𝐓𝐚𝐥𝐞𝐧𝐭𝐬 𝐟𝐫𝐨𝐦 𝐓𝐨𝐤𝐲𝐨 🎤🎼

• 30 ~ Let's Buy Dogs.

Yuta..

Je půlka dubna a já se probouzím vedle Toma.

Za tuhle větu by mě Chuuya zabil :D.

Ale ne takhle ne. Máme oddělené postele. A já vidím každý den jak se probouzí. Je to roztomilé.

"Dobré ráno Tome." usmál jsem se a šel k jeho posteli. "Ale ahoj, Yuto." zvedl ruce a já se usmál.

"Víš co je dnes za den?" zeptal jsem se a on otevřel oči. "Sobota.." řekl a já se zamračil.

"Ne promiň, co je za den?"

"Je to dva měsíce co už spolu bydlíme." řekl jsem mile. "Ty si to pamatuješ? Ty jsi ale ťunťa." posadil se.

"To ty jsi. Kdyby nebylo tebe je ze mě bezdomovec." usmál jsem se a ona si zívl. "Jdi ty."

"Tome co kdybychom si pořídili domácí mazlíčky?" zeptal jsem se a on se kompletně probral.

"Domácí mazlíčky?" usmál se. "Ano třeba, kočku, rybičky, králíčka..."

"Pejsky!" vykřikl a já se usmál. "A nebo."

"Já se jako malý staral o jednoho psa od sousedky. Byl tak hezký a milý." řekl smutně. "Proč jsi smutný?"

"Protože ho pak zajelo auto." řekl a já si dal ruku před ústa. "To snad ne. Utekl ti?"

"Neutekl, bylo to mimo mé hlídání ale byl jsem z toho smutný." řekl a zase se pousmál.

"To věřím. Ale to se nám nestane. Máš zahradu vepředu i vzadu." usmál jsem se.

"Já je chci v domě." řekl. "Takže každý si koupí svého?"

"Jistě a bude to Totsu a Yums." usmál a já nechápavě naklonil hlavu. "No kombinace našich jmén a příjmení." dodal.

Totsu? To zní hezky ale k mému jménu se Tomové příjmení nehodí bohužel. Yums zní divně :D.

Emma..

Dnes je krásný sobotní den. "Vážně jsme museli jít sem?" zeptal se ospale Mikey.

"Jooo, já ještě v posilovně nikdy nebyla." usmála se Yoko. "Mikey vždyť jsi silný. Ty všechny zničíš." pohladil ho po ramenu Dazai.

"Já vím, že jo. Ale po ránu se mi nic nechce." zívl. "Měli jsme vzít Toma radši místo tebe."

"Proč? Aby ses dívala na něj a doufala, že si sundá tričko. Pche Emmi :D."

Mikey ty jsi takový...

"Ahojte přátelé." ozval se nový hlas. "Hm-" otočili jsme se a viděli tam tři nové tváře.

"Vítáme vás zde. Jste tady poprvé?" usmáli se. "Jo někteří jo." usmál se Dazai a koukl na Yoko.

"Hele nemusíš na mě koukat a co?" řekla Yoko a ten kluk k ní přišel. "To nevadí, já jsem Mitsuya."