"Ty jsi sebevrah," řekla mu jeho nejlepší kamarádka jako první.
Nick se zamračil. O jeho plánu koupit si motorku jí řekl jako první, protože přece jen byla jedna z jeho nejbližších přátel. A navíc, její táta měl motorky hned dvě, myslel si, že to hned pochopí.
"Dobře, čekal jsem trochu jinou reakci," zamumlal Nicky uraženě.
"Tu nehledej u někoho, jehož táta se vyboural už asi třikrát," odvětila Caroline zpátky.
Druhý pokus byl jeho táta. Tedy, jeden z jeho tátů, ten, který... neříkal hned nahlas to, co si myslí. Když byl s ním tedy sám doma, posadil se vedle něj na sedačku v obýváku, zatímco si četl knihu. Nevypadal asi ale úplně přirozeně, protože Mateo tázavě nakrčil obočí.
"Chtěl bych si koupit motorku," prohlásil bez toho, aby se na něj podíval. Skousl rty do úzké linky.
Jak předpokládal, Mateo dlouho mlčel. A pak prohlásil: "To je ten nejhorší nápad, který jsi za poslední dobou měl. A že jich máš docela dost."
Nick se zamračil. "Hele, Chris je tady ten přímočarej, ne ty. Máš mi dát aspoň naději!"
Jeho táta zaklapl knížku, povzdechl si a a pořádně se posadil. "Chris by ti tu tvou naději stejně udupal tím prvním slovem, co by ti na to odpověděl," řekl. "Víš, jak se tady všichni ohledně motorek cítíme."
"Stejně to zkusím."
A taky že zkusil.
"Já Simona zabiju," odpověděl jako první jeho druhý táta, čímž upřímně Nicka trochu překvapil. Co s tím měl co dočinění táta Caroline?
"Proč?"
"Očividně na tebe má špatný vliv," utrousil. "Já to říkal vždycky."
Chris a Simon byli dalo by se říct nejlepší přátelé. A proto v tu chvíli musel přiznat: "Teď teda netuším, jestli to myslíš vážně nebo ne."
"Půl na půl. A žádnou motorku si kupovat nebudeš," ukončil konverzaci.
Všichni znali ten příběh. Jak mu Caroline řekla, její táta se vyboural už asi třikrát. Dvakrát se mu téměř nic nestalo. Jeho poslední nehoda? Ta ho málem stála život.
Byl to tak trochu šok pro jejich rodiny, které byly jak jedna velká. Tu noc byla bouřka. Aura, máma Caroline, mu volala, aby zůstal v nemocnici, kde pracoval, dokud se bouře trochu neuklidní. Jenže ten den Caroline vyhrála první místo v taneční soutěži a když už její táta nestihl samotné vystoupení, chtěl být alespoň na oslavu.
Přece jen se kvůli bouři do nemocnice vrátil, ne ale dobrovolně. Když totiž vyjel, pár ulic od nemocnice to v tom počasí zkrátka neuřídil a vyboural se. Protože semafory nefungovaly. Protože udělal chybu a přejel křižovatku, kdy neměl a srazilo ho auto.
A i přes to na tu motorku sedl po jeho uzdravení znovu. Nedokázal by bez ní žít.
Jenže kvůli té nehodě všichni motorky nesnášeli. I když šlo o Simonovu chybu, i když se mu to mohlo stát i v autě, na kole, pěšky, motorky byly tabu. Na jednu stranu to chápal, na druhou... vlastně úplně ne.
Chris měl možná pravdu, Simon byl ten, kdo v tomto ovlivňoval. Od toho, co byl adoptován, co chodili na návštěvy k Rileyům, Simon mu vždy motorku ukázal, když požádal. Vyprávěl mu příběhy, nechal ho se posadit. A i když Nick vždy tvrdil, že sám by motorku nechtěl, to zase ne, posledních několik měsíců nemyslel na nic jiného.
A tak se tak trochu urazil. A vzal věci do svých rukou.
Věděl tedy, že s takovými reakcemi nemůže očekávat, že by mu na ni rodiče přispěli. Nejprve tedy zašel do nemocnice. Sice to byla právě nemocnice, kde pracoval Simon, za ním ale nešel. Měl známosti. A tak si to nakráčel přímo ke dveřím ředitelny a zaťukal.
