S(t)ázka

Kapitola 38. Novinky - šok

Ráno jsem se sbalila, rozloučila s Magdou a odešla domů.

Strkám klíč do zámku, odemykám a vcházím dovnitř.
Taťka není doma. Aha, vlastně je někde pracovně, zapomněla jsem na to. A Bella je určitě taky doma, protože tu má boty.
Jdu teda nahoru do svého pokoje. Po chvíli přijde Bella. Chvíli stojí ve dveřích, dokud se na ni nepodívám. Vydám ze sebe mírně naštvaný, zato otravný zvuk, který znamenal: ,,Jak se opovažuješ rušit můj klid?!" No, tak takhle úplně ne, no.
Bella tam ještě chvíli stála a pak odešla.
Mávla jsem nad tím rukou, alel stejně to bylo divné.

Chvíli jsem jen seděla na posteli a poslouchala hudbu, a pak jsem si vzpomněla, že bych mohla napsat Lukášovi, jako jak se má a tak.

Odpověděl celkem okamžitě, že jsem začala pochybovat o tom, jestli jsou opravdu na lyžích.

Chvíli jsme si textovali a tak a ptala jsem se ho, kdy se vrátí a on že za týden.

Čas plynul vesele dál a než jsem se nadála, byla večeře.
Aspoň jsme se všichni sešli u stolu...

Pak táta promluvil:,,Děvčátka moje, moc mě to mrzí, ale mám pro vás špatnou zprávu."

Chvíli jsem si ho prohlížela a snažila se uhodnout, co tím myslel.
Měl na sobě ještě oblek, i když si teda povolil kravatu. Nebyl úplně hladce oholený a na tváři měl takový ustaraný a starostlivý výraz.

Chvíli bylo ticho, kterě mě neskutečně mučilo. Ne že bych se ráda dozvídala špatné novinky, ale už jsem to chtěla mít za sebou...

,,Ehm, je mi to moc líto, ale budeme se stěhovat".

Ta věta na mě dopadla celou svou tíhou. V hlavě mi hučelo:

Stěhovat
Stěhovat
Stěhovat

Byl to pro mě šok, tak jsem jen pár vteřin zírala před sebe a nevydala ze sebe ani hlásku. Pak jsem zavřela oči a snažila se zadržet slzy...

Ahojky tak po delší době zas pokračuju. Jestli vás příběh baví, tak dejte hvězdičku a pokud ne, tak mi napište komentář, ať vím, co vylepšit.

♥♡★☆