Triskelion

30. Policejní odvoz

Trvalo téměř měsíc, kdy byl Stiles propuštěný z nemocnice. Will sice bojoval, aby ještě zůstal, ovšem pod nátlakem ostatních lékařů nakonec povolil a pacienta propustil.

Stiles si byl jistý, že tomu dopomohla i neustálá přítomnost jistého Alfy, jenž rád zastrašoval personál.

Derek se od něj od chvíle, co ho našel, nehnul. Když ho Stiles v pokoji nechtěl, utábořil se jednoduše na chodbě.

Ani jeden nemínil začít, proč se vlastně odcizili. Jednoduše to ignorovali a čekali, až jim to vybuchne do obličeje.

Stiles postával na parkovišti se zavřenýma očima a nasával čerství vzduch.

Všude se to hemžilo lidmi a ostré zvuky sirén se nesly prostorem. Nevnímal to. Důležité pro něj bylo, že stál na vlastních nohách, volný. Jediné, co tomu chybělo k dokonalosti, byla pořádná koupel, aby ze sebe smyl pach nemocnice.

Veškeré plány vzaly vale, jakmile na parkoviště dorazilo policejní auto, za jehož volantem seděl sám šerif BeaconHills.  

Kola na protest zaskřípala, jak vozidlo zprudka zastavilo.

Na Stilesův vkus se k němu až horlivě muž hnal. Divadlo. Projelo mu znechuceně hlavou.

„Stilesi," popadl ho šerif za ramena a přitáhl k sobě. Stál bez hnutí paže svěšené a čekal, až to celé skončí. Zlost v něm zatím rostla.

V nemocnici se starostlivý otec za celý měsíc neukázal ani jednou a číslo na svého syna zřejmě ztratil. „Co se stalo? Nepraštil ses náhodou někde do hlavy? Tvoje chování tomu rozhodně napovídá."

Muž se od něj s nadávkami odtáhl. „Nebuď drzej, uvědom si, s kým mluvíš!" sevření kolem Stilese utáhnul, než ho pustil a vzal mu z ramene tašku s věcmi, které mladík nashromáždil za tu dobu v nemocnici.

„Kde je Derek?" vykročil Stiles neochotně k autu.

„Nemohl, a tak mě poprosil, abych tě vyzvednul." Šerif mu otevřel přední dveře auta a nechal ho nasednout.

Ve Stilesovi se ozvalo ihned několik emocí, jež nehodlal prozkoumávat. Ne, před mužem, který musel být požádán, aby vyzvedl vlastního syna z nemocnice.

Mnohé to změnilo a přitom se nestalo vůbec nic. Jedno bylo ale jisté. Noah Stilinski zůstane otcem už jen na papíře.

Cesta probíhala v tichosti, dokud si Stiles nevšimnul, že minuly zatáčku vedoucí k jeho domu.

„Já bydlím na opačné straně," zaprotestoval a ohlédl se za sebe.

Šerif uhnul pohledem. „Bereme tě na nějakou dobu k nám. Melisa se na tebe těší."

Stiles se na sedadle narovnal. Co je mi po ní!? Tu ženu skoro neznal, věděl jen, že je to Scottova máma a lidská zdravotní sestra, která měla brzy podstoupit přeměnu ve vlkodlaka. „Nechci k vám. Vezmi mě domů!"

Šerif se s mlasknutím zamračil. „Dej si pozor na pusu mladíku!"

„Zastav!" Stilesův tón nesnesl námitky. Možná proto šerif skutečně zabrzdil na kraji silnice.

Stiles sáhl s funěním po klice, jenže zámky na dveřích se v další chvíli hlasitě zacvakly.

„Přestaň dělat scény, synu a nech mě odvést tě domů."

„Máme očividně úplně jiné představy o domově." Ve Stilesovi to vřelo, když zahlédl v mužově tváři faleš. Už od mala poznal na otci jakoukoliv lež. Tudíž k němu byl od jisté doby šerif upřímný.

„Jsi podle všeho po operaci. Takže potřebuješ někoho, aby na tebe dohlédl, a Melisa je ta nejlepší volba."

Stiles si odfrknul a zadíval se do bočního okénka. „Co chceš?" zeptal se muže narovinu.

„Chci se o tebe postarat, jsi můj syn."

„Kecy! Oba víme, že jsi mně přestal brát, jako syna. Tak to vybal a nedělej tyhle tanečky. Je mi z nich špatně!" obrátil se zpět k muži a sledoval tu škálu emocí v jeho tváři.

„Dobře," kývl Noah a nechal ruce spadnout z volantu. „Kde je Zerferos?"

Stiles se málem neudržel a rozesmál se. Vždycky se to točilo kolem Zerferose. „Jak to mám vědět? Nesvěřuje se mi. Dokonce ani přání k uzdravení mi do nemocnice neposlal," pokrčil rameny.

„Už pár týdnů ho nikdo neviděl."

„Možná je pět stop pod zemí," nadhodil Stiles.

„Kéž by."

Šerifova slova přinutila Stilese sebou trhnout.

„Město ho nepotřebuje, synu a brzy to i těm, co v něj věří, dokážeme," zadíval se s podivným leskem v očích přímo na Stilese.

„Co tím přesně myslíš?" V puse měl totální sucho. Tohle není dobrý. Očividně se tu odehrává něco, co mu může v nejbližší době zlomit vaz.

Zbývá otázka. Zvládne to ještě zastavit?

Tak otec roku se nám opět objevil na scéně. Taky ho tak nesnášíte jako já?   

Všem vám děkuju za podporu a uvidíme se zase v úterý :)