My new boss

Ex boyfriend

ZAYN:

„Ten zkurvenej bastard!" Procedil jsem mezi zuby naštvaně, zatímco jsem drtil telefon v ruce. Skoro jsem se až divil, že jsem ho ještě nerozbil. Styles mě uměl pořádně vytočit. To se mu muselo nechat.

„Co se děje?" zeptal se Liam zvědavě. Musel jsem se párkrát zhluboka nadechnout, abych se uklidnil. Jinak totiž hrozilo, že bych mohl někoho zaškrtit.
„Volal jsem Stylesovi ohledně toho vloupání a víš, co on na to?" vyhrkl jsem nakvašeně a ani nečekal na odpověď. Měl jsem, co dělat, abych nezačal křičet. „Nic, jen dál šukal toho svého asistenta! Přísahám, že jestli ještě jednou uslyším sténat to nevinné dítě přes telefon tak toho kreténa vykastruju!"
„Klid, Zee." Zasmál se Liam a poplácal mě po rameni. „Nebylo to poprvé ani naposledy, co to udělal. Proč tě to zrovna dneska tak vytáčí?" vyzvídal s kapkou starosti v jinak pobaveném hlase.
„Protože..." Nasál jsem vzduch do plic a pokoušel se najít nějakou srozumitelnou odpověď, ale nedařilo se. „Já nevím." Vydechl jsem poraženecky a zhroutil se na sedačku, která byla hned za mnou.

Liam si ke mně přisedl a jednou rukou mě objal kolem ramen. Nikdy jsem nechápal, jak se může přátelit se Stylesem, ale byl jsem rád, že i já ho můžu nazývat svým kamarádem. Tenhle hnědooký chlap měl srdce větší než je rozloha celého Londýna, ale přitom svým vzhledem uměl nahnat strach. Tajně jsem to na něm obdivoval. Já se většinu života nestaral o nikoho jiného než o sebe a svou rodinu. Nikdy bych nedokázal být tak obětavý jako Liam.

„Líbí se ti Louis?" zeptal se hnědoočko z ničeho nic a já překvapeně zamrkal.
„Odkud znáš jeho jméno?" vydechl jsem překvapeně ignorujíc jeho otázku.
„Harry mi o něm řekl. Zdá se, že je z něj taky pořádně mino." Liam pokrčil rameny, jako kdyby o nic nešlo a zahleděl se někam do prázdna.

„Vím, že Harry není svatý. Má své chyby, ale ty máme všichni. Nesouhlasím s tím, jak se choval ke svým předešlým asistentům, ale tenhle hoch je jiný. Vím to. Harry se od jeho příchodu chová zvláštně. Možná...jenom možná je Louis jeho šance na vykoupení se z té temnoty, ve které žije." Muž vedle mě se pousmál a zadíval se mi do očí. „Je jasné, že chceš toho kluka chránit, ale napadlo tě, že to právě Harryho srdce je tady v ohrožení?" s tím se zvedl a odešel. Ještě nějakou dobu jsem tam zůstal sedět s otevřenou pusou a ohromeným výrazem. Nikdy by mě nenapadlo, že by Styles měl pro toho prcka slabost. Myslel jsem, že je to pro něj jen další sexuální hračka, kterou pak odhodí. Ale kdo ví? Třeba má Liam pravdu a Styles s ním bude zacházet jinak než s ostatními. Opravdu jsem v to doufal. Protože pokud ten hajzl něco tomu nevinnému stvoření provede, tak se osobně postarám o to, aby ta jeho pěkná tvářička získala pár pěkně ošklivých zranění.

„O co tady jde?" slyšel jsem hlas svého šéfa a s povzdechem se vydal k němu. Měl jsem, co dělat, abych si zachoval svůj nic neříkající výraz. Popravě jsem pořád hořel touhou jednu mu vrazit.
„Nějaký kluk se vám vloupal do kanceláře. Zatím nevíme, co si stáhl. Police čeká na váš souhlas, aby ty složky mohla otevřít." Vysvětlil jsem mu, zatímco jsme si to mířili do nejvyššího patra.
„Tohle snad nikdy neskončí." Zamumlal si pod nos naštvaně a vrazil do své kanceláře.

Pravda byla, že tohle nebylo první vloupání. Od doby, co se Stylesova firma vyšvihla mezi jedny z nejúspěšnějších ve světě, se k nám často někdo vkrádal a doufal, že získá pro konkurenci užitečné informace. Jenže ještě nikomu se to nikdy nepodařilo. Všechny zlodějíčky jsme vždycky chytili.

Ze začátku mi to připadalo zábavné. Bylo to takové malé osvěžení dne. Mohl jsem na chvíli přestat řešit běžné věci a začal se zabývat něčím jiným. Jenže časem se i tohle stalo všední. Pořád dokola se odehrávalo to samé. Přišel rádoby zlodějíček, my ho chytili, zavolali policii a tím to končilo. Všichni jsme z toho byli akorát otrávení a nikdo nic nezískal. Nechápal jsem, jaký to má smysl.