𝐓𝐚𝐥𝐞𝐧𝐭𝐬 𝐟𝐫𝐨𝐦 𝐓𝐨𝐤𝐲𝐨 🎤🎼

• 50 ~ Past : The Sano Siblings ( 1 )

Tom..

Seděli jsme na pláži a učitelé zařídili pořádnou hostinu a pořádné hody.

"Mmm- mňam jídlo!" vykřikl Yuta. "Ja miluju naše učitele normálně." řekla Yoko.

"Kdo ne!" řekli přes plné ústa Chuuya s Dazaiem.

"Hele víte co mi tak došlo?" usmál jsem se. "Že jsem sama?" řekla smutně Mitsuri.

"Ale notak Mitsuri klid.." pohladila jí Emma. "Co ti došlo Tome?" usmál se na mě Bachira.

"Že jsme si mezi sebou nikdy nesdíleli naše minulosti.. a třeba pocity při nástupu na střední." řekl jsem.

Chtěl bych vědět nějakou minulost holek a nebo od kluků kterou nevím. Jistě od Yuty je to jasné.

Ale co třeba Dazai :D.

"To je pěkné téma." řekla Natka. "Jak pro koho.." řekl Mikey nepříjemně. "Ale Mikey notak je to už dlouho."

"A co?" zeptala se zvědavě Shinobu. "Já se o tom nechci bavit." řekl Mikey. "Ale notak každý svůj nějaký zajímavý příběh řekne a tak můžeme dnes strávit dnešní den. V půlce dne se k nám připojí i René." řekl Chuuya.

"Ach- vidět jeho tvář po včerejšku." dodala Mitsuri. "Tak si dáš pytel na hlavu." zasmál se Dazai.

"A dost!" hodila po něm rajče. "Zásah!" vykřikl Chuuya když byl Dazai trefený.

"Mikey začneme ne?"

"Proč my?"

"Jste leadři!" usmála se Yoko. "Achjo fajn.."

Hehe dozvím se minulost o mojí přítelkyni :D.

Minulost.. Mikeyho a Emmy..

Mikey.. { 2011 }

Bylo deštivé odpoledne a já se vracel domů ze školy.. respektivě.. jsem ve škole nebyl.

Ale- koho to zajímá.

Jako jedenáctiletého kluka na mě nikdo neměl. Byl jsem až moc silný a nikdo si na mě nedovolil.

Ale jestli jsem se něčeho bál bylo, že doma dostanu výprask od mého dědy co se o mě staral.

"Zase jsi nebyl ve škole!" vpadl jednou do mého pokoje. "Jak ses to dozvěděl?" zeptal jsem se.

"Jak? Volala mi tvá třídní učitelka. Říkala, že jses nedostavil už dva dny do školy. Chceš snad pořádně dostat na prdel?" vykřikl.

"Dědo nech prosím Mikeyho. Já s ním promluvím.." řekl můj starší bratr. Shinichiro..

Bratr vždy když mě děda chtěl dát co proto stál zamnou stůj co stůj.

"Mikey proč jsi nebyl ve škole?" zeptal se mě a já šoupal nohama sem a tam když jsem seděl na posteli.

"Nemusíš se bát, děda to myslí dobře." řekl a já kývl. "Neměl jsem domácí úkol." vymyslel jsem si.