- 7 -

655 127 20
                                    

Nick až v den festivalu zjistil, že naprosto nemá co na sebe.

Nechodil na koncerty a už vůbec ne na festivaly, nevěděl ani, co se obecně nosil. Nevěděl ani obecný žánr festivalu. Budou tam především rockové kapely? Pop? Nebo něco tvrdšího? Měl pocit, že tím více tvrdý žánr by to byl, tím více černé by potřeboval.

Jonnyho kapela byla ale rock-popová. A taky si vzpomněl, že teoreticky tam šel jako výpomoc kapely, stejně nemohl vypadat, že je připravený si užít celý festival.

Podzim ale už nastoupil v plné síle, a tak si nakonec vzal jen džíny, triko a přes to lehkou bundu. Více tomu nevěnoval.

To Caroline, ta vypadala opravdu jako někdo, kdo jde na festival. "Víš, že tam jdeme pomoct kapele," řekl ironicky.

Caroline si ho prohlédla od hlavy k patě. "A víš že je to stále festival?"

Jeho tátové je na místo hodili, jelikož pokračovali na návštěvu Mateových rodičů. Vysadili je přímo na té straně ohraničeného festivalu, kde údajně měl být onen VIP vstup. Hledat ho ale nemuseli, protože v tu chvíli uslyšel: "Hey, Nicky!"

Automaticky se zatvářil překvapeně, protože Nicky mu říkala doslova už jen rodina. Když se otočil, Jonathan stál u rozpadající se dodávky, ze které tahali momentálně bicí a kytary. Nick kývnul na Caroline, ať jdou.

"Paráda, můžete projít rovnou s námi," nadhodil hned Jonny a vytáhl z dodávky další buben. Pak se tam objevil další člen kapely, takže Nick ihned natáhl ruku a vyhrkl: "Já jsem Nick-"

"Jojo, my víme," utrousil, popadl nějaké kabely a vydal se s nimi pryč. Ani se na Nicka nepodíval.

Jonny přešel k němu. "Promiň. Jsou k nevydržení, když jsme ve fázi chystání se. A střízliví."

Nick se k němu otočil. "Vážně nevadil, že jsme tady?"

"Kdybyste nebyli tady, znamenalo by to, že jsi mi tenkrát nepomohl, což by znamenalo, že bych nešel s tím kotníkem k doktorovi a doteď bych s ním měl problémy, protože bych ho dráždil, což by znamenalo, že bych poslední dva týdny a hlavně i tady podával špatný výkon," shrnul ho Jonny a poplácal ho po zádech. "Neboj, jste v pohodě. Teď, když už jste tady, pomůžete mi se soupravou?"

Nick jen přikývl a podal Caroline menší buben v obalu, sám popadl jeden z těch větších do jedné ruky, činely do druhé. Sám Jonny vzal kopák a kývnul na ně, ať se dají do chůze.

"Ten, na kterého jsi promluvil," začal Jonny, když se vzdálili od dodávky, "to je Josh. Umí být nepříjemný, když nemá náladu, což dneska rozhodně nemá. Hraje na kytaru a zpívá. Teda, více zpívá jak hraje. Pak, takový klučina se skoro oholenou hlavou, to je Nolan, hraje na basu. A ten poslední je Declan, kytara, klavír, co se zrovna hodí. Jen abyste se trochu orientovali."

Caroline se v chůzi naklonila přes Jonnyho. "Jak jste vůbec vznikli jako kapela?"

Jonny se uchechtl. "Můj bratr ji založil."

"Někdo z nich je tvůj bratr?" zeptal se hned Nick.

Jonny ale zavrtěl hlavou. "Brácha ji založil s Declanem a Joshem. Sám hrál na basu a bicí vůbec neměli, nemohli nikoho sehnat, mě ale do kapely nechtěl, jen jsem občas chodil na jejich zkoušky zaskakovat toho neexistujícího bubeníka. Pak se jednoho dne zkrátka naštval, že tohle nikam nevede a vzdal to. Josh a Declan nechtěli, koukli na mě, jestli bych chtěl pokračovat, tak jsem kývnul. Pak jsme našli Nolana jako náhradu za bráchu a bum, současný složení na světem."

skin & bonesKde žijí příběhy. Začni objevovat