SEDM SMRTELNÝCH HŘÍCHŮ

Část 51

Dny ubíhaly a Ciara se cítila den ode dne zmatenější. Nemohla si pomoci, ale nedokázala k Ravenovy cítit nenávist, i když se tak moc snažila. Každý den zjišťovala, že si pro svého syna nemohla přát lepšího otce. Učil Alexe trpělivě a s láskou vše, co potřeboval znát pro svůj život. 

A Alex se ve svém otci viděl. Bylo vidět, že ho přímo zbožňuje. Pomalu se od něj nehnul na krok a bylo jisté, že se zřejmě zcela vyléčil. Konečně měl normální barvu. Byl plný energie a touhy do života. Smál se a dováděl, a Ciara byla konečně šťastná. Už nesčetněkrát si ale vyčítala svou slepotu a hloupost, že se Ditorovy nevzepřela už dříve. Byl přeci Alexův strýc a představa, že toužil potom, aby Alex zemřel, ji rvala srdce. 

Dlouhé hodiny vydržela pozorovat Alexe, když byl se svým otcem. A že s ním byl pořád. A bylo jí jedno, zda právě dováděli, nebo mu Raven vysvětloval něco u stolu nad papíry. Už snad miliónkrát se přistihla při tom, že sleduje jeho dokonalé tělo, při každém pohybu. A s každým dnem, byla také stále víc nervózní v jeho přítomnosti. 

Měla totiž pocit, že jeho vůně se jí zdá více intenzivní. Zdál se jí najednou více atraktivní. Uvědomovala si jeho sílu a moc. Jeho nadvládu a jeho schopnosti a stačil aby na ni pohlédl, zrudla od hlavy až k patě. 

Stačilo, aby se ho byť jen nepatrně dotkla a rozklepala se jako osika. V noci nemohla spát. Už několikrát se jí stalo, že se vzbudila zpocená a rozklepaná. A roztoužená. Divoké sny a představy se jí ale vůbec nezamlouvali. V těch snech se totiž s ním milovala a toužila po tom, aby se z ní krmil. Dokonce tak moc, že ji při té představě vzbudil orgasmus. 

Pak stačilo, aby na ni po takové probdělé noci pohlédl, a málem se poroučela k zemi. Zrovna jako onoho dne. Vzbudila se s představou, že se z ní krmí a že se spolu milují. Ta představa byla tak živá, že právě orgasmus, který při ní zažila, ji vzbudil. 

Když pak vstoupila do obývacího pokoje, a všichni na ni už u stolu čekali, stačilo, aby na ni pohlédl a podvrtla se jí kolena. Zrudla až na zadku a zamotala se jí hlava. Zuřivě sama sebe přesvědčovala, že nemůže vědět, na co myslí. Že nemůže cítit její touhy a pocity a jen proto, že tomu věřila, neutekla. 

Jeho vševědoucí pohled, který na ni vrhl už ode dveří, přisuzovala jeho aroganci. Kdyby tak věděla, že cítí a ví, vše. Věděl o jejím orgasmu. Cítil její nejskrytější touhy a přání. Četl její sny. 

Už několikrát se neubránil tomu, aby se nepřišel podívat na její spící tvář. Přičichnout k její kůži. Celé dny a hodiny poslouchal její srdce, její tep a dech a poznal, že se její smyšlení týkající se jeho, zcela změnilo. Už to nebyla nenávist a zlost, co z ní cítil, ale touha.

Ano, první sen, který spustil onen řetěz jejích emocí, vložil jí do hlavy on. Vložil ji do hlavy sen o tom, jak se spolu milují a jak se z ní krmí. Ovšem co následovalo po té, překvapilo i jeho. Jakoby se její podvědomí upamatovalo na její touhy. 

Zdálo se jí o tom jak se z ní krmí každou noc a bylo to čím dál intenzivnější. Právě jako dnes, a právě proto, když na ni nyní pohlédl, málem zakopla a zrudla jako pivoňka. 

Schválně na ni upřel svůj okouzlující pohled, a když se zarazila, olízl své rty jazykem. Tak mohutný tlukot srdce, ještě neslyšel. Málem se nahlas rozesmál. Pak se otočil, aby ji ještě nenapadlo utéct, a předstíral nezájem. Rozhodl se totiž, že si dnešní večer trochu s touto ženou pohraje a alespoň maličko se pobaví.