• 43 ~ Process : Packaging #2

63 4 4
                                    

Emma..

Seděla jsem a třepala se. "No.. tak čekám.."

"Tak jo.. možná jsem Chuuyovi řekla ať se na Toma vykašle. Ale nevěděla jsem co všechno to odstartuje.."

"To není tvoje věc. Tady jsem to pokazila já.. a hodně." řekla jsem a koukla na telefon a viděla Tomovou fotku.

"Ale jestli si měla v něčem pravdu tak ano.. chtěla jsem abyste se dali dohromady."

"A taky si měla pravdu v tom s tvým bráchou." zašeptala a já se usmál. "Ach- věděla jsem to."

"Neměla jsem ti to tajit. Ale myslela jsem, že je to jen chvilkový." řekla nervózně.

Ach to jí asi nemůžu vyčítat..

"Ach já jsem blbá.. promiň." zastyděla jsem se. "Nejsi.. chápu to. Chovala jsem se nedospěle a to jsem nejstarší."

"Ja nemám moc co říkat já se taky chovala jako sketa." usmála jsem se. "Hele.. víš. Co kdybychom si řekli. Že si budeme snažit říkat všechno.."

"To bych byla moc ráda.."

"A taky bychom měli už něco udělat s těma klukama. My je jednou uštveme." usmála se a já viděla na telefonu svítit hovor od Toma..

On mi zavolal..

"Zvedni to." usmála se. Já jen kývla a udělala tak. "Emmo."

"Tady Tom. Hele- chci ti říct. Že vím jak hrozně se musíš cítit. Já nechtěl být zlý. Ale- mého bráchu... Pochopil bych kohokoliv.. ale mého bráchu?"

Smutně se vyjadřoval.. byl ze me mě nešťastný.

"Omlouvám se."

"Nemám už čas s tebou mluvit ale chtěl bych pro tebe něco udělat.." řekl a já vykřísila oči.

"Dnes.. Na kopečku, kde je krásný západ slunce.. potřebuju ti něco duleziteho říct ano?"

Co to? Co to? Co to?

"Souhlasíš?" zeptal se a bylo ticho a Yoko se radostí ozvala. "Souhlasí!"

"Yoko? Vy už spolu zase mluvíte? To jsem rád.. možná dneska to všechno bude k něčemu." řekl mile a zavěsil.

"Emmiiiiiii!! Mám z tebe takovou radost." vstala a zatáhla mě za ruku a objala. "Já říkala, že naše kluky utáháme."

Když to řekla já se usmála a nejen kvůli větám od Toma. Ale- protože se na nás z okna díval Mikey a myslím si, že mu naskočila opět myšlenka jaké by to bylo kdyby s Yoko se dal dohromady.

Máš o čem přemýšlet, brácho..

René..

Přišli jsme na pomoc do domu který je mi známý. "Eh co to sakra vidím?" zasmál jsem se a vypukl s Mitsuri smíchy. "Nati! Co to tam?"

Jsme škodolibí no.

"Vy jste zlí! Natka tam má deprese. Pláče!" řekl Bachira a my poslouchali její fňukání.

𝐓𝐚𝐥𝐞𝐧𝐭𝐬 𝐟𝐫𝐨𝐦 𝐓𝐨𝐤𝐲𝐨 🎤🎼Kde žijí příběhy. Začni objevovat