𝐓𝐚𝐥𝐞𝐧𝐭𝐬 𝐟𝐫𝐨𝐦 𝐓𝐨𝐤𝐲𝐨 🎤🎼

• 34 ~ The case of Shuji Hanma

18. 10. 2018
Yuta..

Bylo klasické ráno já šel do školy a v uších měl sluchátka. Když jsem do školy došel tak mě někdo zezadu objal.

"Hm~" zabroukal jsem a cítil vůni parfému. "To jsem já." řekl Tom a já se usmál. "Aaaa~ já to věděl!"

"Promiň dnes jsem nemohl jít s tebou. Justin mi schoval učebnice." protočil očima.

Ano v téhle době bylo normální, že jsem vídal Toma a taky často i Justina.

"V pořádku." řekl jsem. "První hodiny má moje skupina matematiku. A vy?" zeptal se.

"Asi anglinu. Nevím." zasmál jsem se. "Yuto ještě mi řekni, že jsis neměnil učebnice ze včerejška."

"No odhalil si mě.. Zase."

Já byl celkem hodně tichý.. Narozdíl teď na střední je mě plno.. Že? :DD.

"Tak zatím. Pak se uvidíme." řekl a dal mi pusu na čelo.

Tohle Tom dělal a strašně mi to vadilo. Tom to čím byl starší přestal dělat a přestal asi kvůli i tomu proč s nikým nechce mít vztah.

Časem mi to chybí :D.

Vybaloval jsem si věci u skříňky a strkal si je dovnitř. Když mi jí někdo zavřel. "Aaa~"

"Heleme se, jaké je tvé jméno." stál předemnou někdo koho vůbec neznám. "Já jsem sedmák, Yuta Okkotsu." usmál jsem se.

"Haha- tak to máš dnes blbý den sedmáku." zasmál se a vzal mi svačinu. "Hele.."

"Máš snad s tím problém?" zeptal se. A mou hlavou několikrát narazil do skříňky.

"Auui ne-"

"Si myslim. Nevidíme se naposledy." řekl a odcházel. Bylo to divné. Nikdy jsem ho tam neviděl.

Ale hodil jsem to za hlavu a měl aspoň o to důvod větší se těšit na oběd. Tom na obědy nechodil.

A tak jsem tam byl sám. "Heleme se náš velký sedmák. Svačina byla velmi hnusná. Jak můžeš jíst takové hnusné sandwiche.."

Jako malý jsem měl rád samdwiche. Po téhle zkušenosti už je nejím.

"Tak když ti nechutnají tak proč si mi je vzal?" zeptal jsem se. "Odnaučím tě takové sračky jíst. A teď padej."

"Co ale já jím." nechápal jsem vůbec nic. Bylo mi taky teprve dvanáct. "To mě nezajímá. Nemam oběd a mám hlad takže padej a jídlo tu nechej."

"Achjo." slyšel jsem kručení v bříšku.. "Jestli máš hlad v koši v šatnách je ten tvůj sandwich."

A měl pravdu. Byl tam. Ale v koši. Neměl jsem odvahu a tak jsem počkal na Toma a šli jsme k němu domů.

"Ah- Yuto vítej." řekla mamka od Toma. "Dobrý den."

"Dělám Tomovi omáčku k nudlím. Nechtěl bys?" zeptala se a Tom pronesl.