Boss

10 (Boss)

Joey

Nevím co se děje. Když mě chtěl Luk probudit polibkem, bylo to jako by mnou projel blesk, ale při polibku na tvář jsem byl šťastný, nevadilo mi to. Vždy mi vadil i letmý dotek, ale teď se s ním cítím uvolněnp jako ještě nikdy s nikým. Luk se po mně zklamaně ohlédl a zvedal se z postele. Myslel si, že ho nechám odejít? Tak to se spletl. Popahl jsem jeho zápěstí a přitáhl jsem si ho zpátky. Nechápal co dělám, poznal jsem to z jeho výrazu.

"Polib mě!" Poručil jsem mu a čekal jsem jesti mé přání splní. Jen na mě zíral.

"Ne! Nebudu dělat něco co se ti nelíbí!" Řekl umíněně.

"Když to nezkusíš nemůžeš vědět, jestli se mi to líbí. Navíc včera si mě taky líbal." Řekl jsem a laškovně jsem se pousmál. Luk už to asi nevydržel. Dal mi jemnou pusinku na rty. Nevadilo mi to. Vlastně mě mrzelo, že to byla jen tak malá pusa. Našpulil jsem rty a zavřel oči. Čekal jsem a čekal a čekal. Pootevřel jsem jedno oko abych se ujistil, že neodešel. Byl tam a koukal se na mě. Otovřel jsem i druhé a prosebně jsem se na něj podíval.

"Fajn!" Souhlasil konečně a políbil mě. Chtěl jsem ucuknout, ale nechtěl jsem Luka zklamat. Odtáhl se.

"Ták?" Podíval se na mě očividně spokojený s tím, že jsem neuhnul.

"Asi se nedokážu uvolnit, ale na tom zapracujeme." Mrknul jsem na něj a na jeho tváři hrál šibalský úsměv.

"Tím myslíš, že bychom to měli zkoušet častěji?" Jeho úsměv se rozšířil.

"Myslím, že bychom měli." Souhlasil jsem a podíval jsem se na něj pohledem,který naznačoval ať přestane tak hloupě zírat a políbí mě. Mé přání mi splnil. Naše polibky se prohlubovaly a já jsem se postupně uvolňoval. Pořád to nebylo úplně, ale alespoň něco. Bez přerušení našich polibků si mi obkročmo sedl na klín. Vlastně jsem si to celkem užíval. Odtáhl jsem se, ale nebylo to proto, že bych měl strach. Docházel mi vzduch. Usmál jsem se na Luka.

"Nelíbáš špatně." Uznal jsem a on se začervenal. "Podíváme se na něco?"

"Radši bych se jen válel..." Zakňučel Luk.

"Dobře" Usmál jsem se a lehl jsem si. Luk si položil hlavu na mé rameno. Miluju ho. Nechápu jak mě může tohle divoký pískle tak změnit. Jsem rád, že mě může líbat jak se to líbí jemu, ale mám trošku strach. Co bude až dojde na něco víc než je líbání? Vím, že to jednou přijde a jsem si jistý, že je Luk pořád panic. Nechci mu jeho velké poprvé zkazit mým strachem. Podíval jsem se na něj. Tiše spal na mé hrudi. Políbil jsem ho do vlasů a také jsem se nechal polapit do říše snů.

--

Ano vím, že je to extrémně krátká část, ale je cekem podstatná ;)  Děkuju všem za komenty :) Dáme 5 votes pro další díl? :3