"A co tamta slečna? Nelíbí se ti?"
"Mami."
Nick se uchechtl a sklopil pohled do talíře. Kdyby se díval na Chrisův pohled, který věnoval své mámě, jen o sekundu déle, asi by vyprskl smíchy.
"No co? Jen si myslím, že by bylo hezké, kdyby si Nicky našel někoho místního. Ať máte jistotu, že se po vysoké vrátí a neuteče pře půlku států jako ty," zamračila se na něj jeho matka. Chris protočil očima.
"A jak se ti tady líbí, ne?" zeptal se na oplátku.
Chrisova matka, Nickyho babička, se přistěhovala do malého bytu ve městě asi tři roky zpátky. Od jejího rozvodu s dědou neměla vztah delší jak dva roky, s nikým se neusadila. Děda zemřel čtyři roky zpátky a babička, jako by jí došla realita toho, že nemusí mít už na světě tolik času, se rozhodla přiblížit své rodině, Chrisovi.
Takže s ní často měli tyhle obědy nebo večeře, kdy se jí téměř vždy podařilo otevřít minimálně jedno ne tak pro Nickyho příjemné téma, které se Chris vždy snažil zastavit.
"Já chci stejně nejvíce sem na vysokou, babi. Nechci, pokud možno, nikam daleko, neboj," uklidnil ji Nick a koukl na své táty, když se pousmáli. Když jim několik týdnů zpátky řekl, že nejvíce chce zůstat, že chce studovat stejnou vysokou jako oni, udělal jim takovou radost, kterou věděl, že jen tak nezapomene.
"Vážně? Tak to po tom jo. To nemění nic na tom, že tamta slečna vypadá sympaticky," kývla hlavou.
Nicky se na babiččin výběr podíval. Byli v restauraci, pár stolů od nich seděla taky nějaká rodina s dívkou, která vypadala jeho věku. A musel uznat, že pro jednou se babička nemýlila. "A co čekáš, že půjdu a napíšu jí své telefonní číslo na ubrousek?" zeptal se lehce pobaveně.
"Prosím tě, ani já nevěřím, že si až takový gentleman. Zeptej se jí na Pentagram."
"Myslíš Instagram?"
"Co já vím."
Všichni až na babičku se zasmáli. Nick navázal oční kontakt s Chrisem, který se ujistil, že mu ta konverzace není příliš nepříjemná, dělal to od malička a Nick ho za to vždy naprosto miloval.
Zavrtěl ale hlavou. Tohle byly klasické babičkovské konverzace, no ne?
Babička se k němu naklonila. "Ovšem jestli se mýlím, její bratr taky vypadá sympaticky."
"Babi!" vyhrkl Nick. Mateo málem smíchy vyprskl všechno jídlo.
Pak nastala třešnička na dortu, když se jimi pozorovaná rodinka zvedla, sympatický bratr přešel k sympatické sestře a chytil ji za ruku v romantickém gestu. Nick musel sklopit pohled a dusit v sobě smích, aby se nerozesmál nahlas a nepřilákal pozornost k jejich stolu.
"Sakra," zamumlala si babička. Nick ji málo kdy slyšel nadávat.
"Třeba příště, babi," uklidnil ji.
O půl hodiny později sami restauraci opustili, rozloučili se s babičkou, která se vydala na druhou stranu než oni a vyšli směrem domů. Chris mu hned hodil jednu paži přes rameno. "Víš, že ji nemusíš-"
"Vůbec brát vážně, já vím," doplnil ho Nick s lehkým úsměvem. "Mám čas."
Chris přikývl. "Máš všechen čas na světě."
To, že je miloval, za to, jací byli, bylo nedostatečné vyjádření.
Došli domů. Mateo se hned pustil do uklízení, které před jejich odchodem nestihl dokončit, Chris zase okamžitě obsadil koupelnu.
