"Mám tady," promluvil Jonathan s černou plátěnou taškou, kterou vytáhl z kufru ještě u motorky, "jednu plechovku piva, což asi není nic pro tebe, a jednu plechovku nějakýho levného vína. Promiň, kdybych věděl, že se dneska ještě uvidíme, vzal bych něco jiného."
Nick se kousnul do rtu. Pivo bylo jasné ne, víno? To sice už zkoušel, nevěděl ale, jestli zvládne vypít celou plechovku.
"Neříkej mi, že nepiješ ani víno," podíval se na něj Jonny nevěřícně.
"Já nepiju alkohol celkově," ujasnil Nick. "Ale! Ušetři si ten pohled, víno jsem už měl, máme v rodině Itala."
Nevěřícný pohled vystřídal překvapený. "Moje rodina tohle, moje rodina tamto, jak velkou ji máš?"
"Viděl jsi tu fotku, ne?" pousmál se a pak natáhl ruku. "Dám si spíš to víno."
Jonny přikývl a vydal se zpátky k němu s plechovkami v ruce. "Asi se nevyrovná italskému vínu, ale-"
"Ten Ital se vyzná ve víně asi tak jako já v čínštině."
"Umíš čínsky?"
"Právě, že vůbec," uchechtl se.
Dovyprávěl před chvílí, co se dělo. na jeho rande s Bellou, kde se ta napjatá atmosféra dala krájet. Jonny mu k tomu toho zatím moc neřekl, jen se zvedl a vytáhl ty dvě plechovky z tašky, které si Nick ani nevšiml, když si z kufru bral helmu.
Jonny se posadil zpátky vedle něj, seděli na zemi na jeho motorkářské bundě. Otevřeli si pití. A pak Jonny promluvil k tématu. "Promiň."
"Za co?"
"Přijde mi, že jsem tě až moc nutil, ať jim někam pozveš, když by se možná hodilo ještě počkat," vysvětlil. A Nicka by nikdy nenapadlo to svádět na něj.
"Proboha, to vůbec nemá co dělat s tebou," zareagoval bez váhání. "Mohl jsem tě prostě ignorovat, ale já chtěl..." Zastavil se.
"Pozvat ji na rande?" doplnil ho Jonny a Nick přikývl. "Nevypadáš moc přesvědčeně."
"Já jen... přijdu si docela dost zmatený," přiznal.
"V čem přesně?"
V citech. To mu ale říct nechtěl. Možná spolu probírali Bellu a pozvání na rande, kdyby mu ale řekl pravdu o jeho emocích, kterou poslední dobou sám ani pořádně neznal, viděl by mu do hlavy až moc a to ho děsilo.
"Já sám nevím," zalhal. Jen si byl najednou jistý, že rande s Bellou nebyl nejlepší nápad. A i když nejprve chtěl rande druhé, hlavně, aby napravil svou reputaci z druhého, v tu chvíli, v tu minutu už si tím tolik jistý nebyl. "Jak to, že jsi vůbec přijel tak rychle?" zeptal se, aby alespoň trochu změnil téma.
"Josh bydlí kousek od Belly," přiznal. "Někdy zkoušíme u nich v garáži. Skončili jsme zkoušku, když jsi mi napsal."
Chápavě přikývl. "To dává smysl," zamumlal.
"Co, myslel sis, že se schovávám někde za rohem a čekám na moment, kdy tvé rande skončí?" zeptal se lehce pobaveně."
Nick protočil očima. "Ne."
Napil se vína. A ani tady se neubránil pořádnému ušklíbaní z té chuti, byla ovšem mnohem snesitelnější jak pivo. Přes to mu Jonny nabídl jeho plechovku. "Tohle je ovocný. Třeba ti bude chutnat víc."
A až v tu chvíli, jak mu Jonny podával svou plechovku, si uvědomil. "Počkej, jak můžeš pít, když řídíš?!"
Jonny se ušklíbl a natočil plechovku tak, aby Nick viděl ten velký nápis nealkoholické pivo. Přes to se zamračil. "Proč bys pil něco tak hnusného, když se z toho ani neopiješ, dobrovolně?"
