Kapitola 29.

31 5 0
                                    

Rozloučili jsme se letmým dotekem ruky. Nic jsme si neřekli, všechno bylo jasné. Pak se Lukáš otočil a odcházel...

Já jsem proto taky šla.

Ale bylo to fajn...rande. Hmmm.

A pak jsem se ohléhla, ale Lukáš se jen vzdaloval.

Bylo mi dost divně. Ale na druhou stranu fajn. Mísily se ve mně různé pocity. Dobrý i špatný, smutek i radost, zklamání i překvapení, ale hlavně pocit satisfakce. Nevím proč.

Tak jsem pohroužená do myšlenek odcházela domů, když mi zavibroval mobil.

Přišla mi další sms od Lukáše.

Ahoj moc diky bylo to fajn. L

Odepsala jsem:

Njn. Ale proc jsi mi to nerekl pred peti minutama osobne. A

Vis asi jsem se stydel ale to je fuk libilo se ti to??? L

Jo jasne. Ale nemam s cim srovnavat tak cs. A

Nechtěla jsem s nim teď mluvit, ať už po telefonu nebo osobně. Potřebovala jsemsi to všechno srovnat v hlavě. Nicméně on to netušil a tak mi psal dál:

Jj dik kdy se domluvime priste??? Vsak vis kdo...

Tak jsem mu napsala:

Ja vlastne jeste nevim kdy budu mit nas tak se zitra kdyztak domluvime... A

Tak, a měla jsem na půldne klid. Teda lichotilo mi, když o mě projevil zájem ale taky potřebuju čas na sebe.

Doma jsem si dala koupel s královskou pěnou a udělala jsem ai manikúru a pedikúru.

To je ten čas na sebe...

Ahoj, tak snad se vám to líbí. Děkuju za hvězdičky a jen bych dodala, abyste se nebáli psát komentáře...

♥♡★☆

S(t)ázkaKde žijí příběhy. Začni objevovat