My new boss

Time with friends

ZAYN:

Jakmile Styles odešel, vydal jsem se k Louisovu pokoji, abych ho zkontroloval. Bál jsem se, že mu ten idiot něco udělal. Bylo už něco po poledni. Neuměl jsem si představit vesmír, kde by Harry nechal toho kluka tak dlouho v posteli.

K mému překvapení, ale Louis ležel zahrabaný v peřinách se spokojeným výrazem ve tváři. Nezdálo se, že by byl zraněný, ani že by mu něco chybělo. Upřímně nevím, co jsem čekal, ale tohle rozhodně ne.

Oddychl jsem si a vydal se do kuchyně, abych pro toho drobečka přichystal něco k jídlu. Byl jsem si jistý, že bude mít hlad jako vlk až se probudí.

Nebyl jsem sice nejlepší kuchař, ale něco málo jsem udělat uměl. Rozhodně nehrozilo, že podpálím kuchyň. Zas tak špatný jsem nebyl.

Všechno jsem připravil a těsně před tím, než bylo jídlo hotové, jsem ho sundal ze sporáku, abych ho mohl dodělat, až se Louis probudí. Nechtěl jsem, aby si to musel ohřívat v mikrovlnce. Následujících několik dní se o něj budu starat já. Měl jsem v úmyslu ho rozmazlovat. Ne proto, že bych doufal, že si vybere mě místo Stylese, ale proto, že jsem jednoduše chtěl, aby byl šťastný. Nic víc jsem nepotřeboval.

Rozvalil jsem se na sedačce před velkou plazmovou televizí a zapnul stanici, kde dávali fotbal. Nevěděl jsem, co jiného dělat. Louis spal a odejít jsem nemohl. Styles by mě ukřižoval, kdyby se dozvěděl, že jsem jeho mazlíčka nechal bez dozoru. Vůbec jsem nechápal, proč musím tomu klukovi dělat chůvu. Přece by se o sebe dokázal postarat sám, ne? Byl dospělý. Netušil jsem, proč si Styles myslel, že by to tady sám pár dní nezvládl.

Moje myšlenky se zatoulaly k tomu modrookému andílkovi, který spokojeně spál ve svém pokoji. Přál jsem si, aby všechno bylo jednodušší. Přál jsem si, aby Styles nebyl takový povrchní arogantní ignorant. A hlavně jsem chtěl, aby moje a Harryho šance byly vyrovnané. Byl jsem zvědavý, koho by si Louis vybral, kdyby nepodepsal tu hloupou smlouvu.

„Zayne?" ozval se rozespalý hlásek, který nemohl patřit nikomu jinému než Louisovi. Musel jsem zamrkat, abych se vrátil zpátky na zem. Ani jsem si neuvědomil, že jsem se zasnil na tak dlouho. Venku už byla tma a fotbal dávno skončil.

Vypnul jsem televizi a přešel blíž k tomu drobečkovi. „Harry je zase pryč?" zeptal se poněkud zklamaně a upřel na mě ta svá překrásně modrá očka. Pod tím jeho pohledem mi dělalo poněkud problém se soustředit.

„Eh...jo...vrátí se za pár dní. Má nějaké pracovní povinnosti v New Yorku." Vysvětlil jsem mu a sledoval, jak posmutněl. Nechápal jsem to. Styles ho jen sprostě využíval pro sex, ale Louis vypadal, že je z jeho odchodu opravdu smutný. Netušil jsem, po čem by se tomu klukovi mohlo stýskat. Nevypadal na někoho, kdo by si užíval sex bez emocí. Hádal jsem, že on je spíš na vztahy plných citů a opětované lásky. Louis by měl být někým milovaný a opečovávaný. Nezasloužil si, aby ho někdo využíval jako šukací pannu.

„Aha." Pípl modroočko a zívl si. Zjevně byl pořád ještě trochu rozespalý. Musel jsem uznat, že vypadal roztomile. Teda, když jsem pominul fakt, že měl na sobě jen bílé tričko, které mu sahalo do půlky stehen. Pochyboval jsem, že má pod ním nějaké spodní prádlo. Měl jsem co dělat, abych při pohledu na něj nezačal slintat. Byl v tom zatraceně sexy. Zvlášť s těmi rozcuchanými vlasy.

„Nemáš hlad?" zeptal jsem se, abych zamaskoval fakt, že jsem z něj úplně mimo.
„Celkem jo." Odpověděl Louis a usadil se na barové židli. Pozorně sledoval každý můj pohyb. Jako kdyby ho nesmírně fascinovalo, jak mu připravuju večeři. Dělal jsem si o něj starosti. Zdál se být totálně mimo. Skoro jako pod vlivem nějaké drogy.