Mimo ligu - LK37 [CZ]

Kapitola 45

•Pohled Ládi•

Po tréninku jsem spěchal na pokoj, abych si dal sprchu a před obědem strávil chvilku s Julií, která by teď snad už měla mít volno. Říkala, že půjde překládat nějaké materiály do hotelové kavárny, kde nebyla, takže předpokládám, že ji najdu v posteli.

Když jsem chtěl otevřít, zaslechl jsem ji přes dveře, jak s někým mluví. Zřejmě telefonovala. ,,Já nevím, Lindi, on to nepochopí," rozuměl jsem jí. ,,Asi nepřijdu a neřeknu už to dál nejde," uslyšel jsem a v tu chvíli se mi na sekundu zatmělo před očima. Ona se se mnou chce rozejít? Tady? Na začátku soustředění? Su moc žárlivý a to jí vadí? Nejspíš jo, vždy se na mě naštve, když žárlím.

Vtrhl jsem do pokoje, čímž jsem na sebe upoutal její pozornost. Letmo se na mě usmála a dál poslouchala, co jí Linda říká na druhé straně. ,,Ahoj," pozdravil jsem ju a snažil jsem se dělat, že nic. V podstatě jsem jen čekal, kdy to na mě vybalí.

,,Napíšem si, měj se," rozloučila se do telefonu a odhodila ho na postel. ,,No ahoj," zazubila se. ,,Ty ale vypadáš zničeně," zhodnotila se smíchem. To se na mě teď bude mile přetvařovat než to ukončí? Kdy to ukončí? Honily se mi hlavou myšlenky, na které jsem neznal odpověď.

Přikývl jsem. ,,Byl to docela mazec," souhlasil jsem. ,,Podle mě jsem dneska tak pětsetkrát oběhl kužely. Bude se mi o nich i zdát," zasmál jsem se bolavě.

Sedl jsem si na kraj postele a beze slov na ni zíral. Zíral jsem na její krásnou pleť, na dokonalý oči a vlasy spletený do copu. Vypadala krásně. Bolelo mě, že už se na ni takto dlouho dívat nebudu. ,,Co tak koukáš?" zeptala se.

,,Ty se se mnou chceš rozejít?" zeptal jsem se napřímo. Nedokázal jsem před ní něco skrývat nebo hrát. Chtěl jsem vědět, jak na tom su.

Ona na mě vykulila oči a z pololehu si vzpřímeně sedla. Asi pochopila, že se jdeme bavit vážně. ,,Jak-jak jsi na to přišel?"

,,Takže jo?" vyjekl jsem a teatrálně při tom rozhodil rukama. Moje vznětlivost se v sekundě prodrala na povrch.

,,Samozřejmě, že ne!" vyhrkla. ,,Ptám se, jak jsi na to došel," zopakovala.

,,Když jsem přicházel, slyšel jsem tě říkat, že nevíš, jak mi říct, že už to dál nejde."

Julie se plácla do čela a přisunula ke mně. Líbla mě na paži a opřela si hlavu o moje rameno. ,,To nešlo o nás dva, ale o mě ve Spartě," upřesnila mi. ,,Nejsem si jistá, že je to pro náš vztah dobrý."

Odtáhl jsem se a podíval se jí do očí. ,,Proč? Stalo se něco?"

Mykla rameny. Vypadala trochu ztraceně. ,,Vlastně asi jo, nebo ne, já nevím," vykoktala a sklopila pohled do klína. ,,Někteří ti týpci tady jsou úplně mrdlí," vyšlo z ní. To mě donutilo se uchechtnout. ,,A zároveň...vidím, jak mě pořád kontroluješ, jak hlídáš každý můj krok. Mám pocit, že mi nevěříš, když tohle musíš dělat," svěřila se mi. ,,Prostě mám pocit, že nás to časem semele."

,,Zaprvé...jací týpci?" zeptal jsem se. To, že jsou tu někteří fakt na pěst, jsem si zvykl. ,,Zadruhé...mrzí mě, že se cítíš tak, že ti nevěřím." vydechl jsem. ,,Nikdy jsem nad tím nepřemýšlel tímto způsobem a rozhodně jsem nechtěl, aby ses cítila nějak špatně. Mám prostě pocit, že si tě musím chránit. Jsi nádherná holka v chlapském kolektivu. Není to pro mě snadné."

,,Já vím," přikývla. ,,Právě proto by možná bylo fajn, kdybych to tady ukončila." mluvila přesvědčeně. ,,Já vím, že jsem se tady ještě ani pořádně neohřála," zasmála se. ,,Ale i tak mám pocit, že doteď jsme se nijak zásadně nehádali."

Pohladil jsem ju po tváři a dal jí pusu na čelo. ,,Já ti do toho mluvit nebudu," řekl jsem. ,,Rozhodni se, jak to cítíš sama."

Julie se usmála od ucha k uchu. ,,Děkuju."

,,A teď mi řekni," vrátil jsem se zpět. ,,Co jsi myslela tím, že jsou tady někteří mrdlí?"

,,Ale slib mi, že se nenaštveš," zvedla důležitě prst. Trochu mě děsí, co se stalo, když začala takto. Přikývl jsem. ,,No prostě. Ten novej černoch si mě odchytl a měl na mě divný narážky. Taky mě děsí Kuchta, furt na mě tak divně čumí a kdykoliv může, tak na mě sahá," vyjmenovávala. Měl jsem chuť vyběhnout a jít oběma nakopat prdel.

,,To si děláš prdel," vydechl jsem. ,,Kuchta je prostě trochu jiný, toho neřeš, nic si nedovolí. Jen si myslí, že mu každá padá k nohám. A na novýho si dám pozor," řekl jsem jí. ,,Hned jsem viděl, jak na tebe čumí."

Julie se na mě usmála. ,,Díky, že nevyvádíš."

,,Beru to v klidu, jen mu na trenálu sjedu nohu," uchechtl jsem se sarkasticky.

,,Nejsem si jistá, že mi tady ten gejzír testosteronu dělá dobře," řekla. ,,Nikdy o mě moc velký zájem nebyl a najednou skoro rozložím Spartu zevnitř. Ještě mi budou Slávisti posílat děkovný dopisy," zasmála se.

,,Tak to prrr," začal jsem horlivě kroutit hlavou. ,,Šetři slova, holčičko, nebo dostaneš."

,,Měl bys mi připomenout, co mi hrozí," mrkla na mě laškovně a zkousla si ret.

,,Smrdím," upozornil jsem ji.

,,To ty vždycky," vyplázla na mě jazyk. Spojil jsem naše rty a lehl si nad ni. Naše polibky se prohlubovaly. ,,Měl jsi pravdu, fakt smrdíš," zasmála se ztěžka.

Vstal jsem, sundal si za pochodu triko a chvátal jsem do koupelny. ,,Hned jsem zpátky."