My new boss

Epilog

Snažila jsem se to poskládat tak, aby to dávalo, alespoň kapku smysl. Tak snad se Vám to bude líbit :)

---------------------------------------------------------------------------

LOUIS:

Po našich neskutečně žhavých líbánkách jsme s Harrym upadli do takového zvláštního stereotypu. Ze začátku jsme netušili, jak se k sobě máme vlastně chovat, ale po nějakém čase jsme se spolu naučili žít.

Šlo to celkem hladce. Harry každé ráno vstal o něco dřív, aby si mohl zaběhat, poté se osprchoval, oblekl, vzbudil mě, zatímco já prováděl ranní hygienu, on připravoval snídani. Jakmile jsme se najedli, vyrazili jsme do práce, kde jsem většinu času spíše studoval, než dělal cokoli jiného. No dobře, občas jsem Kudrnáčovi skočil pro kávu, ale to bylo tak celé. Když jsme měli náladu tak jsme si po návratu užili skvělý sex a poté si dali něco malého k večeři. Zbylí čas jsme si buď každý hleděli svého, nebo jsme sledovali televizi.

Naše manželství bylo v zásadě stejné jako všechna ostatní až na jeden malý detail. Nikdy jsme nespali ve stejné posteli. Harry si z nějakého důvodu nepřál, abych s ním byl i přes nos a já jeho přání respektoval. Nechtěl jsem kazit náš křehký vztah tím, že bych strkal nos do věcí, co kterých mi nic není. Byl jsem spokojený s tím, tak jak to bylo. Alespoň většinu času.

Samozřejmě jsem si občas představoval, jaký by můj život mohl být, kdybych měl vedle sebe někoho, kdo mě skutečně miluje, ale ve finále na tom nezáleželo. Měl jsem manžela, který mě uměl rozesmát, ohromit, rozbrečet a občas i naštvat. Staral se o mě a snažil se, abych byl šťastný. Až na fakt, že mě nikdy nelíbal na rty a neříkal mi, že mě miluje, mi náš vztah nepřišel o moc jiný, než ty ostatní.

S povzdechem jsem se svalil do své postele a zahrabal se do peřin. Jako každou noc jsem se pohodlně uvelebil a zavřel oči. Nechal jsem své myšlenky volně plout, doufajíc, že se mi tak podaří rychleji usnout. Nechtěl jsem riskovat, že další den opět v Harryho kanceláři vytuhnu, jako dneska. Kudrnáč mi za to před chvíli pěkně zmaloval zadek, připomínajíc mi tím, že bych se měl v jeho pracovní době místo spaní učit, abych zvládl ten test, který mě čekal už za týden. Nikdy bych nečekal, že dálkové studium bude tak těžké. Tak trochu jsem si představoval, že to bude hračka, ale to jsem se šeredně mýlil.

Při těch myšlenkách jsem se nespokojeně zavrtěl a přetočil se raději na bok. Ještě pořád jsem na svém pozadí cítil štiplavý dotek Harryho dlaně, což bylo mírně nepříjemné.

Jak jsem tam tak ležel, moje mysl pomaličku odplouvala do říše snů. Bylo to tak plynulé, že jsem si ani nevšiml, kdy jsem vlastně usnul. Skoro, jako kdybych v jednu chvíli ležel ve své posteli v Londýně a v tu druhou se objevil na tom ostrově, kam mě Harry vzal na líbánky. Rád jsem na ty časy vzpomínal. Tehdy se naše životy točily jen kolem našich nahých těl, oceánu a slunečných dnů.

„O můj bože!" Vypískl jsem nadšeně, když jsem vstoupil do malého domku, který stál na pláži. Bylo tady nádherně. Tak nějak jsem si vždycky přestavoval ráj. Už nikdy jsem odsud nechtěl odejít a to jsme sem teprve přijeli. Snad nikdy předtím jsem se do ničeho tak rychle nezamiloval, jako do tohohle místa.

„Jsem rád, že se ti tady líbí." Ozval se Harry s úsměvem na rtech a přešel ke mně, aby mě mohl obejmout kolem pasu. „Tahle polovina ostrova je neobydlená, takže budeme mít soukromí, ale pokud tě moje společnost začne nudit, můžeme se vydat do vesnice, která je na druhé straně. Lidé jsou tam moc milí a prodávají tam spoustu krásných věcí. Myslím, že by se ti tam mohlo líbit."
„Můžeme tam někdy zajít." Souhlasil jsem a postavil se ke Kudrnáčovi čelem. „Ale teď bych rád dělal něco zábavnějšího." Věnoval jsem mu svůdný úsměv, zatímco jsem mu pomaličku začal vyhrnovat košili. Postupoval jsem velmi opatrně. Nechtěl jsem udělat něco špatně a tím všechno zničit. Dostali jsme se až moc daleko na to, aby se teď něco pokazilo.