Triskelion

22. O jeden hlas

 „Co tvoji vlci?" odtáhl Stiles paži od Triskelionu a s pohledem upřeným na Dereka ji položil do klína, přestože ho prsty svrběly, jak chtěl ten kus dřeva čapnout a nepustit. Emoce si s ním v poslední době dost pohrávaly. Přestával kvůli tomu jasně myslet.

Alfa nechal s funěním ruku s přívěskem klesnout podél těla. „Moje smečka ví, že sháníme nového člena."

„Jasně," přikývl Stiles, pravá noha mu přitom poskakovala nahoru a dolů. „Nepočítají ale, že nový člen do jejich party bude člověk nebo snad jo?" Stiles dělal, že nevidí Derekův netrpělivý výraz a pokračoval. „Bylo by fajn nechat je se rozhodnout," plácnul se do stehen a vstal.

„Já jsem Alfa," zabručel Derek.

„To ti nikdo nebere, Sourwolfe," poklepal ho Stiles po hrudi, „jenže oni jsou tvoje smečka, a tím, že by mezi sebe přijali člověka, na sebe berou jistou zodpovědnost a zranitelnost."

„Co teda navrhuješ?" zeptal se Alfa nespouštějící pohled z mladíka, jenž kráčel ke dveřím.

„Nech je o tom hlasovat," vzal za kliku a otevřel. Udělal sotva krok z pokoje, než se za ním ozval zvuk. Zamlaskal a obrátil se k vlkovi, který lezl do okna. „Víš, že můžeš použít východ, jako normální člověk?"

Alfa byl už půlkou těla venku, když se otočil. „Kde je potom ta zábava?" blýskl po něm úsměvem a zmizel z dohledu.

Stiles zakroutil hlavou a pokračoval dál z pokoje s myšlenkou, že musí pod okno dát uvítací rohožku, aby vlkovi ukázal, co je pravá zábava.

///

K Derekovi dorazili do půl hodiny.

Alfa vyskočil z auta a čekal na Stilese, kterému to trvalo podstatě déle. Nejen z důvodu zranění na břiše, ale hlavně kvůli nervozitě, co ho svírala a nutila srdce bít, jako kdyby běžel maraton. Poněvadž si uvědomoval to, co Derek nejspíš ne, a to, že ho většina vlkodlaků nejspíš odmítne.

Přál si někam patřit, jenže racionální část mu dávala najevo, že nemůže nikoho z nich ohrozit svou druhou identitou. Proto bude možná lepší, když se to dnes rozsekne, jelikož odmítnutí do smečky nelze vzít už nikdy zpátky. Takže se přestanou točit neustále v kruzích.

///

Společně pak vyjeli výtahem. Stiles se po celou tu dobu vrtěl, nezvládnul stát klidně. Všechen výcvik Zerferose šel zcela do kytek.

Teprve, když Derek otvíral dveře od svého bytu se Stiles donutil trochu uklidnit.

Jakmile se octli uvnitř, Stiles se překvapeně rozhlížel, jelikož místnost zela prázdnotou. Nadechnul se, aby se zeptal, kde všichni jsou, jenže Derek ho s pohledem upřeným na strop zarazil. „Do deseti minut schůze smečky," pronesl do prostoru, směrem nahoru. „Je povinná, Isaacu, koukej sem naklusat!" zavrčel.

Stilesovi to vzápětí docvaklo. Smečka se nacházela ve vlastních bytech a Derek je jednoduše svolal. Nač mobily, když téměř celá banda měla vlkodlačí sluch.

První kdo se kupodivu dostavil, byla Lydia.

Derek nadzvedl obočí, když si sedla na sedačku naproti Stilesovi a královsky si pohodila vlasy. „Zahlédla jsem to otřesné auto." Nabídla jim jednoduché vysvětlení.

Stiles potlačil reflex se do ní pustit, kvůli svému jeepu. To auto miloval a nedal na něj dopustit. Nezbaví se jediné pořádné památky po své matce jenom proto, že někomu připadá otřesné.

„Být tebou neseděla bych tam, pokud nechceš, aby tě Erika sežrala za živa."

Přerušila Lydie Stilesovi myšlenky. „Promiň," vyskočil, jako když do něj píchne. „Z-zapoměl jsem," koktal za Derekova vrčení. „Může si sednout, kam chce, Lydie!"

Dotyčná pokrčila rameny. „Za mě ať si sedí klidně na stropě," prohlížela si lhostejně svoje rudě nalakované nehty. „Já jenom znám Eriku takže bych ráda dnešní schůzi smečky prožila v klidu," pohlédla postupně na oba dva, „ale jak tak na vás koukám, v pohodě to rozhodně probíhat nebude." S tím si z ostře růžové kabelky vytáhla mobil a okatě je ignorovala.

Stiles si šel i přes Derekovo ujištění stoupnout k oknu.

Jak stál u okna a čekal, oči mu zavadily o známý předmět. Pootočil hlavu, aby se ujistil, jestli ho nešálí zrak, ale ne, jeho mikina tam opravdu byla. Ležela stočená pod Derekovým polštářem.

Poťouchle se obrátil směrem k vlkodlakovi, aby se zeptal, kde ji vzal, jenže v té chvíli se vrata od bytu otevřela a dovnitř si to nakráčel zbytek smečky.

Erika si hned nenechala ujít možnost k rýpnutí. „Bože zase to tu smrdí," zamávala si rukou před nosem, „otevřete okna je potřeba to tu vyvětrat."

Na její hrubá slova se ozvalo ihned několik zavrčení. „Nech toho! Nikoho tvoje řeči fakt nezajímají!" vyhrkla Cora a výhružně zacvakala zuby v blízkosti blond vlčice, která se neochotně stáhla.

Stiles zatím bojoval s jistým nepohodlím, neboť se mu po Eričině prohlášení usadil těžký kámen v žaludku. Tohle nemůže nikdy vyjít.

Cora a Scott mu lehce zamávali, ale nijak se k němu nepřibližovali.

Derek se postavil před svou smečku, jakmile se všichni usadili. „Chci k nám přizvat někoho dalšího."

„To už víme," zamumlal Isaac, „otázka spíš je koho?"

Lydie s protočením očí vytáhla s kabelky pilník a vypadala, jako kdyby se ji situace vůbec netýkala.

Derek se otočil na Stilese.

„Fajn, stane se z něj další vlkodlak," přikývl Jackson. Lydie, která seděla vedle, pronesla: „Ne, Derek ho tu chce jako člověka."

Najednou se ozvalo hned několik hlasů.

Stiles to sledoval se smutkem, poněvadž protesty v tom hluku převládaly. Nemusel být genius, aby věděl, jak to dopadne.

Erika náhle vystartovala na nohy. „Nechci ho ve smečce!" Oči ji jasně zlatě zářily. „Je to člověk!"

„No a co!" vyskočila Cora. „Člověk je i Allison, a když pomineme Lýdiinu moc Banshee tak i ona je lidská. Proti nim přece nic nemáš?" křičela Cora.

„To je něco jiného. Mají svoje vlkodlačí druhy a umějí se bránit. Za to tenhle ne, jen by nás zpomaloval a ohrožoval," ukazovala prstem na Stilese, ve kterém bublal vztek. Strašně rád by vlkodlačici ukázal, jak se dokáže bránit. Během pěti minut by ležela na zemi, a kdyby měl po ruce meč tak ještě dřív. Vůbec by netušila, která bije. Ostatně jako všichni, kteří se až příliš spoléhají na své schopnosti.

„Hlasujeme," Derekův hlas poslal mráz po celé místnosti a ukončil okamžitě veškerý rozruch. „Kdo chce Stilese ve smečce, ať zvedne ruku."

Paži zvedli, Cora, Scott, Allison a Petr.

Poslední jmenovaný Stilese upřímně překvapil. Obzvlášť když k němu vlkodlak poslal veselé mrknutí. O co mu jde?

Derek, který se losování coby Alfa nemohl zúčastnit, protože musel zůstat nestranný. Vyzval k losování i druhou stranu. „A kdo nechce Stilese ve smečce?

Paže Eriky, Isaaca, Jacksona a Lydie, se zvedly vzhůru.

Boyd se podíval prvně na Stilese a následně na svéhoAlfu než hlubokým hlasem pronesl. „Zdržuju se hlasování."     

Doufám, že jsem vám hlasováním trochu  zavařila mysl.  Příště se můžete těšit na rande Dereka a Stilese :) 

Všem vám přeju hezký zbytek týdne a uvidíme se zase v úterý ve 20:00