3. Obhlídka

204 29 26
                                    

Jediné co stačil Stiles zaznamenat, než ztratil pevnou půdu pod nohama, byl vzteklý řev. V další moment přistál zády na kapotě auta. Meč mu s řinkotem vypadl z ruky a svezl se z kapoty.

„Nesnáším Wendigo," procedil skrz zuby.

Obhlídka se stala skutečně výživná. Narazil rovnou na dva Vyděděnce, kteří se rozhodli pochutnat si na partě teenagerů. Co byli na tolik hloupí, že se v noci v autě vydali i přes zákaz vycházení na výlet.

Stiles se zadíval směrem k přednímu sklu a zalitoval, že ti tupci právě teď nevidí jeho nenávistný pohled. Neboť kápě, kterou měl přes hlavu, komukoliv znemožňovala podívat se mu do tváře. Jediné co by zahlédli, pokud se odvážili, byla temnota.

„Říkal jsem, ať vypadnete!" houknul na ně. Mezitím co skupina wendigů kroužila kolem.

„Nejde mi nastartovat auto!" zakřičel jeden z kluků a vypadal, že se co nevidět rozbrečí, jako jeho dva kolegové.

Stiles vypustil dlouhý povzdech. „Může to být ještě horší?" Odpověď dostal vzápětí, když se z lesa vynořili tři další. „Že já něco říkal," zabručel a odkutálel se na druhou stranu auta. Dál od wendiga, který se po něm sápal.

Bohužel si tím příliš nepomohl, jelikož ho dva z nich vzápětí povalily na zem. Stačil jednoho praštit loktem do obličeje. To mu dalo dostatek času obrátit se na záda a bránit se jim čelem. Zpřístupnil jím tak ale své břicho, což v očích wendigů bylo jasně zranitelné místo. Okamžitě ho jeden zalehl a snažil se ho svými drápy roztrhat. Druhému zřejmě stačily nohy.

Naštěstí oblek co měl Stiles na sobě ho dokázal částečně ochránit. Nevydržel ovšem věčně. Z boku už se trhal.

Rozhlédl se kolem ve snaze najít něco, co by mu dalo výhodu, Nic nenašel a meč se nacházel na druhé straně auta. Skvělý.

Zaslechl hysterický křik puberťáků. Zbytek Wendigů se očividně rozhodli otevřít si plechovku pochutinek a obsloužit se. Musel jednat.

Pokrčil jednu volnou nohu a vší silou vykopl. Ozvalo se zaúpění a váha z jeho nohou zmizela. Hned na to odkopnutý Wendigo zařval a chytil Stilese za nohu. Stiles neváhal a znovu vykopl.

Wendigo co mu šel po břiše, se náhle rozhodl, že Stilesův obličej bude lepší.

„Mám hlad," zavrčel a v lidské tváři, která by působila i roztomile nebýt tesáků, které se daly přirovnat k velikosti nože, se objevil hlad.

„Tak si nech zajít chuť," zasyčel Stiles a chytil wendiga za hlavu a palce mu zatlačil do očních důlků.

Stačila chvilka a bylo po všem.

Jeden K. O. Čtyři zbývají.

Ten co šel Stilesovi po nohách se fakt činil. Oblek na několika místech měl celý rozdrápaný. Podle mokrých skvrn se dostal ke kůži. Naštěstí ve Stilesově krvi kolovalo obrovské množství adrenalinu. Takže bolest skoro nevnímal.

Wendigo se chystal zakousnout do jeho nohy. Z tlamy mu přitom odkapávala rudá tekutina. Zjevně se Stilesovi podařilo pár dobrých kopů. Jednal instinktivně. Z pouzdra co měl na stehně, vytáhl dýku, jež se v další chvíli ocitnula ve Wendigově spánku.

Tvor klesl bezvládně k zemi, jenže stále s vyceněnými tesáky, které projely Stilesovou kůží jako máslo.

Bolestivě zaúpěl, ale hned na to zaklel, poněvadž řinkot skla, znamenal jedno. Wendigové si otevřeli plechovku s pochutinami.

Sundal ze sebe mrtvolu a vyhrabal se na nohy. Kulhavě oběhl auto a viděl, jak se chystají zakousnout do kluka, jenž, jak doufal, jenom omdlel strachy.

Stiles hodil bez váhání druhou dýku, která tentokrát skončila ve Wendigově zátylku.

Třetí z krku.

„Hej tupouni!" křiknul a přejel si rukou po ráně na noze. Okamžitě se k němu otočili a jejich brčálově zelené oči se ještě rozšířily, jakmile jim ukázal rudou dlaň.

Kluka odhodili, jako kdyby nebyl nic než špinavý hadr. Stiles mohl jenom hádat, ale domníval se, že kluk měl v krvi cosi, co jim zas tolik nechutnalo.

Dobré pro kluka špatné pro Stilese.

Vystartoval mezi stromy. Dusot za ním byl jasným znamením, že plán zatím vychází. Potřeboval je dostat co nejdál od kluků.

Sotva doběhl na okraj lesa, ozval se řev, jenž rozhodně nepatřil wendigům. Stiles vyvalil pod kápí oči a přikrčil se. Obří šelma ho hladce přeskočila a vrhla se na wendiga.

Tvorové neměli šanci. Teď už ne.

Derek, který ve vlčí podobě zlikvidoval jednoho. Zatímco zbytek jeho vlků v beta formě si vzali na starost druhého.

Stiles zahlédl Lydii Martinovou, jak si to neohroženě kráčí k autu, kde se krčili teenageri. Momentálně byl rád, že není v jejich kůži. Lydie dokázal být děsivá, když chtěla.

Kdykoli jindy by Stiles zmizel ze scény, jenže potřeboval svůj meč a dýky. Proto vykročil na silnici s úmyslem všechno čapnout a odejít.

Nepodařilo se. Jakmile zvedl meč, strčil ho do pochvy, objevil se Derek Hale. „Jsi zraněný," zašeptal blízko Stilesovy hlavy. Polknul, poněvadž se mu do zad opírala svalnatá a velmi nahá hruď.

Trocha akce nikdy nezaškodí :D Co říkáte na Stilese v tajemné kápy?

Všem děkuju za obrovskou podporu, jste skvělý!

Uvidíme se zase příští úterý 20:00  

TriskelionKde žijí příběhy. Začni objevovat