Nevlastní bratr

~1~

„Ne prosím nechte toho.“ řekla jsme se slzami v očích. „Dělej, vem jí to a ty ji pořádně drž!“ začal rozkazovat Jack. „Nechte mě být a vraťte mi moje věci!“ zakřičela jsem na ně. Jack se podivně usmál na svoje kamarády a pak se otočil na mě. Začínám mít strach.

Došel ke mě „Chceš zpátky svoje věci jo? No ale to je splnitelné přání že jo kluci?“ řekl a všichni přikývli. Byla jsem totálně zmatená.

Zase se otočil a došel k Nickovi, který držel můj batoh. Vytáhl z něj láhev s vodou a namířil si to zpátky ke mě. Už jsem tušila, co chce udělat, ale nechtěla jsme tomu uvěřit.

„Adame odstup. Jestli chce svoje věci, tak jí je přece vrátíme ne?“ Adam pustil mojí mikinu a já konečně dopadla na zem.

Spadla jsem přímo před mého nevlastního bratra. Jakmile jsem zhlédla, už měl láhev otevřenou.

Jen tak tak jsem si stihla nasadit kapuci. Ucítila jsem jak mi studená voda stéká po mikině dolů až ke kalhotám. Slyšela jsem jejich smích a měla chuť utéct a už se nikdy nevrátit.

Potom, co mu voda došla, jsem se postavila a sundala si kapuci. Prohlížela jsem se, abych věděla, jak moc jsem mokrá. Najednou jsem ucítila obrovský tlak pod krkem. Jack mě tlačil ke stěně.

„Au!“ řekla jsem, když jsem hlavou narazila do stěny. Jack můj krk pustil a dál obě ruce vedle mojí hlavy. Už jsem se neubránila slzám a jedna se mi koulela po tváři. Jack ji prstem utřel.

„Proč mě tak nenávidíš?“ zeptala jsem se. Usmál se a hlavu dal vedle té mojí. „Protože jsi vetřelec, co se mi vetřel do života. Jsi jen ubohá nicotná šprtka. Nikdo tě nemá rád a tak to i zůstane. Nikomu na tobě nezáleží a mě už vůbec ne.“ zašeptal mi do ucha. Pak ode mě hlavu zase odtáhl. Po tváři mi stékaly další tři slzy. Tentokrát je Jack neutřel.

Napřáhl se, že mě praští do břicha a já strachem zavřela oči. Na poslední chvíli ale zazvonil školní zvonek. „Dneska máš kliku pískle!“ dodal naštvaně. Nick pustil můj batoh a všichni odešli.

Svezla jsem se po stěně na zem a chvíli tam jen tak seděla a brečela. Pak jsem si rychle sebrala všechny věci, co mi z batohu vytáhly, naskládala je tam, kam patří a běžela na další hodinu.