Můžeš Být Jen Můj?

32#

Když jsme dorazili na parkoviště před hotelem, čekal nás tam už Wooyoung s jeho přítelkyní.
Vystoupili jsme z auta a vytáhli jsme zavazadla z kufru. Poté jsme všichni šli do hotelu kde jsme čekali na recepci než nám dají klíče od pokoje. Zatímco Wooyoung a San řešili s recepční pokoje, já a Wooyoungovo přítelkyně Gyeri jsme si povídaly. Nikdy jsme se nebavily a tak bylo fajn že se můžeme seznámit.
Brzy už kluci měli klíče a mohli jsme jít na pokoje. Wooyoung a Gyeri měli pokoj hned na proti nám.

Když jsme přišli na pokoj tak jsme si to prošli a moc se nám to líbilo. Poté jsme si vybalili zavazadla.

Po tom co jsme si vybalili zavazadla jsem měl z toho všeho měl strašnou radost. Přešel jsem k ní a objal ji kolem pasu, otočila se a obmotala ruce kolem mého krku.
"Jak se ti to tu líbí?"
"Je to tu hezký jako každý rok, pamatuju si jak jsme sem přijeli poprvé."
Usmál se. "Nemáš hlad?"
"Nebudu lhát ale ano."
"Můžeme si něco udělat, nebo můžeme jít dolů do restaurace."
"Nevadí když půjdeme do restaurace? Páč tu ještě nemáme žádné jídlo k vaření..."
"Mě je tohle úplně jedno, jídlo jako jídlo."
"Pravda, zeptáme se i Wooyounga a Gyeri?"
San kývl a pustili jsme se a šli k nim na pokoj. Zaklepali jsme a otevřeli nám. Zeptali jsme se jich jestli půjdou s námi a řekli že půjdou taky.

Po chvíli jsme šli všichni dolů do hotelové restaurace kde jsme si sedli a objednali si jídlo.
Najedli jsme se a přitom si povídali.
Dozvěděli jsme se, že budou mít na jaře svatbu. Pozvali nás.
"Taky jsme měli svatbu na jaře, jaro je nejhezčí období."
"Souhlasím, proto jí chceme na jaře." Řekla Gyeri.

K večeru už jsme šli zpátky na svoje pokoje. Já a San jsme šli na svůj pokoj, vysprchovali jsme se a šli si lehnout a spát.

Druhý den ráno jsme vstali a šli na snídani. Po snídani jsme se šli převléknout a oblékli jsme se do zimního oblečení. Poté jsme šli konečně ven, i s Wooyoungem a Gyeri.

  
              ☃️Pokračování příště~