Můžeš Být Jen Můj?

seznámení

Byl konec školního roku a ty jsi dostudovala vysokou školu. Nastoupila jsi na práci doktora, byla jsi nervózní protože sice a jen není to lehká práce a bude to práce na celý život.

Ráno jsi se probudila a protáhla jsi si ruce. Sluneční světlo ti zářilo skrz pokoj a byl to moc hezký výhled. Zamířila jsi do koupelny a udělala jsi si ranní hygienu. Šla jsi do kuchyně si udělat snídani "Na dnešek se musím připravit, bude to těžký den" řekla jsi s nervózním tónem. Najedla si se a zamířila jsi ke své skříní se obléct. Oblékla jsi si něco obyčejného a nic něco speciálního, přeci se ještě budu převlékat do košile. Sbalila jsi si všechny potřebný veci a vyrazila jsi na cestu, zamkla jsi byt a šla dolů do podzemního parkoviště kde jsi měla zaparkované auto. Nasedla jsi do auta a vyjela k nemocnici.

V nemocnici na tebe čekal doktor který tě měl na starost "Dobrý den, vy jste paní Lee?" Zeptal se hezký mladý mladík v doktorský košili "Dobrý den, ano to jsem já, dneska tu jsem poprvé." řekla jsi a oči ti neopouštěli ty jeho. "Tak jo, pojďte za mnou" řekl a odvedl mě do kanceláře kde byl ředitel. Tam jsme jen vyřešili papíry okrem ověření a vysoký školy. Následovně mě ten hezký mladík odvedl do šaten a podal mi moji doktorskou košili "děkuji" řekla jsem a usmál se na mě "pak za náma přijď do ordinace, máme teď pauzu tak se seznámíme" řekl a díval se mi do očí "a kde to je?" Řekla jsem nervózně "v prvním patře vlevo, najdeš to" usmál se a odešel. Jeho úsměv byl tak krásný, nestačila jsem se nenadívat na něho.

Převlékla jsem se a věci jsem si položila do skříňky a šla jsem do ordinace. Během toho co jsem šla do výtahu jsem narazila na jednoho krásného mladého doktora který byl zaneprázdněný papíry a omylem jsem do něho strčila "O-omlouvám se, nechtěla jsem" řekla jsem se strachem co mi udělá/řekne. Pohlédl na mě a řekl "V pořádku, nic se neděje" a pokračoval v chůzi kam měl namířeno. Dívala jsem se na něho a myslela jsem že jsem se zamilovala "jak může být tak krásný?" Řekla jsem si v hlavě pro sebe a vyšla jsem do výtahu. Když jsem byla v 1. Patře šla jsem do ordinace kde měli pauzu. Když jsem do ní vyšla viděla jsem 7 krásných kluků a 1 sestřička u nich "Dobrý den" řekla jsem "Měli bychom se seznámit, posaď se k nám." Řekl mladík který mě ráno nasměroval do šaten. Sedla jsem si k nim "Já jsem Kim Hongjoong, rád tě poznávám" řekl mladík který mě ráno nasměroval do šaten "aha takže Hongjoong" řekla jsem si v hlavě. "Tohle je náš tým, vedle mně je Mingi, Yunho, Yeosang, Wooyoung, Seonghwa a Daehyeon naše sestřička" řekl Hongjoong.
"Aha aha, dobře ja jsem Lee Soyeon a budu dělat doktorku pravděpodobně s vámi" řekla jsem "Ale ještě chybí San který je teď 'zaneprázdněný' podle něho" řekl Mingi. "Určitě má nějakou holku" řekla Daehyeon a všichni se začali smát. Já se jen usmála, nevěděla jsem kdo to je tak aby jim to nebylo blbý tak jsem se jen usmála. "Měl by tě někdo provést nemocnicí" řekl Yeosang. "Já ji provedu, už jsme byli spolu i u šaten" řekl Hongjoong. "Uuu ty jedeš Hongjoongu" řekla Daehyeon s úsměvem. Hongjoong se usmál a chichotal se.

Hongjoong mě provedl nemocnicí a ukázal mi místnosti které budu potřebovat, ukázal mi i kde leží pacienti. Když jsme se vrátili zpátky už tam byl ten krásný mladík do kterého jsem strčila. "No pánové a dámy, odpolední pauza je ukonce a měli bychom se rozdělit." Prohlásil Hongjoong. "Jak jako rozdělit?" Řekla jsem a nevěděla co se bude dít. "No každý bude pracovat s někým, víš každý pracujeme s někým v ordinaci." Řekl mi Hongjoong. "Jo aha" řekla jsem a chápala jsem. "Tak kdo se ujme Soyeon?" Prohlásil a nikdo se nepřihlásil, bylo mi to trochu líto. "A co třeba ty Sane? Ty vypadáš že se na to těšíš" řekl hongjoong s ironií
"Já? Proč já?" Řekl San
"Protože tady Soyeon potřebuje pomoc a je tu nová takže ty se jí ujmeš. Takže pánové a dámy po práci se více seznámíme, rozchod" prohlásil Hongjoong a všichni se rozešli a vyšli z ordinace, jenom já a San jsme zůstali v ordinaci.