My new boss

I haven't finished with you

LOUIS:

Nespokojeně jsem zamručel a pokusil se převrátit na druhý boky, aby mě ty otravné sluneční paprsky nebodaly do očí. Jenže přesně ve chvíli, kdy jsem udělal první pohyb, vystřelila mi do celého těla neskutečná bolest. Zakňoural jsem a raději zůstal nehybně ležet.

„Konečně ses probral. Už jsem se začínal bát." Ozval se ode dveří chraplavý hlas mého šéfa. Zněl celkem pobaveně. Zjevně ho moje utrpění těšilo. No, nemohl jsem mu to vyčítat. Po tom, co jsem provedl, jsem si to zasloužil.

„Pojď. Dáme tě do pořádku." Řekl a opatrně si mě vzal do náruče. Automaticky jsem mu obmotal ruce kolem krku a hlavu si pohodlně opřel o jeho rameno. Byl jsem vyčerpaný a každý pohyb pro mě byl nesnesitelný. Připadalo mi, jako kdyby mě přejel parní válec.

Spokojeně jsem se uvelebil v Harryho náruči a nasál jeho vůni. Moc jsem nepřemýšlel, co to vlastně provádím. Ještě jsem napůl spal, takže mi očichávání mého šéfa nepřipadalo nijak zvláštní. Byl jsem si jistý, že si všiml toho, co dělám, ale nijak na to nereagoval. To mi vyhovovalo. Jeho vůně byla opravdu příjemná. Díky ní jsem se cítil v bezpečí. Kdybych to měl k něčemu přirovnat, tak jsem se v jeho náruči cítil jako doma. Což bylo zvláštní, ale byla to pravda.

Harry mě položil na okraj vany a zkontroloval, jestli je voda příjemně teplá. Netušil jsem, kdy stihl napustit vanu, ale byl jsem mu za to vděčný, tohle bylo přesně to, co jsem právě teď potřeboval.

Kudrnáč si mě opět vzal do náruče, ale jen proto, aby mě mohl pár vteřin na to položit do předpřipravené koupele. Slastně jsem zasténal a ochotně se ponořil až po krk do horké vody. Tetelil jsem se blahem a užíval si pocit klidu. Cítil jsem, jak se moje ztuhlé svaly uvolňují, a bolest mizí. Byl jsem Harrymu vděčný, že se o mě tak dobře stará. Tak trochu mě i hlodal pocit viny, že za mě utrácí tolik peněz, když se mnou má tolik starostí.

„Nemysli si, že jsem s tebou skončil." Zašeptal mi do ucha a já prudce rozevřel víčka. Prozatím jsem jen spokojeně podřimoval, ale tahle jeho věta mě probrala. Slibovala mi totiž další trest a já si mohl jen představovat, co si pro mě můj šéf přichystal. Rozhodně jsem si, ale mohl být jistý, že to bude něco, co mě přivede k šílenství. Jen jsem se modlil, aby na mě už nepoužil žádné biče. Ještě jsem si nebyl tak úplně jistý, jestli jsem na to připravený.

Harry ze sebe shodil oblečení a vlezl si za mě. Teď už jsem nebyl tak uvolněný, jako před chvílí. Bál jsem se toho, co se mnou bude. Nechtěl jsem ho zklamat, ale pořád ve mně byl usazený malý vnitřní odpor k bičům a bolesti obecně. Slíbil jsem si, že se budu snažit přijmout všechno, co mi dá, aniž bych udělal nějakou chybu, ale taky jsem si uvědomoval, že to bude chtít trochu víc času, než si na tenhle životní styl zvyknu.

Kudrnáč mi rozetřel po zádech sprchový gel a začal mi jemně masírovat záda. „Uvolni se, Louisi." Špitl mi do ucha, které následně něžně skousl. „Na to, co s tebou mám v plánu, potřebuješ načerpat hodně sil." Jeho slova mě přiměla zachvět se. Jedna moje stránka se bála toho, co se mnou bude, ale ta druhá byla natěšená. Nechápal jsem sám sebe. Přece jsem nemohl být až tak rozporuplný člověk. Nebo snad ano?

„Dobrá, to by stačilo." Prohlásil Harry a přestal mě masírovat. Místo toho mi spěšně, ale pečlivě umyl vlasy a nezapomněl několikrát poškádlit mou citlivou dírku. Zakňučel jsem a natiskl se zády blíž k jeho hrudi. Zoufale jsem se snažil získat ještě pár minut klidu. Věděl jsem, že si zasloužím trest za to, co jsem včera provedl, ale to neznamenalo, že jsem ho chtěl.

„Tak teď ty." Řekl, když ze mě smyl všechnu pěnu a konečně mě přestal dráždit. „Umyj mě." Rozkázal s arogantním úšklebkem na tváři. Opatrně jsem se k němu otočil čelem. Dával jsem si pozor, aby žádná voda nepřetekla, ale jako obvykle se mi to nepovedlo. Byl jsem hrozně nemotorný. Nechápal jsem, jak on dokáže být tak perfektní.