Můžeš Být Jen Můj?

11#

Fwb (friends with benefits- kamarádi s výhodami) nám vydrželo asi 2 a půl měsíce, čekala jsem až mi řekne že chce být v normálním vztahu ale nedočkala jsem se, ráda bych to ukončila ale chtěla jsem aspoň mít jeho pozornost, když už ne lásku tak pozornost. Byla jsem z toho v rozpacích a dost jsem se trápila, ovšem jemu jsem to neřekla. Řekla jsem to Wooyoungovi a Daehyeon kteří mě podpořili, Wooyoung mě podporoval už od začátku co pracuju v nemocnici a velmi si toho vážím.

Jednou ráno byl obyčejný den kdy jsme ordinovali, přišla jsem do ordinace a pozdravila jsem Sana s úsměvem , pozdravil mě jako každý ráno ale něco na něm bylo divného. Neměl v sobě energii kterou má každý ráno "Děje se něco?" Zeptala jsem se, ruce jsem měla za zádami a přišla jsem k němu blíž. Nestačil mi to říct a přišel do ordinace Hongjoong "No nazdárek vespolek, tady máte papíry které vyplňte, říká to ředitel a pak tady máte seznam a to dneska vyplníte během ordinovaní, mějte se" předal nám papíry a zpátky odešel. Koukla jsem se na papíry a dala jsem je na stůl. V tu chvíli jsme už měli začít ordinovat tak jsem ho nechala a začli jsme ordinovat.

Když jsem musela dát jednomu pacientovi injekci tak se mi začala klepat ruka a pískat v uších. Měla jsem pocit na omdlení, skoro jsem začala padat a San mě uviděl a chytl mě,posadil mě a nechal mě se uklidnit  a píchl injekci místo mě pacientovi. Nevěděla jsem co je se mnou, cítila jsem se vyčerpaně a bolela mě hlava. Po té co pacient odešel mi San podal vodu "Jsi v pohodě? Děje se něco?" Zeptal se mě.
"Nevím co se se mnou děje, cítím se neobvykle"

Dali mi nějaké léky a bylo mi lépe. San si mě pak nevšímal, mrzelo mě to a bylo mi smutno. Po směně jsme odešli domů. Byl silný déšť, neměla jsem deštník a tak jsem byla mokrá od deště. Procházela jsem městem ve špatný náladě dokud jsem neuviděla muže v černém kabátu a měl deštník. Nešlo mu vidět do obličeje, vstoupil předemne a sdílel se mnou deštník. Když zvedl hlavu tak to byl San. "Co chceš" zeptala jsem se a měla jsem vztek na něho, neodpověděl mi jen mi hleděl do očí "Celý den si mě nevšímáš a ignoruješ mě a teď přijdeš za mnou, jdi mi z cesty" řekla jsem mu se vztekem a snažila jsem se mu vyhnout, než mě zastavil a políbil mě vášnivě, dal mi ruku na tvář a vášnivě jsme se líbali, v dešti pod deštníkem na veřejnosti.