Právo Nástupců

Druhý příběh Staré Historie: O Padlé hvězdě

O Padlé Hvězdě, tak jak stojí v knihách Staré Historie.

Padlá Hvězda, dcera pocházející z ještě nemanželského svazku krále Tomise Udatného a jeho elfské ženy Döme Spanilé.

Dívenka se narodila třetího úplňku toho roku, přesně sedm dní po Velké bitvě s Obry. Stala se symbolem nově uzavřeného a doposud křehkého míru národu lidí a elfů. Sám mladý Nástupce elfského trůnu držel nad nově narozeným dítětem svou ochranou ruku.

"Podívejte se na to maličké, má oči se zvědavostí, která je stejná jak lidem tak elfům. Dýchá a srdce ji tluče, v žilách ji proudí krev obou národů a proto bychom ji měli zavrhnout? Hýčkejme ji a nechme ji vyrůst, sama nám ukáže, jaké je spojení člověka a elfa."

Zaznělo z úst Leonase, elfského prince v den narození Padlé Hvězdy

Do svých osmi let vyrůstala se svými rodiči v Královském sídle, v zámku postaveného elfy. Učila se podle lidských zvyklostí a jako všechny děti si užívala života. Když završila svůj osmý rok, do učení ji vzali elfové. Mladý následník trůnu Leonas se stal jejím průvodcem ve světě elfského žití uprostřed hlubokého Hvozdu Mionri. Tmavovlasé děvče s uhrančivým pohledem šedých očí naučil, co jen mohl o způsobu žití elfů a zasvětil ji i do tajů základů Magie. Když královské dceři uplynul čtrnáctý věk, měla se sama rozhodnout, jakému životu dá přednost. Zda si zvolí život vznešených elfů nebo dá přednost prostšímu bytí v lidské společnosti.

Nedokázala určit svoji volbu, srdce i rozum ji táhly od jednoho k druhému. Další dva roky strávila střídavě mezi zdmi Královského sídla a stromy Hvozdu. O svých sedmnáctých narozeninách se měla napevno rozhodnout, její srdce ale pořád váhalo. Toužila po obou životech, každý z nich byl něčím jiný a bohatý.

Pokud bude žít mezi elfy stane se Velkou učenou a bude bdít nad vědomostmi a dovednostmi tohoto národa, jako člověka ji čekal úděl těžší, měla se stát Nástupkyní. Usednout na trůn.

Její srdce však volalo po větším dobrodružství.

"Nemohu se rozhodnout, čemu zasvětím svůj život, zda jsem opravdovou elfkou nebo mě stín elfské krve nebude ovlivňovat v životě člověka."

Z výpovědi staré chůvy, tak jak se jí svěřila Padlá Hvězda

Bylo to dva dny před narozeninami a velkou volbou, potkala pod Sídlem starého muže, stejného jako ona sama - Polovičního. První setkání v jejím životě s někým, kdo byl stejný jako ona. Nabídl ji jiný život, vyprávěl o dobrodružstvích a odvaze, o ochraně lidí a rovnováze Magie. Rozhodla se, stane se Hraničářkou. Bude střežit hranice mezi lidmi a Magií.

V den svých narozenin předstoupila před svého otce a matku, krále a královnu, krále elfů a celou elfskou Radu a přednesla to, kam jí její Osud táhne:

"Moje místo není mezi elfy, jejich vědění je pro mě příliš náročné a můj život krátký a ani se nemohu stát královnou, nejsem vhodná Nástupkyně. Vím však, že tradice hovoří jasně, Nástupcem je ten, kdo se narodí první, byla jsem to já. Ode dneška však ustanovuji právo Nástupců a nezáleží na tom, v jakém pořadí byl onen narozen. Vzdávám se svého práva v prospěch svého bratra a slibuji, že tímto dnem až do dalších věků budu bdít nad tím, aby bylo nástupnictví po právu uplatňováno a pokud přijde doba, kdy se budou s tímto právem dít nekalosti, přijdu a sama se svého vzdaného práva znovu chopím!"

Řeč Padlé Hvězdy v Rozhodujícím okamžiku

Sálem to tehdy zašumělo, něco takového nečekal nikdo. Jen starý muž v koutě uznale pokýval hlavou. Jak mladá dívka řekla, tak se také stalo, ještě téhož večera opustila Sídlo a společně se svým Mistrem odjela, aby pronikla do tajů Hraničářů.

"Nikdy na tebe nezapomenu, ani kdybys ty sama chtěla, vždy tě poznám a věř, že přijde doba, kdy se my dva znovu setkáme."

Poslední rozloučení Padlé Hvězdy a jejího učitele Leonase

Od té doby o ní nikdo nikdy neslyšel, nikdo ji nepoznal a v dobách, kdy je tento soupis sepsán si už nikdo nepamatuje ani její jméno. Od těch dob až do dnes se jí říká Padlá Hvězda.

Spadla z výšin královského titulu do života Hraničářů, o kterých, jak je známo, se říká, že nemají jednoduchý život.

Paměti ze starých spisů sesbíral a tento spis sepsal Jonatan II.,

písař podle písařského Práva u královského dvora Dvou králů