Love will Remember

Třetí část

Hýbal rty rychle a tak chtivě. Obě jeho ruce mi běhaly po bocích. Bylo mu jedno, že mi vyhrnuje mikinu a mě také. Jediné na co jsem dokázala myslet, byl pocit mých rtů v objetí těch jeho.

Moje ruce ho objaly kolem krku a přitiskly blíž k sobě. Dlaň jsem zapletla do jeho vlasů. Spokojeně zavrněl a vrhl se na mě ještě dravěji.

Začal rty hýbat rychleji a jeho ruce hltaly mou nahou kůži na břiše a bocích.

Tentokrát to bylo tak příjemné.

Moje tělo si říkalo o víc a víc, ale můj mozek tomu protiřečil.

Proto jsem jako vždycky poslechla radši své myšlení, než-li svou touhu.

Pomalu jsem se od něj odtáhla a nasála do sebe co nejvíce čerstvého vzduchu. Chtěl si mě přitáhnout zpátky, ale já se zapřela o jeho hruď. "Michaele to stačí." Nespokojeně zavrčel a odstoupil ode mě. "Já to nechci." Díval se na mě, jako bych mu řekla něco co nechtěl slyšet.

"Chci jít spát..." Nenápadně jsem mu tím naznačovala, aby odešel a já si mohla zase napsat něco do deníku a popřemýšlet o tom, co se stalo. Moje druhá část tomu byla ale proti. Spát se mi nechtělo, ale jiná výmluva, jak ho odtud dostat mě nenapadla.

"Tak půjdeme spát." U dveří zhasl světlo a vrátil se ke mně.

Moc jsem tehdejší situaci nechápala, ale to se brzo změnilo.

Michael si lehl do mé postele a poklepal vedle sebe, abych si lehla za ním. Udělala jsem to a byla jsem ráda za jeho přítomnost i když jsem byla nervózní.

Za celou tu chvíli, co byl v mém pokoji, jestli to vůbec byla chvíle, se všechno změnilo. Mé pocity k němu ale vládly žebříčku. Už jsem si byla jistá, milovala jsem ho. Nevím jak to cítil on, ale z mé strany už to bylo jasné.

Otočila jsem se na bok zády k němu. Jeho tělo se natisklo na to mé. Příjemný pocit zalil mé tělo. Jeho dech se mi odrážel od krku.

"Líbí se mi, jak si ze mě nervózní." Jeho hlas hned u mého ucha mi způsobil husí kůži. "V klidu, uvolni se." Svou dlaň dal znovu k mému boku. Palcem mi po něm začal kreslit kolečka a tenhle pohyb mě dokázal uklidnit. Trochu jsem se uvolnila, ale stále jsem si připadala zvláštně.

"Není tohle chyba?" Jeho smích mě znovu trochu více znervóznil. "Jasně, že je. Ale zatraceně se mi líbí." Políbil mě do vlasů. "Názor si změnil rychle..." Před pár dny by nic takového neudělal. "Možná, ale jsem za to rád." Skousla jsem si spodní ret. "Co to znamená?" Michaelovo tělo se vztyčilo nad mým. "To znamená, že tě mám rád." Otočila jsem se pod ním a stáhla si jeho hlavu k sobě a znovu naše rty spojila.

I to rád mi stačilo. Přece jenom je to něco velmi blízkého k mým pocitům.

Když později v noci usnul, ležela jsem otočená k němu a sledovala jsem ho. Bylo mi tak nějak veselo. Na mém obličeji vládl obrovský úsměv z toho pocitu. Sama jsem usnout nemohla, tak jsem ho prostě jenom sledovala.

Ani dlouhá doba, kdy jsem Michaela sledovala mi nepomohla ke spánku. Ani se mi nezdálo, že bych byla unavená. Cítila jsem se, jako bych vypila hodně energetických drinků.

Celý dnešní zážitek pro mě byl jako sen. Možná jsem neusnula ze strachu, který nade mnou vládl. Z toho, že by to mohl být jenom sen, z toho že kdybych se probudila, Michael by mohl změnit názor.

Z jeho těla vycházelo teplo a další vycházelo z topení v pokoji. Ještě s jeho teplou mikinou na sobě. Bylo mi teplo, ale nechtěla jsem ležet vedle Michaela nahá.

"Děje se něco?" Ani jsem si nevšimla, že jsem Michaela probudila. "Promiň." Odpovědi se mi dostalo zamručením. "Pořád si mi neodpověděla." Čelem jsem se otočila k němu. "Je mi horko a nemůžu spát." Na to se začal smát. "To ale není vtipný!" Posadila jsem se a ruce jsem si založila na hrudi. "Ale je. Jsi roztomilá." Víc se ke mně přisunul. "Co je roztomilý na tom, že je mi horko?" V šeru jsem sotva viděla jeho obličej. "To, že se stydíš." Tak nějak jsem nedokázala odpovědět. "Vidíš, stydíš se." Ruce jsem si přiložila k obličeji, abych zakryla červenání, které ve světle, které bylo v pokoji, jistě nešlo vidět.

"Chceš vůbec jít spát?" Pozvedla jsem ramena, na náznak, že sama nevím. "Proč si vlastně udělal tu věc, jak si sem vtrhl a..." Odmlčela jsem se nad přemýšlením, o vhodném vyjádření toho, na co jsem myslela. "No... To potom..." Chytil mě za ruku a stáhl mě k sobě, takže jsem si lehla zase k němu. "Protože jsem byl naštvanej." Zabručela jsem. "A to bereš jako odůvodnění, toho co si udělal, nebo omluvu?" Otočila jsem k němu svou tvář. "Nemám se za co omlouvat." Svou ruku dal na můj bok. "Nemáš se za co omlouvat? Vtrhneš sem a obtěžuješ mě!" Jeho ruku jsem ze sebe shodila. "Obtěžuju? Užívala sis to! Navíc sis to zavinila sama. Neměla jsi říkat, že si už s někým spala." Otočila jsem se k němu zády. "A to jako znamená co? Proč by ti mělo vadit, že jsem s někým spala, jsem tvoje sestra, ne přítelkyně." Natiskl se ke mně. Tu samou ruku, jakou jsem ze sebe před chvílí setřásla, položil na můj bok. "Protože závidím. Proto by mi to mělo vadit." Dohání mě k šílenství! "To nemění nic na tom, že jsem tvoje sestra." Políbil mě do vlasů. "Chtěla bys, abych tě líbal takhle?" Posadil se obkročmo na mě a otočil mě na záda. "Nebo radši takhle?" Chytil mi tvář a svoje rty znovu přiložil k mým.

Měl pravdu a to mě trápilo nejvíc. Už tehdy věděl, že po něm za každou cenu toužím.

Po ničem ani po nikom jsem ještě nikdy netoužila, tak jako po něm.

Dámy a pánové představuji vám svůj další díl! #lol
Vím že díl nebyl delší dobu, než jsem slibovala, ale jak víte, budu dělat příjímačky a chci je udělat za každou cenu, tudíž se na ně připravuju + učitelé u nás se zbláznili a každý den píšeme aspoň 2 testy! : (
Nestíhám psát a přiznám se vám, že jsem už dlouho nic nenapsala a další kapitola možná bude o dost později, než by být měla...

No tak a teď k mému úžasnému dílu! Hah...
Abych byla upřímná, i pro mě je to velmi zajímavý příběh...
Nemůžu mít doma nějakýho Michaela?! Prosím! Mamí! Adopce! :D
Tak já se radši uklidním...
Uff.
Jsem ráda, za vaše komenty a hodlám tuto story dělat ještě velmi komplikovanou! :D hah to je dlouhý slovo... Chci čtvrťák! -_- - Ale jinak jsem v pořádku! : ) O: )

Ich liebe dich! Bey!