SEDM SMRTELNÝCH HŘÍCHŮ

Část 75

Ciara sundala košili z Ravenových zad a odhodila ji stranou. Zůstala stát před ním bez hnutí a musela se několikrát zhluboka nadechnout, aby vůbec dokázala pokračovat. Však stála tak blízko něho, že cítila jeho teplý dech na tváři. Stál, díval se na ni planoucíma očima, ale ani se nehnul.

Odvážila se tedy zvednout znovu ruku a jemně se dotkla jeho nahé hrudi. V první chvíli sebou trhl, jakoby ho její ruka popálila, ale hned na to ztuhnul a začal zprudka, přerývaně dýchat.

Přejela lehce prsty po jeho prsou a polaskala se s jemnými, černými chloupky. Pak přejela níž, na jeho pekáč buchet na břiše a zakotvila prsty na jeho opasku. I kdyby chtěla, nemohla přehlédnout, že byl její manžel už na milování připraven. Jeho mužství se pod tenkou látkou rýsovalo tak, že při tom pohledu opět zrudla. Zhluboka se nadechla a pak vzala do ruky přezku jeho opasku, aby ji otevřela.

Raven zůstal stát jako solný sloup. Dotyk jejích prstů na jeho nahé kůži, byla jako rána elektrickým proudem. A když přejela po jeho břiše, zavřel oči a několikrát se hodně zhluboka nadechl. Celé tělo měl jak v jednom ohni, a snad každičká buňka v jeho těle, jakoby náhle vzplanula. A když se dotkla jeho opasku, oči do široka rozšířil a sevřel ruce v pěst ještě pevněji.

Chtěl ji. Chtěl ji tak moc, že se to nedalo snést. S posledních sil se držel, aby se na ni nevrhl. Díval se, jak jeho poklopec rozepíná, a když zaslechl její splašený dech, zprudka vydechl. Ucítil vůni jejího pohlaví. Cítil vlhkost jejího klína, a když si všiml, jak se třese touhou, zvrátil hlavu a z hrdla se mu vydral úlevný výkřik.

„Kruci!" Zaklel, když trochu stáhla jeho kalhoty a zůstala zírat na jeho penis, rýsující se pod jeho boxerkami.

Když pak hlavu znovu sklonil k ní a pohlédl na ni, dívala se již do jeho upíří tváře. Sotva postřehnutelnou rychlostí ji popadl a přirazil ji ke zdi. Jedním trhnutím z ní serval její župánek, stáhl si boxerky pod zadek a vyhoupl si jí do náručí.

Ciara se stejně úlevným výkřikem dosedla na jeho ztopořený úd a Raven zprudka přirazil. Ihned se jako na povel začal pohybovat jako šílený. Divoce přirážel do jejího lůna, jako smyslu zbavený. Chytla se ho okolo krku a ve stejném rytmu dosedala na jeho penis. Pokojem se ozývali výkřiky a vzdechy tak hlasité, že i kdyby se nacházel v domě nějaký člověk, musel by je jistě také slyšet.

„Kruci!" zaklel znovu mezi divokými přírazy. Schoval hlavu do ohbí jejího krku, přičemž svou pánví stále zuřivě přirážel. Pak skousl. Zahryzl se svými ostrými tesáky do jejího bělostného hrdla a začal se hladově krmit.

Ciara seděla v jeho klíně, objímala ho rukama a Raven ji držel pěvně přitisknutou ke zdi. Sklonila hlavu na stranu, aby mu ulehčila přístup a nahlas zasténala. Pohyby jeho pánve se uklidnily a přirážel jen krátkými a tvrdými přírazy, mezi jednotlivými doušky její krve.

Jak dlouho se z ní tak krmil a jak dlouho plenil její lůno svým penisem, ani jeden neměl ponětí. Naprosto ztratili pojem o času i prostoru. Své zuby z jejího krku vytáhl až tedy, když přišlo jeho vyvrcholení. Zařval jako lev a ještě několikrát mocně přirazil, když vypustil své semeno do jejího těla. Hned vzápětí se mu i ona roztřásla v náručí.

„Kruci! Kruci! Kruci!" Zaklel opět a zadíval se zblízka do jejího obličeje. Stále ji držel u stěny v objetí, a ještě stále neopustil její tělo. Oba zhluboka a ztěžka oddychovali a třes jejich těl, se ještě neuklidnil.

Ona byla šťastná. Konečně se s ní její manžel miloval, a ona udělala první krok k tomu, aby ji odpustil.

On byl ale naštvaný. Naštvaný na sebe a na celý svět. Za to, že pochopil, že Kníže ze Swort Fallov, tuto ženu nikdy nepřestal milovat. Nikdy.

I když..., přiznat ji to nehodlal. Snad to přiznal sobě..., ji ale nikdy.