Story Of My Life

Minulost je mrcha

O pár týdnů později

Myslím, že za tu krátkou dobu, co se s Harrym známe, se náš vztah krásně upevnil a den ode dne je lepší a lepší. A vypadá to, že i holkám to s Niallem a Zaynem klape. Dneska vyrážíme do klubu oslavit měsíční výročí našeho vztahu. Luboš už nám zamluvil stůl ve svým klubu – teda doufám. Domlouvali jsme se na tom včera, takže snad na to nezapomněl. Ležím tu jen tak v Harryho obětí a přemýšlím nad dnešním dnem. V tomhle jsem vážně hrozná. Vždycky něco strašně dlouho plánuju, i když vím, že to bude všechno úplně jinak. Ale alespoň nějak zabíjim, jinak nekonečnou, dlouhou chvíli.

„To už zase nespíš?" ptá se Harry ustaraným hlasem, čímž mě vytrhne z přemýšlení. Poslední dobou mám totiž strašný problémy se spaním. Když už konečně usnu, vzbudím se už tak za hodinu a pak už prostě neusnu. Vím proč, ale nemůžu mu to říct... prostě to nedokážu. Kupodivu... dneska jsem se vyspala krásně.

„Náhodou... dneska jsem spala celou noc."

„Hmm... je fakt, že dneska si nepřipadám nějak extrémně pochroumanej jako jindy." No jo... chudáček. Totiž: Nespím já, nespí nikdo! I když... Harry, když usne, nevzbudí ho absolutně nic včetně mýho kopání. Jeho smůla... teď je chudáček celej pokopanej a všude po těle má modřiny.

„Vždyť já za to nemůžu!" Hájím se se smíchem.

„Já vím, že ne... jenom tě varuju. Jestli se ještě jednou probudím s dalšíma modřinama, svážu ti ruce i nohy k posteli a budeš mít po srandě." Řekne trošku pobaveně, ale pořád jakoby z polospánku. Tak to určitě... s tím nepočítej!

„No tak to ani náhodou. Bůhví, co bys pak se mnou dělal..."

„Neříkej, že by se ti to nelíbilo..."

„No to jsem neřekla, ale..."

„No tak to můžeme vyzkoušet ne?" Alééé... to bylo nějaký rychlý probuzení! Ale nemůžu mu to mít za zlý... poslední dobou si se mnou moc 'srandy' neužil.

„A co to třeba zkusit bez toho svazování?"

„Hmm... to taky není špatnej nápad." Sotva to dořekl, převalil se na mě, začal mě líbat a potom i svlíkat. Docela libovej pocit po takový době.

„Panebože! Tohle jsem neviděla...! Až tady skončíte, tak přijďte dolů..." Stejně tak rychle jako do toho pokoje Mirka vlezla, tak z něj taky vypadla. Začnu se smát a vylezu z postele. No... a máš po srandě Hazzouši. Harry si ještě něco zabručí a snaží se mě chytit za ruku, jenže marně. Jdu na balkón. Potřebuju se schladit a čerstvej vzduch mi vždycky pomůže. Otvírám dveře a nasaju tu překrásnou vůni letního větříku. Stojím tu opřená o zábradlí se zavřenýma očima a vychutnávám si tu nádhernou chvíli. Najednou mě k sobě někdo prudce otočí. No kdo asi?

„Dneska se tě nevzdám ani, kdyby nás někde sledovali novináři!" řekne Harry se sarkasmem v hlase.

„Tak to ta tom asi nejsem moc dobře..." usměju se a políbím ho.

„To bych řekl!" řekne hladově, namáčkne mě na zeď a rukou mi rozepíná podprsenku. On to chce asi vážně dělat přímo tady – na balkóně! Nakonec, proč ne? Změna je přece život, ne? Postel už je OUT. V dnešní době je IN se milovat na balkóně, to nevíte? Bože... představuju si paneláky na sídlišti u nás ve městě a na každým tom balkóně minimálně jeden pár, kterej si to rozdává, a musím se nad tou představou usmát. Ale vzápětí přicházím na trošku jiný myšlenky, protože Harry mě právě položil na zem a drží mi ruce nad hlavou. Pak jeho stisk povoluje a on mě začíná líbat na krku a jeho krásně hřejivý rty se posouvají pořád níž po mém těle. Moje kůže úplně hoří, jak pod ní vibruje energie. Nebo je to vzrušení? Ať je to cokoli, je to nádherný! Myslím, že už si pohrál dost. Dostanu se nahoru a líbám ho na prsou, břiše, podbřišku... Zhluboka dýchá a koukám, že ho to i dost vzrušilo. Za chvíli už je zase na mně ... a ve mně... Nádhernej pocit. Ale je to jiný než jindy. Dneska je nějak moc hladovej a bere si prostě, co chce. No, mám se tomu divit? Asi si za to můžu sama, ale... kdo říkal, že se mi to nelíbí? Připadám si děravá skrz na skrz, protože ten magor pořád nehorázným způsobem doráží. Au... Nakonec trochu ubere a udělá dva plynulý pohyby. Mám v sobě najednou tolik energie a podle toho jak se Harry zatvářil, tak nejenom jí... Oba zhluboka dýcháme. Dneska jsem asi opravdu v náladičce, protože se sama od sebe zvedám a táhnu Harryho do sprchy. Tohle bych od sebe ani já nečekala...