My new boss

The first hint of jealousy

HARRY:

Vyvedl jsem Louise z klubu a usadil ho na zadní sedadlo mého auta. Poté jsem sám nastoupil a dal řidiči znamení, že může vyrazit. Pohodlně jsem se opřel a přitáhl si to drobné stvoření k sobě do náruče.

Modroočko už neplakal. Jen tiše seděl a s prázdným výrazem ve tváři zíral před sebe. Neuměl jsem si ani představit, jak těžké to pro něj bylo. Už předtím ztratil rodinu a teď ho opustil i jeho nejlepší kamarád. Znal jsem pár lidí, kteří by se pod náporem takové bolesti zhroutili.

V takových chvílích jsem byl rád za to, že se moje srdce proměnilo v kus ledu. Některé věci pak byly o hodně jednodušší.

Během cesty ke mně do bytu Louis usnul a ustlal si na mém rameni. Nijak mi to nevadilo. Proto jsem také na jeho počínání nijak nereagoval.

Už jsem se nesmírně těšil domů. Vyhlídka teplé sprchy a měkké postele se zdála nesmírně lákavá. Jenže než jsme stihli vjet do ulice, kde jsem bydlel, zazvonil mi telefon. Volající byl můj kamarád Nick Grimshaw. Oznámil mi, že zjistil jméno chlapa, který poslal toho kluka, který se naposledy vloupal do mé kanceláře.

Nerozhodně jsem se zadíval na spící klubíčko, které se o mě stále opíralo. Nechtěl jsem ho brát k Nickovi ze dvou důvodů. Za prvé tam byl Alex. Neuměl jsem si ani představit, jak by začal vyvádět, kdyby zjistil, že mám dalšího asistenta. Podle všeho žil stále ve svém vlastním světě a odmítal přijmout fakt, že ho nemiluju. Možná jsem toho kluka litoval, ale pravda byla, že ten drobný brunet po mém boku byl pro mě důležitější, než on.

A za druhé, Nick nepatřil k lidem, které bych chtěl pouštět do Louisovy blízkosti. Modroočko byl až příliš nevinný na to, aby mohl pobývat ve společnosti někoho tak zkaženého. Jenže jsem neměl na výběr. Tuhle záležitost jsem nutně potřeboval uzavřít. Nezbývalo mi nic jiného, než se modlit, aby se tomu drobnému stvoření nic nestalo.

„Kde to jsme?" zeptal se Louis ospale, když se probral ze své dřímoty, do které upadl během jízdy. Drobnými pěstičkami si protřel oči a zmateně si prohlédl honosný dům, před kterým jsme zastavili. Při pohledu na něj jsem se musel usmát. Nic roztomilejšího jsem ještě neviděl.

„Jen jsme se zastavili u jednoho mého kamaráda." Vysvětlil jsem mu a vystoupil z auta. „Pojď." Vyzval jsem ho, když jsem se k němu opět otočil a on váhavě vytáhl nohy z auta. Nenápadně se protáhl a poslušně mě následoval.

Vedl jsem Louise zahradou, abych našel zadní vchod, který byl vždycky otevřený. Nikdy jsem předem nechodil. Chtěl jsem se vyhnout všem těm sluhům, které tady Nick měl. Jenže jak se ukázalo, dnes jsem nejspíš měl svůj zvyk změnit.

Hned na terase byli tři kluci a rozdávali si to spolu. Jen jsem zavrtěl hlavou a popadl Louise za ruku, abych ho mohl dotáhnout do domu. Něco mi říkalo, že kdybych to neudělal, tak by na ně zůstal zírat třeba celou noc. Obvykle jsem se na jeho nevinnosti bavil, ale v tuhle chvíli mi nesmírně lezla na nervy. Nechtěl jsem, aby někdo, kdo mi patří, civěl na nahá těla jiných osob.

Vevnitř jsme našli několik dalších kluků, kteří se navzájem uspokojovali, a já přísahal, že Nicka jednou zabiju. Bral bych, kdyby tuhle šukací party pořádal, kdyby nevěděl, že přijdu, ale ten hajzl mi ještě zavolal. Jako kdyby mě přímo zval, abych se přijel podívat na jeho harém.

Nicka jsem měl vždycky rád. Možná i víc než jen jako kamaráda, ale tohle bylo moc. O jeho zálibě v těchto netradičních večírcích jsem věděl, ale nikdy jsem se jich neúčastnil. Přišlo mi to zvrhlé a hlavně mě to ani trochu nevzrušovalo. Měl jsem rád soukromí. Netoužil jsem, aby mě někdo při sexu pozoroval a už jen z pomyšlení, že by kdokoli mohl očumovat Louise, se mi vařila krev v žilách.