S(t)ázka

Kapitola 37. Zbytek dne...a noci

Magda má skvělou náladu. Rychle se pozdravíme a ona už mě táhne nahoru do svého pokoje. Odložila jsem si tašku a ona mi ukázala dvě obálky.

,,Vyber si, který chceš." řekla mi s nadějí v hlase.

Ani jeden z filmů jsem neznala, alespoň ne podle názvu, tak jsem nakonec ukázala na ten více v pravo.

,,Dobrá volba."řekla Magda a položila obálku s DVD na stůl. Potom na chvilku odběhla někam do jiné místnosti. Nevěděla jsem, co dělat, tak jsem obdivovala ten přepychový pokoj. Dlouho jsem tu nebyla, tak mi to připadalo trochu horší, než jsem si pamatovala. Ale může to být taky způsobené tím, že jsem si ten pokoj ve své mysli trochu vylepšila a vyšperkovala. Navzdory tomu jsem byla uchvácená.

Magda byla asi o dvě minuty později zpátky s mísou popcornu v jedné ruce a se skleničkami v druhé a minerálkou v podpaží.
Obě jsme se napily a chvíly bylo ticho.

Pak se Magda rozpovídala a já taky. Mluvily jsme asi půl hodiny a hodně jsme se nasmály.

Potom Magda zapnula přehrávač a na její obří televizi se spustil film.

Moc jsem ten příběh nepochopila, vím ale, že dvě a půl hodiny jsme obě seděly jako sochy na sedacím pytli s pohledem upřeným na obrazovku a jediné naše pohyby byly: dýchání, mrkání a natahování ruky pro popcorn.

Po filmu jsme se šly vysprchovat, každá do jiné koupelny. Wow.

Zrovna jsem se převlékala do pyžama, když mi cinknul mobil.

Áá, Lukáškovi je smutno, no to se podívejme...

Pak dorazila i Magda a ptala se:,,Co je?"

Mám jí říct pravdu, nebo něco namluvit. Proč bych to ale dělala...
.
.
.

,,Píše mi Lukáš, tak mu odepisuju, ne?"

,,No jo no. A kde vůbec je?"ptá se Magda...

Lehly jsme si a potichu jsme si ještě povídaly.

A Lukáš mi napsal znovu. A pak znovu. Ale nechtěla jsem Magdě nic říkat, třeba už stejně spala. Přišlo mi to k ní nefér.

Zdravím vás, tak snad jste spokojení s vývojem děje. Ještě bych vás ráda poprosila o více názorů, jinak to budu chápat tak, že nemáte co dodat

♥♡★☆