Kapitola 12. tak co?!

44 6 0
                                    

Magda se na mě zadívala a pak zavřela oči:
,,Ach jo! Děje se to, že se naši asi budou rozvádět a já to prostě nedávám. Ani ve škole to teď nemám dobré. Tak, konečně se to dostalo ven!"

Já na ni jen bezhlesně koukala. Což jsem asi neměla dělat.

Magda si zakryla tvář rukama. Ale já jsem byla rychlajší. Podala jsem jí kapesník a objala jsem ji. Magda chvíli tiše protestovala, jakože co si lidi pomyslí, ale to mi bylo v tu chvíli jedno.

,,Takže už žádná tajemství?" ptám se pro jistotu.

,,No, pokud nemáš nějaké ty?!" odpovídá ona.

A po chvíli mi došlo že 'tajemství' mám. Ale stejně myslím, že to, co mi řekla není všechno, nebo mi to řekla jen proto, abych neotravovala...

,,Vlastně asi mám," začala jsem.
Celé jsem to Magdě řekla a taky jsem se začala cítit o něco líp.

Magda nejdřív vypadala, že se mi začne smát, ale pak zvážněla a zvesela řekla:,,Vypadá to, že prohraješ sázku."

,,Magore... My se tu bavíme o udržení našeho přátelství a ty myslíš zrovna na tamto jo..."

Ale teď si snad začneme zase rozumět.

Později ten den

Vypadá to, že tu sázku fakt prohraju. Poznám to tak, že kdykoli se na mě Lukáš podívá, tak prostě áááá. Výhoda toho je, že když se s Magdou bavím tak máme vždy alespoň jedno téma.

Ještě později ten den

Po škole jdeme s Magdou do nákupního centra. Podívat se na hadříky a tak... Snad to bude v pohodě! :-D

S(t)ázkaKde žijí příběhy. Začni objevovat