S(t)ázka

Kapitola 31.

Je večer a já jsem zalezlá v obýváku u telky. Chtěla bych si užít klidný večer před víkendem. Zítra bych mohla jet navštívit Magdu...

Pak sebou škubnu, protiže slyším zvonění. Je to můj mobil. Tak se zvednu a jdu do pokoje. Jakmile překračuju práh svého pokoje, zvonění ustane. Ach jo, řeknu si a hledám mobil. Odblokuju ho a uvidím: čtyři zmeškané hovory???
Všechny od Lukáše???
Proč???

Evidentně se nudí, nebo potřebuje pokecat, netuším, ale přesto zadávám volbu ,zavolat zpět'.

Nezazvoní ani dvakrát a Lukáš to zvedne.

,,Ahoj Lukáši, co se děje, že mi čtyřikrát-"

,,Proč mě ignoruješ?"zeptal se on.

,,Ehm, já-"

,,Volal jsem ti čtyřikrát!" nenechal mě domluvit on. Zněl trochu naštvaně, ale co.

,,Jo, já vím, neslyšela jsem ten mobil zvonit, tak sorry, že na něm nejsem celý den, abych čekala, jestli zavoláš!!!" vmetla jsem mu do tváře, chci říct do sluchátka.

Zdálo se mi to, nebo se Lukáš na druhém konci uchichtl?

,,Proč mi vlastně voláš?"pokračovala jsem.

,,Přece proto, že... Protože jsi to ty!"řekl Lukáš.

Úplně jsem zkoprněla a mobil mi málem vypadl z ruky.

,,Cože? Co jsi říkal?"nechápavě se ptám já.

,,Ehm, řekl jsem... Protože jsi to ty, na tebe mám jako jedinou ze třídy číslo!" řekl, ale neznělo to moc přesvědčivě.

,,No dobře, ale jaký je ten druhý důvod?"ptám se já.

,,Druhý důvod zní, že se nudím a potřebuju pokecat..."

Ten telefon jsem položila až skoro za hodinu. Kdo by to byl řek, že nejen holky jsou ukecané... Taky se se mnou pokoušel domluvit na nějaké další schůzce(neříkejme tomu rande, podle mě to zní moc prvoplánově), a to konkrétně v neděli.

Zítra jedu totiž navštívit Magdu...

Ahojky, děkuju vám za zájem, hvězdičky a komentáře, snad vás to baví.

♥♡★☆