Mimo ligu - LK37 [CZ]

Kapitola 34

•Pohled Ládi•

Ozval se zvonek a já jsem okamžitě vystřelil ke dveřím. Byl jsem strašně nervózní, jelikož jsem vůbec nevěděl, co mám od Julie čekat. Sice su úplně hotový a mám kocovinu, ale moje hlava v tu chvíli není schopná vnímat nic jiného než to, jak to se mnou a s Julií dopadne. Respektive už dopadlo.

,,Ahoj," hlesl jsem, když jsem otevřel dveře a před očima se mi naskytla Julie. Byla nenamalovaná, měla vlasy spletené do copu a na sobě měla velkou bundu a tepláky. Oproti včerejšku velký kontrast.

,,Čau," odpověděla mi. Její oči nejiskřily tak jako jindy a vypadala nervózně podobně jako já.

Pootevřel jsem dveře víc, aby kolem mě mohla projít dovnitř. Tak taky učinila. ,,Proč sis neodemkla?" zeptal jsem se, aby řeč nestála. ,,Doufám, že jsi nehodila klíče do kanálu," pokusil jsem se o vtip.

Nijak na něj nezareagovala, takže jsem si přišel jako úplný idiot. ,,Říkala jsem si, že se to nehodí," odpověděla mi, sundala si bundu a vydala se do obýváku.

,,Aby si moje přítelkyně odemkla dveře od mého bytu?" zamračil jsem se.

Práskla sebou na gauč a hlasitě vydechla. ,,Jsem pořád tvoje přítelkyně?" otázala se sledující každý můj pohyb. Mlčel jsem. Zarazilo mě, že se na tuto otázku ptá ona mě. ,,A byla jsem jí někdy vůbec?" dodala otázku, která mi bodla nůž do srdce.

,,Jak se takhle můžeš vůbec ptát?" zeptal jsem se nevěřícně a sedl si kousek vedle ní na sedačku.

Julie se ironicky uchechtla. ,,Když mě necháš půl hodiny sledovat tě, jak se bavíš s nějakou holkou z tvé minulosti..."

,,Omlouvám se," nenechal jsem ji mluvit dál. ,,Vím, že to ode mě bylo sprosté a sobecké," začal jsem. ,,Ale ona na mě spustila šílený věci."

Julie se nechápavě svraštila čelo. ,,Jaký?"

Odkašlal jsem si. Z toho, co mi řekla, jsem byl pořád ještě vedle. ,,No," odmlčel jsem se. ,,Prý se mnou byla těhotná a nechala si to vzít," řekl jsem. ,,Vůbec jsem to netušil," dodal jsem.

Blondýnka sedící vedle mě šokovaně hleděla před sebe. ,,To si děláš srandu," vydechla překvapeně.

Zakroutil jsem hlavou. ,,Já to ale vůbec nevěděl," řekl jsem na svoji obhajobu. ,,Já s ní spal jen jednou, když jsme byli s klukama v Kozičce a ona se tam kolem nás motala."

Julie protočila očima. ,,A myslíš že je to pravda?"

Mykl jsem rameny. ,,To jsem se s ní snažil vyřešit, ale doteď nevím," odpověděl jsem upřímně.

,,Nechceš mi napsat seznam všech holek, se kterými jsi kdy spal?" zeptala se řečnicky. ,,Abych byla vždy připravena, až půjdeme někam, kde jedna z nich zaručeně bude a ty to ani nezmíníš," prskla. ,,I když to je nereálný," odpověděla sama sobě hned. ,,Pochybuju, že si je všechny pamatuješ."

,,Zase tolik jich nebylo," ohradil jsem se uraženě. Moje pověst mě sice předchází, ale není to tak horké. Jestli jsem spal za svůj život s třiceti holkama, tak přeháním.

Juli nadzvedla obočí. ,,Bylo jich víc než deset?"

,,Musíme se o tom bavit?"

,,Jestli chceš, aby toto tady dnes byla naše poslední společně strávená chvíle, tak nemusíme," prskla. V tu chvíli jsem pochopil, že je to věc, kterou chce opravdu probrat. Že se nejedná jen o nějaké její rytí do mě.

Chápavě jsem přikývl. ,,Juli, bylo jich třeba kolem dvaceti."

,,Přísaháš na svoji kapitánskou pásku?" přimhouřila oči. Věděla, kam má mířit, abych jí potvrdil, zdali mluvím pravdu či nikoliv.

,,Ano, přísahám," řekl jsem. Chytnul jsem její ruce a podíval se jí přímo do očí. ,,Od té doby, co mám tebe, jsem se na jinou holku ani nepodíval."

Julie pustila moje ruce a posunula se tak, že si sedla do mého klína a hlavou se opřela o moji hruď. Okamžitě jsem svoje paže omotal okolo jejího těla a vdechl její vůni. V mém břiše vybouchlo tisíce motýlků a moje tělo polil pocit vděčnosti. Měl jsem strach, že po včerejším večeru mezi námi bude definitivní konec. ,,Já vím, že se na tebe nemůžu zlobit za minulost," spustila. ,,Ale toto je pro moje sebevědomí něco, co nenesu moc dobře. Když vidím ty překrásné holky, se kterými jsi kdy byl, vždycky se po tom cítím špatně."

Odtáhl jsem se tak, ať jí vidím do očí. ,,Ty jsi nejkrásnější holka, kterou jsem kdy měl, Julie." řekl jsem jí. ,,Su pyšný na to, že zrovna ty jsi první holka, kterou jsem ukázal veřejnosti," řekl jsem jí tak, jak to cítím. ,,To je přece důkaz toho, že jsi pro mě nejdůležitější, ne?"

,,Ano," souhlasila. ,,Moc si toho vážím," usmála se na mě. ,,Promiň, že jsem taková."

,,Ty promiň mně," omluvil jsem se. Natáhla se ke mně a spojila naše rty. Pochopitelně jsem okamžitě spolupracoval. Za zadek jsem ji nadzvedl a posunul ji k sobě blíž. ,,Už nikdy tě nenechám na mě čekat."

,,Platí to, i když tě budu vyzvedávat z tréninku?" zeptala se se smíchem.

Rozesmál jsem se také, protože narážela na situaci, když pro mě jela na trénink a přišel jsem asi o půl hodiny později, než jsme byli domluveni. ,,Ne, to je výjimka," uchechtl jsem se.

,,Aspoň mi nemažeš med kolem huby," zasmála se.

Přitáhl jsem si ji blíž a dal jí pusu. ,,Už jsi přemýšlela nad tím, jak strávíme Vánoce?" změnil jsem téma. Byla to otázka, která už chvíli visela ve vzduchu, ale stále na ni nedošla řada.

,,Jak to myslíš?" zarazila se. Aha, takže jediný, komu tato otázka ležela v hlavě, jsem já.

,,No tak já budu na svátku v Brně a ty s tátou," vysvětlil jsem. ,,Ale chci být i s tebou, samozřejmě."

Šťastně se na mě zaculila a dala mi pusu na rty. ,,Vždyť kdykoliv po svátkách nebo na Silvestra," řekla. ,,Nemusíme to nějak hrotit."

,,To zní jako bych ti nechyběl," pokrčil jsem smutně ret.

To Julii rozesmálo. ,,Ty seš někdy fakt jak velký mimino."

,,Je fakt, že by mi nevadilo, kdybych ti mohl cucat bradavky," zašeptal jsem jí se smíchem do ucha.

Julie šokovaně vykulila oči a práskla mě do hrudi. ,,Ty seš prase, Ladislave!" vyjekla.

,,Ne teď zase vážně," vrátil jsem se zpět k původnímu tématu. ,,Co kdybychom strávili Silvestr někde pryč?" zeptal jsem se jí.

,,Kde jako?" otázala se. ,,Já teď nechodím na brigádu, tak nemám moc peněz na cestování," sklopila smutně hlavu. ,,Ale nebude mi vadit, když bys někam jel beze mě. Chápu, že potřebuješ odpočinek."

,,Vždyť bys nemusela nic platit," namítl jsem. ,,Pozval bych tě já."