𝐓𝐚𝐥𝐞𝐧𝐭𝐬 𝐟𝐫𝐨𝐦 𝐓𝐨𝐤𝐲𝐨 🎤🎼

• 52 ~ Past : Nakahara Chuuya & Osamu Dazai ( 3 )

Minulost.. Chuuya
{ 2013 }

Na základní školu jsem chodil do páté třídy v malém městě Narita, které je leží východně od Tokia.

Jediné co je S centrem Tokia spojuje Naritu je dálnice Higaši-Kantó a také železniční trať Čóši - Tokio, na které provozuje vlaky Východojaponská železniční společnost.

Ale to je jedno. Protože po páté třídě kterou jsem dochodil jsem se přestěhoval do centra Tokia.

A když jsme se s rodinou přestěhovali tak jsme bydleli v panelovém domě kde byl hezký výhled.

Ale cítil jsem se přes první letní prázdniny hodně osamoceně ale to změnil jednoho dne jeden kluk.

Vracel jsem se domů, kdy mojí rodiče pracovali dnem i nocí a tak mi vždy nechali na stole peníze a já šel nakoupit.

Jo říkáte si co to jsou za rodiče. No prostě práce pro ně byla vším a já s nima moc netrávil nikdy čas.

Jel jsem výtahem a někdo nastoupil na druhým patře. Říkal jsem si proč někdo sakra nastupuje na druhém patře.

A ještě když jede nahoru :D.

Nastoupil do výtahu hnědovlasý kluk a hned mě pozdravil. "Ahoj, snad nevadí, že jsem zastavil výtah zrovna tady. Bydlím v sedmém patře a na druhém patře mám babičku." usmál se.

Ano tohle byla Dazaiová první věta semnou. Ale on má dar s každým mít jedinečnou první větu.

"V pořádku." řekl jsem a chtěl si upravit tašku s jídlem a popadalo mi. "Ksakru- kurva!" vykřikl jsem.

Ano a moje schopnost je dělat špatný dojem..

"Pomuzu vám." řekl a pomáhal mi sbírat zeleninu ale bohužel některé věci se rozbily nebo praskly a vylily se.

"Sakra to abych byl dnes ohladu." řekl jsem smutně a on mi dal zbývající jídlo do tašky.

"Co kdybych tě pozval k sobě?" usmál se na mě. "Já vás nechci obtěžovat. Navíc se neznáme.."

On ke mě natáhl ale ruku. "Jsem Dazai.. Dazai Osamu." řekl a výtah pípl číslo patra.

"Já Nakahara Chuuya." řekl jsem a potřásl si sním.

"Teď se známe. Mám doma jídlo od přítelkyně. Oba tě rádi poznáme víc." řekl mile a já nebyl schopný vymyslet nic proč bych neměl jít.

"Dobře. Jen si hodím nákup domů." řekl jsem když jsme vystoupili. "Ty bydlíš naproti? Jsi nás nový soused co?"

"Ano jsem." pousmál jsem se. "To je super zpráva. Nikdo v mém věku tu nebyl." řekl smutněji ale pak se hned usmál.

"Tak to jsem ti vytrhl trn z paty."

Tímto prvním setkáním to vše začalo..

Přítomnost..

Emma..

Když jsme to poslouchali bylo to vtipné narozdíl od minulostí ode mě a bráchy. A nebo Yoko.