1 (Boss)

9.2K 455 16
                                    

" Nebude vám vadit když vám teď položím pár osobnějších otázek?" Byl jsem na dalším pohovoru na brigádu. Byl jsem už a třech a začínal jsem být zoufalý. Nikde to nevyšlo. Potřebuju peníze na nájem, protože táta nechce živit nikoho s mojí 'nemocí' a máma umřela když mi byly tři roky.

"Ptejte se." Vybídl jsem ředitele obchodu- Pana Johnsona.

"Takže kolik vám je let?"

"Patnáct." Pan Johnson si něco zapsal do papírů a znovu se na mě podíval.

"Máte přítelkyni?" Nechápavě jsem na něj zíral a prohrábl jsem si své kaštanové vlasy.

"Proč potřebujete vědět tohle?" Zeptal jsem se a drze jsem se mu zahleděl do očí

"Prostě to chci vědět." Řekl přísně.

"Nemám přítelkyni, protože jsem gay." Řekl jsem odvážně a on se na mě znechuceně podíval. Už jsem si tím prošel několikrát, vždy po tom co to řeknu se pohovor ukončí a nikdo se mi už neozve. Nestydím se za to, nehodlám lhát o tom kdo jsem, ale mám pocit, že mi to kazí všechny pracovní příležitosti.

"Proč chcete tuhle práci?" Ptal se dál, což mě trochu zaskočilo.

"Potřebuju peníze na nájem." Odpovědě jsem a podíval se mu do očí. Byly temně zelené a hrála v nich nechuť. Jak jinak, další homofob.

"Nájem v patnácti?" Nedůvěřivě si mě přeměřil pohledem.

"Táta mě vyhodil z domu." Objasnil jsem a jeho výraz skoro říkal 'Nedivím se'.

"Aha tak to je vše. V případě, že bychom vás vzali tak se vám ozveme." Postavil se. Následoval jsem ho a podal jsem mu ruku.

"No jasně" Zamrmlal jsem aby to nemohl slyšet. "Nashledanou." Řekl jsem už nahlas a odešel. Bylo mi do breku. Je mi to jasné zase mě nepřijmou, protože jsem gay. Šel jsem domů a cestou jsem přemýšlel, proč je svět plný předsudků. Asi jsem nějak špatně odbočil, protože jsem se ocitl v uličce, kterou jsem neznal. V tu chvíli mi to bylo úplně jedno, prostě jsem šel, kam mě nohy zavedly. Začalo se stmívat a já byl s každým krokem unavenější. Uvědomil jsem si, že nemám tušení kde jsem. Našel jsem malou lavičku, posadil jsem se a zachumlal jsem se do mého lehkého svetříku. Začínalo být chladno. Snažil jsem se neusnout, ale byl jsem vážně unavený. Začaly se mi zavírat oči. Nakonec jsem se tomu podvolil.

Probudil mě něčí hlas.

"Vstávej Růženko." Pomalu jsem otevřel oči. Nade mnou se skláněl nějaký muž. Očividně to byl gay. Měl světle hnědé vlasy které byly dokonale upravené. Sjel jsem pohledem níž. Na sobě měl černý svetřík přes hlavu ze kterého koukal límeček bílé košile a upnuté černé džíny. Teprve potom co jsem ho přeměřil pohledem jsem se rozhlédl kolem. Ležel jsem na černé pohovce, která byla postavená u zdi spolu s třemi křesly. Naproti byl bar a vedle byl taneční parket.

"Kde to jsem?" Zmateně jsem zamžoural na muže, který se nade mnou pořád skláněl.

"Nevyděs se, ale jsi v Gay baru. Promiň, vypadal jsi tak unaveně a bylo chladno, tak jsem tě vzal sem." Omluvně se mi podíval do očí.

"V tomhle městě je Gay bar?" Zeptal jsem se zmateně.

"Jop. Moc lidí to neví. Je schovaný na správném místě, aby nám sem nelezli heteráci." Zasmál se a posadil se na křeslo. Do místnosti vešel další muž. Byl o dost mladší, mohlo mu být kolem dvaceti. Rozhlédl se a pohledem spočinul na mně. Trošku se zarazil.

"Co tady dělá to pískle Jacku?" Otočil se přísně na muže který mě sem přinesl.

"Mrznul venku na lavičce, tak jsem ho vzal sem." Podíval se na něj. Zdálo se, jakoby jejich oči vedly tichý rozhovor. Potom se ten mladší muž podíval na mě.

"Co jsi pohledával v téhle čtvrti?" Zeptal se. Jeho hlas zněl naštvaně a starostlivě zároveň. Byl celkem pohledný. Měl temně černé vlasy které byly jen tak ledabyle rozcuchané a modré oči. Podíval jsem se na něj.

"No... Byl jsem na pohovoru kvůli brigádě. Když došlo na 'osobnější otázky' řekl jsem, že jsem gay. Ředitel toho obchodu se na mě podíval jako bych měl nějakou vysoce nakažlivou nemoc a v tu chvíli mi bylo jasné, že tu práci nedostanu. Cestou domů jsem někde špatně odbočil a usnul jsem na lavičce."

"Ty jsi gay?" Zeptal se Jack a já jsem přikývl. Vyprávím jim tu příběh jak jsem se sem dostal, ale je zaujme jen to , že jsem gay. Jak typické.

"Fajn měl bys jít." Řekl přísně ten mladší a ukázal k východu. Poslušně jsem se zvedl rozloučil a odešel. Pak jsem se zarazil. Na dveřích byl připíchnutý papírek oznamující, že hledají výpomoc , ale jen pro osoby starší 18 let. Nenápadně jsem papírek sebral a odešel jsem. Došel jsem domů a plakát jsem připevnil na ledničku. Hned jsem si šel lehnout. Dneska už toho mám dost. Usnul jsem.

Ráno jsem si řekl, že to zkusím v tom Gay baru. Tam mě nikdo nebude odsuzovat za to kdo jsem. Jen tam chtěli někoho staršího 18ti let, ale to nějak ukecám. Zvedl jsem se z postele a šel jsem do koupelny. Upravil jsem si vlasy a vyčistil zuby. Oblékl jsem si černé úzké džíny, bílé triko a šedou mikinu. Rychle jsem do sebe naházel snídani a vyšel jsem směr- Gay bar. Teď jen doufat že to vyjde...

--

Táák doufám, že vás první část upoutala natolik, že budete číst dál :)

BossKde žijí příběhy. Začni objevovat