Story Of My Life

Seznámení

„Sedni si dopředu. Vzadu už mám plno." řekl si klidně Paul. Cože? Koho tam má? Ach jo... doufám, že nikoho moc ukecanýho a zvědavýho. Na druhou stranu, s Patrikem jsem si taky nechtěla povídat a jak to dopadlo? Úplně nejlíp jak mohlo. Ale Patrik je Patrik... Jedna velká náhoda... Paul mi otevřel dveře. Hmm... gentleman. Sedám si na sedačku a ze všech sil se snažím nepodívat se dozadu. Marně! Poté co se auto rozjelo, uslyšela jsem zezadu hlasitý smích. Ohlídnu se, a co nevidím? Za mnou se tyčila jen šedá deska, která oddělovala nás od ‚toho, co se smálo'.

„Koho tam máš, prosimtě?"

„Pět takových bláznů... Musím je odvést domů."

„Ahááá... takže právě jedeme do blázince?" zavtipkovala jsem a docela jsem ho i rozesmála. Ale to bylo špatně, protože těch pět vzadu to slyšelo.

„Koho to tam máš, Paule?" ozval se zezadu neznámý hlas.

„Vždyť přece říkal, že jede někoho vyzvednout na letiště. Je vidět jak umíš poslouchat." ozval se, trochu nepříjemně, druhý hlas.

„Vím, že byl někoho vyzvednout, ale ptám se koho. A nezačínej zase Nialle! Vážně by mě zajímalo, co ti dneska je!" ozval se zas ten první a potom dodal: „No tak...! Koho tam máš?"

„Je to moje neteř, Harrolde... A... Nech si zajít chuť!"

No počkat...! Nialle, Harrolde...a je jich pět? Bože - One Direction! To mi vážně scházelo! Moje kamarádka z Plzně, Mirka, je do nich úplně udělaná. Doufala jsem, že se toho zbavím a ono je to ještě horší. No jo... mám od nich ráda pár písniček, ale jinak je vlastně celkem nesnášim! Navíc mi díky Mirce poslední dobou lezou krkem ještě víc, než normálně! A teď tohle! Bože, za co???

„Proč si se nepochlubil, že máš neteř?" tohle byl jednoznačně Louis! I když od nich znám sotva dvě písničky, ten jeho hlas poznám všude.

„Možná, že se s ní nechce chlubit, protože vypadá ještě hůř, než on." ozval se opět ten nepříjemnej hlas.

„Nialla si dneska vůbec nevšímej... asi mu zase něco přelítlo přes nos. Zítra už bude v pohodě."

„Přelítlo přes nos? Dal bych všechno za to, že hned jak se nají, bude to zase náš starej Niall!" ozval se pobaveně další hlas, ale to už jsme zastavovali před nějakou vilou. Vypadá to tu docela pěkně. Vzadu se otevřely dveře a čtyřčlenná skupinka kluků mi vyběhla otevřít dveře, div se nepoprali. Paul mě zamkl uvnitř. Páni... taková ochranka...

„Tak dost! Dokud se neuklidníte a neseřadíte do zástupu, tak ty dveře neotevřu!"

Ve chvíli, kdy to Paul dořekl, se ti čtyři seřadili v dokonalý zástup. Musela jsem se začít smát. Bylo to vážně docela komický! Pak cvakl zámek a ten první mi otevřel dveře.

„Ahoj, jmenuju se Zayn." řekl a objal mě. OH, Bože! On tak pohádkově voní!

„Ahoj, jsem Simona." dodala jsem a pak mě políbil na tvář a přitom se nádherně usmál.

„Ahoj Sim, já jsem Louis" řekl ten druhý. Komicky mutoval. Objal mě a vlepil mi pusu na druhou tvář.

„Ahojky, mé jméno je Liam, rád tě poznávám" řekl ten třetí a když mě objal, došlo mi, že je vážně hodně namakanej. Následovala opět pusa na tvář.

„Ahoj babe! Jsem Harry" řekl ten čtvrtý. Někoho mi hrozně připomínal... Ale koho sakra? No jasně! Patrik! Byli si hrozně podobný! Když mě Harry objal, přišlo mi dokonce, že jsou i stejně vysocí. Oba měří snad dva metry! Harry mě jako jediný odmítl políbit na tvář, ale vlepil mi pusu přímo na tu mojí. Pak se olízl.