My new boss

Club

LOUIS:

Maura a Bobby se s námi rozloučili a vydali se směrem k divadlu, které bylo jen o jednu ulici dál, aby stihli první jednání jejich oblíbené hry. Niall svým rodičům naposledy zamával, než se otočil, aby se mohl rozejít k nějakému klubu. Zrovna jsem otevřel pusu, abych ho zastavil a zeptal se, jestli by mu moc vadilo, kdybychom zašli za Harrym, ale v tom vedle nás zastavilo auto, které k našemu překvapení řídil Zayn.

„Čau kluci." Usmál se na nás a natáhl se, aby otevřel místo spolujezdce. „Jsem váš odvoz. Styles se chtěl ujistit, že dorazíte na správné místo." Černovlásek protočil oči a udělal znechucený obličej, čímž dal jasně najevo, co si o svém šéfovi myslí. Nijak jsem to nekomentoval. Jen jsem naznačil Niallovi, aby nasedl a mohli jsme vyrazit.

„Myslel jsem, že když mám ty narozeniny, tak si můžu zábavu vybrat sám." Zamrmlal si blonďáček mrzutě pod nos a zkřížil si ruce na prsou.
„Neboj v Damon's se ti bude líbit." Ujistil ho Zayn dřív, než jsem se stihl začít omlouvat. Bylo mi líto, že jsem svému nejlepšímu kamarádovi pokazil narozeniny jen proto, že můj šéf je posedlý kontrolou. „Mají tam sexy barmanky."
„Hlavně, když tam bude dost pití." Odbyl ho Niall a dál s uraženým výrazem sledoval ubíhající silnici.

„Jen řekněte vyhazovači vaše jména a on vás pustí. Styles všechno zařídil." Oznámil nám Zayn lhostejným tónem.
„Nechceš jít s námi?" zeptal jsem se a doufal, že to nebude oslavenci vadit. K mé úlevě se blonďáčkovy rozzářily oči a zkoumavě se na Zayna zadíval. Bylo více než zjevné, že chce, aby šel s námi, ale k Niallovu zklamání Zee zavrtěl hlavou v záporném gestu.
„Ne." Odpověděl mi s úsměvem černovlásek a zastavil před klubem. „Sice bych rád šel, ale mám ještě nějakou práci." Dodal, když viděl naše zklamané výrazy.

Jen jsem přikývl na znamení, že to chápu a vystoupil jsem. Já i Niall jsme se rozloučili s naším kamarádem a vydali se směrem ke vchodu, kde už stála pěkně dlouhá řada lidí, kteří čekali, až budou moct dovnitř.

Niall se rozhlédl kolem a v jeho výrazu se objevil nefalšovaný zájmem. Usmál jsem se a nechal se od něj dotáhnout k vyhazovači, který nás ihned pustil. Dokonce nám popřál i hezký večer. Evidentně tady kudrnáč měl velký vliv a zaměstnanci si to u něj nechtěli rozházet. Ani nevím, proč mě to vlastně překvapilo. Už dávno mě mělo přestat ohromovat, že všichni znají jméno Harry Styles.

„Mohli bychom se nejdřív zastavit na jednoho panáka, než půjdeme se mým šéfem?" zeptal jsem se Nialla se štěněčím pohledem. Ještě se mi nechtělo čelit tomu neuvěřitelně sexy chlapovi, který mě jedním pohledem dokázal dostat do kolen. Navíc jsem měl z dnešního večera divný pocit. Potřeboval jsem veškeré obavy otupit alkoholem, než jsem se mohl vydat za Harrym.

„Neříkal si, že jdeme na jen na jednoho?" zasmál se blonďáček, když jsem do sebe kopl už asi pátého. Nemohl jsem si pomoct. Byl jsem nervózní. Sice mi moje racionální část říkala, abych nepil, protože pak dělám hlouposti, ale já ji neposlouchal. Zoufale jsem se chtěl zbavit toho nepříjemného pocitu, že se dnes večer stane něco zlého.

„Dobře. Jde se tančit." Prohlásil jsem, když na mě začal působit alkohol. Niall jen pobaveně zavrtěl hlavou a vzal si své pivo z pultu, aby se ujistil, že mu ho nikdo nevezme. Oba jsme hladce vpluli mezi lidi a začali kroutit boky v rytmu hudby. Užíval jsem si a spokojeně sledoval, jak se můj nejlepší kamarád baví navzdory jeho předchozím protestům.

„Měli bychom si jít sednout!" Křikl mi do ucha Niall po několika písních, které mě pořádně nabudily. Ještě se mi nechtělo, ale jakmile se blonďáček zmínil o tom, že ten ‚kudrnatý hezoun' tam vzadu nás propaluje pohledem, hned jsem změnil názor. Ni měl pravdu. Byl nejvyšší čas si na chvíli odpočinout.