušila jsem, že ke mně něco cítí tak dlouho. Byla jsem z toho opravdu v šoku a nedivila jsem se Jamesovi, že couvl tak brzy.

Musela jsem číst dál. Nemohla jsem přestat.

„Dnes má narozeniny. Musel jsem se o tuto informaci podělit s Jamesem a hned jsme se shodli, že ji musíme něco dát. Vypadá to, že nejsem jediný, kdo k ní něco cítí. Jsem zmatený a nevím, jestli bych neměl ustoupit stranou...."

„Pozvali jsme Claire na jachtu. Chci pro ni udělat něco hezkého. Když odmítala můj dárek, nemohl jsem si pomoct a musel jsem ji ten řetízek dát rovnou na nohu. Má tak nádherné nohy. Bohužel jsem zabředl do téma rodina, a to jsem neměl dělat. Když jsem zjistil, že nemá přítele, ze srdce mi spadl obrovský kámen, který se tam znovu vrátil, když se vrátila po nějakém hovoru úplně zničená.

Poznámka pro mě: Je vyučená kuchařka. Někdy od ní něco musím ochutnat."

„Tak se mi to splnilo hned druhý den, kdy nám udělala naprosto dokonalé croissanty. Po jejich ochutnání ji miluji snad ještě víc. Když potom vyděšeně volala Jamesovi, bylo mi líto, že nemá číslo na mě. Byl jsem šťastný, že ji udělalo radost zjištění jejího platu. Upřímně jsem ji posílal ještě víc než předešlým zaměstnankyním. To jí ale říkat nebudu. Celé odpoledne jsem se nesoustředil na práci. Neustále jsem myslel na Claire.

Poznámka pro mě: Musím jí dát své číslo."

„Dnes jsem měl mít jednání s Marcusem. Nemám z něj dobrý pocit. Budu muset být ještě obezřetnější než naposledy. Měl jsem pravdu. Marcus začal Claire hned obtěžovat. Obtěžoval moji Claire. Musel jsem ji aspoň trochu bránit. Byl jsem tak neskutečně rozčilený. Věděl jsem, že to, co jsem měl v plánu potom uděl nebylo dobré, ale potřeboval jsem to. Zavolal jsem Janet. Celou dobu jsem u toho myslel na Claire. Na její dokonalou pevnou kůži, její jemné a jistě měkké rty, její oči a její hlas. Když mě potom hypnotizovala pohledem, měl jsem chuť ji vzít do náruče a odnést si ji do postele místo Janet, kterou bych v zubech vyvedl z lodi uprostřed moře. Neuvěřitelně mě rozzuřila, jak se chovala nechutně ke Claire a Maxovi. Dostala ode mě obrovskou slovní přesdržku, kterou už dlouho potřebovala. Bylo to osvěžující. Potom jsem ale dostal facku já, když jsem uviděl, jak se Claire dívala na Jamese. Stratil jsem naději.

Poznámka pro mě: Dívala se potom i na mě tak. Naděje umírá poslední..."

Po tváři mi tekly slzy. Bylo tak špatné a zároveň tak krásné se dívat někomu do hlavy. Vědět, jak mě vidí, jak si všímá detailů a co ke mně cítí.

„Dnes jsme se šli podívat do staré části města u které uvažuji, že ji skoupím a dám do pořádku. Když jsme se rozhlíželi, zaslechl jsem známý hlas a zněl dost rozzlobeně. Byla to Claire. Chtěl jsem vběhnout mezi ni a člověka, se kterým se hádala. James mě ale zastavil a jsem za to rád opadl ze mě prvotní stres. Claire mluvila o nás. Bránila nás před ním. Zjistil jsem, že tam bydlí a že má očividně problém s penězi. A byt, ve kterém bydlí je bohužel žalostný. Večer jsem zjistil, že budu mít narychlo další jednání a věděl jsem, že na tohohle chlapa budu muset přes ženy u tyče. Když jsem vytáčel její číslo, třásly se mi ruce a zachvacovala mě panika.

Poznámka pro mě: Zajistit Claire lepší bydlení."

„Claire je nádherná v jakémkoliv oblečení. A její zmatení je vždy neskutečně roztomilé. A její červené tváře, když jsme jí s Jamesem vybírali plavky ještě víc. Opravdu z ní šílím. Když jsem ji viděl jen v plavkách, musel jsem si sednout, abych skryl svou touhu. Nadával jsem si, že na veřejných místech nechodím do bazénu. Když jsem ji viděl s Jamesem, žárlil jsem. Neuvěřitelně moc. Musel jsem zasáhnout a shodil jsem nějakého kluka do bazénu. Zachoval jsem se jako malý. James z toho byl špatný, ale vyříkali si to. Večer měla rande s někým, koho jsem pořádně nezahlédl, takže jsem nevěděl, kdo to je. Připadal mi povědomě a nemohl jsem kvůli tomu být v klidu.

Poznámka pro mě: Já a Claire k sobě patříme. I odraz v zrcadle byl dokonalý."

V hlavě se mi objevil odraz v zrcadle před tím, než jsem odešla na rande s Patrickem. Opravdu jsme byli dokonalí.

„V noci jsem nemohl spát. Claire očividně taky, protože jsem ji našel s lahví vody u baru. Přiznal jsem ji část pravdy a ona chtěla obejmout. Nejkrásnější moment mého života. Potom jsem ale potkal Patricka, který znovu dotíral, že chce, abych ho zasvětil do svého světa. To mu nemůžu udělat. Chtěl na jachtu. To jediné jsem mu mohl splnit. Potom ale Claire přišla a řekla, že ji obtěžoval nějaký úchyl. Myslel jsem si, že ten den už nebude horší. Víc jsem se nemohl mýlit. Arthur nad ní slintal a já nemohl jasně myslet. Když ji chytil tam, kde neměl neudržel jsem se. Měl jsem před očima rudo a chtěl jsem ho zabít. Na mou Claire sahat nebude. Nikdo mi na ni nebude sahat. James mě musel odtáhnout si zaboxovat, abych se uklidnil.

Poznámka pro mě: Claire v ohrožení vyhledávala mou přítomnost. Nikdy ji už nechci nechat zneužívat."

„Jsme doma!" volal Chris a tím mě vytáhl od čtení deníčku. „A přijela s námi i Jenny."

Musela jsem deník odložit a počkat si na další den.