Boss

30 (Boss-Druhý díl?)

VŠICHNI POVINNĚ PŘEČÍST:

Táákže... tohle je něco jako závěrečná kapitola. A chtěla bych, aby dal vote ten, kdo by četl druhý díl. Jestli ne tak vote nedávejte.(Takže vote dají všichni XD Just kiddnig :D) Chci jen vědět, jestli to má cenu psát. Záleží to na Vás. Děkuju :3

Budu ráda, když zanecháte nějaký komentář. Připomínky, nebo jen tak hodnocení. Co se Vám líbilo a co ne. Nemusíte psát nějaký slohy,(i když za ně budu ráda :D) ale stačí mi obyčejný názor :D Nebuďte líní a pište :DD

Jo a mimochodem Boss je na 9. místě v teenfiction.(Taky je to nejlépe umístěná gay povídka v teenfiction :D) :D Jéééj!! Jsem z toho happy jak tři grepy :D A to vše díky Vám :) Děkuji :3

Asi vás ušetřím nějaké srdceryvné řeči na závěr a jdeme na to :D Příjemné počtení :DD

---

Joey

Probudil jsem se a Luk stále ležel pevně přitisknutý ke mě. Divil jsem se, že vůbec mohl dýchat. Opatrně jsem ho probudil. Zamžoural na mě ospalýma očima a usmál se.

"Dobré ráno. Jak ti je?" Zamumlal chraptivým ranním hlasem.

"Dobré. Vlasně skvěle. Už mě nic moc silně nebolí." Odpověděl jsem popravdě.

"Jsem rád, že je ti líp. Neodpustil bych si, kdyby se ti stalo něco vážného. Všechno si podstoupil kvůli mě. Měl jsem strašné výčitky, protože..."

"Mlč!" Přerušil jsem ho a on se zarazil. "Miluju tě jasný? Udělal jsem to, protože jsem nechtěl aby to co udělal mě, udělal tobě. Chápeš?" Luk pomalu přikývnul. "Výborně a už se o tom nechci bavit." Řekl jsem přísně, ale usmál jsem se. Luk vstal odešel udělat snídani. Dělal to tak od doby co jsem marod, ale teď už nejsem. Nebudu zase jen ležet a čekat. Vstal jsem a tiše jsem došel do kuchyně. Luk si spokojeně broukal nějakou písničku a připravoval tousty. Doplížil jsem se k němu a bafnul jsem. Luk se prudce otočil. Ten jeho vyděšený výraz byl k nezaplacení. Začal jsem se smát. Luk pořád vypadal jako by mu ulítly včely. Vypadal tak rozkošně. Opatrně jsem si ho přitáhl za pas blíž a koukal jsem se mu do očí.

"To mi nedělej. Málem jsem dostal infarkt." Řekl s úsměvem.

"Tak promiň, ale jestli ti to pomůže, tak si vypadal sladce." Řekl jsem rozněžněle. Luk se stydlivě zasmál.

"Nepomůže, ale děkuju." Naklonil se blíž a dal mi dětskou pusu. Koukal se na mě a očekával moji reakci. Nevydržel jsem to a posadil jsem ho na kuchyňskou linku, abych měl lepší přístup k jeho rtům a políbil jsem ho. Luk se do polibku malinko pousmál a s radostí mi polibky oplácel. Bylo to jako za starých časů. Stejně zamilované, jako když jsme spolu byli týden, stejně vzrušující jako náš první polibek a stejně krásné jako každá chvilka s ním. Ano vím, že je to to největší klišé co jsem mohl říct, ale takhle jsem to cítil. Konečně si můžeme užívat jeden druhého a na ten incident s Chrisem zapomenout.

"Miluju tě." Zašeptal jsem kousíček od jeho rtů.

"A já miluju tebe." Řekl a věnoval mi poslední motýlí polibek. Konečně bylo zase vše perfektní :3