Lucas
(Ve stejné době jako když se Joey dostal do budovy)Dveře do mého pokoje se začaly pomalu otvírat. Do pokoje někdo vešel. Čekal jsem, že to bude ten vysoký muž, ale pletl jsem se. Když jsem se na něj otočil s překvapením jsem zjistil, že ve dveřích stojí David.
"Vstávej!" Poručil přísně. A já poslechl. Nevěřícně jsem na něj zíral.
"Davide!? T-ty v tom jedeš taky?" Zepal jsem se tiše. Byl jsem překvapený a vyděšený zároveň.
"Hmm.." Řekl neurčitě a poručil mi ať jdu za ním a o nic se nepokouším. Chytl mě za zápěstí a táhl mě chodbou k výtahu. Nejednou jsem uslyšel známý hlas a srdce mi v hrudi poskočilo. Byl to Joey a zněl vážně naštvaně.
"Joey!" Zakřičel jsem a ze všech sil jsem se snažil vytrhnout z Davidova sevření. Málem se mi to povedlo, ale David byl silnější.
"Promiň" Zašeptal a přitáhl si mě blíž a dal mi ránu do břicha. Bolestí se mi podlomil nohy a skácel jsem se k zemi. David mi poručil ať se zvednu, ale já nemohl. Moje tělo mě neposlouchalo. Byl jsem úplně ochromen bolestí. David si mě s povzdechem hodil na rameno. To mi vehnalo do očí slzy, protože mě do mého bolavého břicha tlačilo jeho rameno. Rozešel se a já myslel, že mé břicho při houpavé chůzi pukne bolestí. Nastoupili jsme do výtahu a sjeli jsme až do přízemí. Prošli jsme kolem prázdných obchodů a vyšli jsme ven. David mě nesl k dodávce. Když mi došlo, že jsme venku protřel jsem si oči abych se zbavil slz a zvedl jsem hlavu. Srdce mi poskočilo až někam až do krku. Stáli tam Fred a Jack a naznačovali ať jsem zticha. To už jsme, ale byli u dodávky a David mě hodil dovnitř. Jack se k němu rozeběh a vrazil mu pořádnou ránu pěstí, zatímco Fred běžel ke mě. Opatně mi pomohl vstát a když se mu to podařilo ležel už David bezvládně na zemi. Kluci mě zatáhli do auta a to se rychle rozjelo. Než jsem pochopil, že odjíždíme byli jsme už nějaký kus od budovy. Začal jsem křičet.
"Zastav oni mají Joeyho!" Fred prudce zabrzdil.
"Co? Jak?" Nechápal Fred a otočil se na mě.
"Já nevím, ale syšel jsem ho křičet." Řekl jsem jistě a Jack otočil auto a vracel se zpět. David už vstával ze země, oprášil si špinavé oblečení a otřel si krev, která mu tekla z nosu. Fred k němu mířil s naštvaným výrazem a rukama zaťatýma v pěst. Očividně mu chtěl ještě přidat.
"Počkej!" Zakřičel David. "Já mu chci pomoct. Snažil jsem se ho odvézt co nejdál od Chrise." Fred se na něj nedůvěřivě podíval.
"Tak proč si ho zmlátil?" Zeptal se a David se zatvářil jako pes co právě roztrhal oblíbené boty svého pána. (*Ano vím, že mám divná přirovnání :D*)
"Protože řval a upozorňoval na nás pozornost. Chris už je teď určitě na cestě dolů. Ale ještě se tam můžeme stihnout dostat, když se rycle schováme. Pojďtě!" Nikdo už se na nic neptal a všichni jsme se rozběhli k nouzovému schodišti. Já byl sice o dost pomalejší než ostatní, ale stihl jsem to. Jakmile se za námi zavřely dveře, slyšeli jsme cinknutí, oznamující, že přijel výtah a rychlé kroky, které po chvilce utichly. Vyšli jsme ven a jeli jsme výtahem nahoru. David nám odemkl a vešli jsme do velké místnosti. Pravděpodobně to byl obývací pokoj. Uprostřed stála židle a k ní byl připoutaný Joey. Nehýbal se a ani si nás nevšiml, ale byl tam, žívý a zdravý. Byl jsem tak rád, že ho vidím. Rozběhl jsem se k němu a odvázal jsem ho. S překvapeným výrazem se na mě podíval a jeho oči se rozzářily. To bylo přesně to co jsem si v té chvíli přál vidět.
"Luku!" Vykřikl a objal mě. Sykl jsem bolestí, ale zatnul jsem zuby a obětí jsem mu opětoval. Vnímal jsem každý jeho dokek, tu blízkost, tu radost, tu lásku.. Tak moc mi chyběl.
"Joey." Zašeptal jsem jeho jméno a on se odtáhl.
"Není ti nic?" Zeptal se starostlivě a pohladil mě po tváři. Zavrtěl jsem hlavou a zahleděl jsem se mu do očí.
"Už ne." Znova jsem ho objal.
"Ehmm kluci? Nechci vás rušit, ale i když je tohle shledání megaroztomilý, měli bychom vypadnout." Podotkl Jack a my jen přikývli. Sjeli jsme výtahem dolů a namířili jsme k Davidově dodávce. Všichni jsme se naskládali dovnitř a chystali jsme se k odjezdu.
---
Ano další část za dnešek :) Asi mám nějakou psavou náladu či co :) (Ne nemám psala jsem to včera :D)
Mimochodem miluju tuhle písničku, tak jsem vám jí k tomu musela dát :3
ČTEŠ
Boss
Teen FictionLucase vyhodí jeho otec z domu a on si zoufale snaží najít práci, aby mohl platit nájem. Bohužel nikdo nechce zaměstnat 15ti letého gaye. Čirou náhodou se ocitne v baru jehož majitel si okamžitě získá jeho pozornost... Zamilují se, ale ne každý jim...