- 31 -

569 118 25
                                    

"Plán Kobra začíná."

"Ty jsi blbej," zamumlal Nick a než by stihla Jonnymu vyjít další kravina z pusy, raději ho umlčel polibkem. 

Dneska odjížděl. Bylo sedmnáctého července, Jonny měl doslova den předtím své dvacáté narozeniny a ani je pořádně neoslavili, protožea byli tak trochu zarmouceni jeho odjezdem.

Tomuto dni předcházely tři měsíce intenzivních příprav. The Pulse podepsali smlouvu u nahrávací společnosti, hned se pustili do rychlejších příprav na jejich první album, na kterém sice už pracovali, ale tentokrát měli deadline - museli ho stihnout před turné. Takže vycházelo za tři dny na křestu v LA. Týden na to tam mělo i odstartovat sedm týdnů dlouhé turné. 

Kapela ale společnost nebyli jediní, co se intenzivně připravovali, i oni s Jonnym měli své plány. A to jak se co nejvíce vidět bez toho, aby jejich vztah praskl. 

Bylo to náročné. Poslední tři měsíce byl Jonny čím dál více zaneprázdněný a i když Nick měl už bez školy (úspešně zakončené a přijat na místní univerzitu, kam chtěl nejvíce) mnohem více času, stejně se vídávali méně a méně. A musel uznat, že to bylo těžší, než si myslel.

Už dopředu si říkal, že i když někdo někoho miluje, nemůžou být přece jen spolu furt, ne? Co je těžkého na tom, se s někým vídat třbea jen jednou, dvakrát týdně? Hlavně, že se vídali, ne? Jenže Jonnyho zaneprázdněnost nezpůsobovala jen to, že se viděli méně, celkově jejich komunikace upadla, protože nestíhal

A tak mu to Nick jednoho večera, když se viděli po pěti dnech jen do rána, protože Jonny musel ráno zase mizet do studia, řekl: "Chybíš mi," řekl jako první. "A je to těžký."

Takže si promluvili. Nick byl rád, že to udělali a vyhnuli se tak jakémukoliv pozdějšímu vybublání na povrch v mnohem dramatičtější formě, což by se určitě stalo. A díky tomu také naplánovali to, že Nick v druhé půlce turné za ním přijede a na šest dní se k nim přidá. 

Samozřejmě, bylo to to, co nejprve nechtěli dělat. Bylo tak moc riskantní, že kapela začne něco podezírat, proto si začali budovat základ své lži už před turné. A s povolením Caroline předstírali, že je Nickova přítelkyně. 

Viděli ji přece jen s ním na festivalu. Nick s ní měl trilion fotek a zážitků, že by nebylo těžké lhát, kdyby se ho na to někdo zeptal. A Jonny ještě před turné nenápadně jednou otočil konverzaci na Nicka, když kapele řekl, že jim může přijít pomoct s vyklízením garáže (asi tři týdny zpátky si pronajali zkušebnu, aby už necvičili u Joshe doma) a nenápadně tam vsunul i Caroline: "Jeho přítelkyně má nějakou soutěž, ale hned po ní by mohl přijít pomoct." A když přišel, Jonny s ním začal konverzaci, jak Caroline dopadla. 

Takže na tom stavěli. Nick měl přítelkyni, stoprocentní heterosexuál, a pro Jonnyho byl samozřejmě jen nejlepší kamarád, který se k nim na chvíli přidá. V soukromí se tomu neuvěřitelně smáli, že tomu nemůže nikdo uvěřit, ale Josh, Declan a Nolan, kteří měli neustále v sobě určitou hladinku? U nich to byla docela hračka. 

Takže tomuhle všemu říkal Jonny pitomě plán Kobra. 

"Tak plán Holubička? Koroptev? Žížala? Můžeš si vybrat.," odvětil Jonny. Byli u něj doma, protože včera oslavili jeho narozeniny právě s jeho rodinou, se kterou se taky už rozloučil. Jeho máma se poslední měsíce držela spíše ve špatném, ale stabilním stavu. Nezhoršovalo se to, ale také nezlepšovalo, přesto si Jonnyho narozeniny nenechala ujít. 

"Spíše plán odepisuj mi na zprávy a nezapomeň na mě," odvětil Nick. "Ty budeš možná v jednom kole, já se tady budu ale válet většinu času sám a nebudu mít co dělat."

"Máš práci!" namítl Jonny. "A taky přítelkyni přece."

Uchechtl se. "A taky přítele, kterého asi brzo zabiju, podívejme se na to."

"Oh? A ví Caroline, že jsme v poly vztahu?"

Praštil ho do hrudi. Jemně a hravě, samozřejmě, nemohl přece jen ublížit tak klíčovému článku před turné. A pak už ho opět pevně objímal, protože je čekal měsíc bez jediného doteku. "Musím říct, že mi budou chybět i ty tvý blbý kecy a to je co říct," zamumlal.

"Ty pitomý kecy ti můžu nadále psát," namítl Jonny.

Nick otevřel oči a už chtěl něco odpovědět, když si všiml přijíždějícího taxíka. Byl pro Jonnyho, protože měli sraz na zkušebně, kde měli dobalit poslední věci a vydat se směr letiště. "Je tady taxi," řekl potichu a pustil Jonnyho. Popadl jeho kufr, zatímco Jonny si přehodil přes jedno rameno velký batoh a do ruky ještě tašku. 

Vše naskládali i s pomocí taxikáře do auta. "Ještě minutku," zamumlal Jonny směrem k němu a tentokrát se k Nickovi vrátil s vážnou tváři a mlčky ho vtáhl do posledního objetí. Tentokrát tak stáli bez hnutí a mlčky několik dlouhých sekund, dokud se Jonny neodtáhl a naposled na další měsíc nespojil jejich rty. 

"Tak za měsíc, hádám," zašeptal.

"Za měsíc," přitakal. "Zkus je nezavraždit."

Jonny se uchechtl. "Jo, to chceš po mně asi moc." Další polibek. 

"Je pravda, že i v tom vězení bych tě viděl častěji, než když jedeš na turné."

"Vidíš, má jejich vražda vůbec nějakou nevýhodu?" pousmál se. Poslední polibek. Jonny ho pustil. "A starej se o mého miláčka."

"Jako o vlastní," potvrdil Nick. A pak tam už jen stál a sledoval, jak Jonny nastupuje, jak odjíždí, jak mizí. 

Povzdechl si. Přišlo mu, že mu chybí už teď hned, tak dramatický byl. Ale místo truchlení se otočil k Jonnyho miláčkovi.

Byla to jeho motorka. Motorka, kterou mu na dobu, co bude na turné přenechal, protože proč by na ni měl padat prach v garáži, když měl Nick už skoro měsíc řidičák, který začal asi dva týdny po tom, co mu Jonny řekl o turné? Řidičák byl vždy první na pořadí toho, co se svými penězi na motorku udělá, takže to jeho úspory docela zase zmenšilo. Tentokrát mu to ale nevadilo ani trochu, protože tu měl Jonnyho motorku, která teď byla jako jeho vlastní. 

Jeho tátové z toho takovou radost sice neměli, ale po tom, co je Jonny ujistil, že do jeho odjezdu nespustí Nicka z očí, povolili. Zatím teda nemohl mimo město a on samozřejmě chápal jejich starost, ale mimo město ani nepotřeboval. 

Nasadil si helmu. Jonnyho motorkářské oblečení mu bylo o něco větší, ale nebylo to něco, co by nezvládl. Nasedl na motorku, nastartoval a projela ním lehká radost, když uslyšel její motor. Pak lehká vlna smutku, když za sebou neucítil Jonnyho, neměl jeho ruce omotané kolem pasu, protože tak poslední měsíc jezdili nejčastěji, Jonny taková Nickova druhá autoškola. 

Otočil se ještě k domu, jestli někoho ještě neuvidí, zamával Jonnyho mámě, která stále stála v okně. Pocítil lehkou vděčnost, jak hezký vztah měl s jeho rodinou a pak už konečně vyjel směrem domů, aby tátům mohl dát druhý infarkt, že ten den, kdy si dotáhne domů motorku, právě přišel. Nebyla sice úplně jeho, ale co je přítele, jeho je stejně, no ne? A tak se to počítalo taky. 

- - -

jen taková poznámečka, skočili jsme cca o tři měsíce dopředu :D

A VYJÍŽDÍME NA TURNÉ MUHAHAHAAA

skin & bonesKde žijí příběhy. Začni objevovat