Mimo ligu - LK37 [CZ]

Kapitola 26

•Pohled Julie•

,,Dobré ráno," pozdravila jsem tátu, který zrovna připravoval snídani v kuchyni.

Sjel mě pohledem ze shora dolů. ,,No, zjevně jak pro koho," zasmál se. ,,Ty teda vypadáš," zakroutil nade mnou hlavou.

,,Cítím se přesně tak, jak asi vypadám," souhlasila jsem s ním a ztěžka jsem dopadla na židli u jídelního stolu. Zanedlouho se přede mnou objevila sklenice vody a prášek na bolest hlavy. ,,Děkuju," usmála jsem se na taťku vděčně.

Přikývl. ,,Láďa ještě spí?" zeptal se a dále, skoro až nezaujatě, si mazal svůj chleba.

To mě překvapilo. Myslela jsem, že jsme byli dost potichu, aby o něm nevěděl. ,,Ty-ty víš že je tady?" otázala jsem se a zapila jsem prášek.

Táta se uchechtl. ,,Julie, slyšel jsem toho dost," řekl. ,,Něco z toho mi stále rezonuje v hlavě, ale otcovský kodex mi nedovoluje to ani vyslovit."

Dala jsem si hlavu do dlaní. ,,Je mi zle a k tomu všemu ještě trapně," zhodnotila jsem. ,,Myslela jsem, že jsme byli úplně zticha."

,,Ty zvuky z tvého pokoje...," chtěl něco říct.

Dala jsem ruku na náznak, ať nemluví. ,,Nekomentuj to."

Táta zvedl ruce v obraném gestu. ,,Morální kocovina ti to dá sežrat místo mě," řekl škodolibě. ,,Ale víš, jak se to říká," dodal ještě. ,,Kdo se ráno nestydí, ten se včera nebavil."

Zvedla jsem se od stolu a došourala jsem se do koupelny. Ačkoliv jsem se domů vrátila v podnapilém stavu, večerní skin care jsem zvládla, a tak jsem vypadala jako monstrum jenom trošku. Vyčistila jsem si zuby a opláchla obličej. Shodila jsem ze sebe oblečení a dopřála si příjemnou sprchu, která mi vždy pomůže jak po fyzické, tak i po psychické stránce. Omotala jsem okolo sebe ručník a z koupelny se přesunula do pokoje, kde Láďa ležel rozvalený v mé posteli. ,,Dobré ráno," zamrmlal a přitáhl si peřinu blíž k tělu.

Já jsem si instinktivně vytáhla ručník výš, aby mi nikde nic nečouhalo. ,,Dobré," usmála jsem se na něj.

,,To si nemusíš vytahovat," zasmál se. ,,Už jsem to viděl," dodal.

,,Nemusíš mi to připomínat," hlesla jsem, zatímco jsem ve skříni hledala něco pohodlného na doma. Nakonec zvítězily legíny a velká mikina.

Láďa se uchechtl. ,,Snad se nestydíš?"

Mykla jsem rameny. ,,Trochu," přiznala jsem. ,,Je mi to trapný."

Láďa se podepřel lokty, aby na mě lépe viděl a sledoval mě, jak se převlékám. Neudělala jsem mu radost, jelikož jsem si na sebe oblečení natáhla i s ručníkem, aby nic neviděl. ,,Julie, je to naprosto normální," ohradil se. ,,Dospělí lidé prostě mají sex. Tečka."

Sedla jsem si vedle něj na kraj postele a zabodla pohled do země. ,,Asi to souvisí s mým sebevědomím," přiznala jsem. ,,Představa toho, že mě někdo vidí jen tak, je pro mě děsivá," pokračovala jsem. ,,Nemám perfektní křivky, mám celulitidu...," vyjmenovávala jsem všechno, co mě na mém těle trápí.

,,Julie," vydechl Láďa. ,,Si naprosto nádherná a já su zamilovaný do každého tvého záhybu," řekl a lehce mě políbil na rameno.

To mě donutilo k úsměvu. ,,Jsi zamilovaný?"

Přikývl. ,,Můžem tomu tak říkat."

,,Přijdu si úplně odporná po tom, co mě bývalý podvedl," svěřila jsem se mu. ,,Mám pocit, že kdybych byla lepší, neudělal by to."

Pohladil mě po tváři. ,,Není chyba v tobě, ale v něm," řekl. ,,Bylas pro něho moc dobrá," snažil se mi pochlebovat dál. ,,Kluk nikdy nepodvede s hezčí."

,,To mi Linda taky říkala," přikývla jsem. Přesně tuto teorii si razí i ona. Někdy mám pocit, že by si spolu rozuměli spíše oni dva než my.

,,Tak vidíš."

,,Táta ví, že jsi tady," změnila jsem téma. S Patrikem jsem v podstatě veškerý čas trávila u něj, takže jsem v této situaci poprvé. Představa toho, že nás s Láďou slyšel při sexu, mě nutí zahrabat se pod zem.

Láďa se nervózně zazubil. ,,Trochu jsem to tušil," poškrábal se na zátylku.

,,Já myslela, že jsme byli zticha!" vyjekla jsem.

,,Julie, tys byla všechno, ale rozhodně ne zticha," zasmál se Láďa upřímně.

Protočila jsem nad ním očima. ,,Tak jsem dlouho neprcala, no," vypadlo ze mě. To Láďu donutilo vykulit na mě oči. ,,Ježiš," plácla jsem se do čela. ,,Aktivoval se mi mód chování, který mám s Lindou."

Láďa se od srdce zasmál. ,,Takže když jsi s Lindou, chováš se jako hovado?" chechtal se na celé kolo.

Plakala jsem ho přes stehno, jelikož tato část jeho těla mi zrovna byla nejblíž. ,,Jdi do prdele," prskla jsem se smíchem.

Chtěla jsem vstát, ale Láďova pohotová ruka chytla moje zápěstí a stáhla mě na jeho hruď. ,,Ne," zasmál se. ,,To mě nebere."

,,Prase," zatvářila jsem se znechuceně. Přitulila jsem se k němu. Hlavu jsem měla položenou na jeho hrudníku a on mě hladil po boku. ,,Může to být takhle napořád?"

Láďa záporně zakroutil hlavou. ,,Nemůže."

,,Proč ne?" zvedla jsem k němu pohled.

,,Protože to bude ještě lepší," řekl a lehce mě políbil do vlasů. Láďa vůbec nevypadal, že by včera pil. Ani z něho netáhlo. To se o mně říct nedalo. Ačkoliv jsem si zuby už čistila, měla jsem stále pocit, že je v mých ústech lihovar.

,,No. Jako první ale musíme přežít setkání s mým tátou."