Bílá nevinnost

Chlad v mém srdci stoupá.,

Seděla jsem na posteli a hleděla na rozbouřené moře. Chtělo se mi brečet při pomyšlení na to že mě naši za dva týdny odvlečou někam do zimy do Norska !! Mám tu kamarády, školu, vzpomínky a to všechno jednoduše zničí tím debilnim odjezdem! Nesnáším je !! Konečně jsem se cítila šťastná a najednou tohle... Už jsem neudržela slzy které se draly ven.. Když si vzpomenu na všechno co jsem tu za těch 16 let zažila.. Celé mé dětství, první lásku, potkala jsem Zoey mojí nejlepší kamarádku.. ples, hory, všechno. ... z mých myšlenek mě vytrhlo lehké zaklepani na dveře. "Co je??!!" Řekla jsem nevrle. Vstoupila máma. "Sluníčko co budeš jíst ??" "Nemám hlad!" "Musíš něco jíst. " "Nebudu jíst,jdi prosím pryč! Nechci abys tu byla!!" Nadechla se aby ještě něco řekla, ale nakonec si to rozmyslela a odešla. Vstala jsem a vyšla na balkón. Dychnul na
teplý přímořský vzduch, těsně před bouřkou. Nebe bylo tmavé a mraky těsně nad zemí. Hleděla jsem na město a dívala se na pláž....počkat kolikateho dneska je ??...... 8.10 !! Zoey má narozeniny !! A já nemám ani dárek !! Rychle jsem na sebe hodila džíny tílko a cardigan a vyrazila do nákupního centra. Bydlíme na kraji maiami ale i tak je tu dost rušno. V nákupním centru jsem hned věděla kam. Zamiřila jsem do sephory. Koupila jsem něco na vlasy, protože Zoey miluje úpravu vlasů. Na těch svých už měla snad všechny barvy co existují, a každý den má jiný účes. Vlasy má dlouhé ale už dost zničené......
Po nákupu jsem ještě zašla pro šampáňo. Když jsem nakoupila, zamířila jsem rovnou k Zoey. Vyšla jsem ven když najednou jsem ucítila ledový déšť na rukou! ! Venku už silně pršelo a hřmělo. Rychle jsem přeběhla silnice a běžela po pláži k Zoeyninu domu. Jejich dům byl dřevěný, ale dobře zachovalý. Stál kousíček od moře, přímo na plaži. Vždycky jsem ráda spala u zoey protože miluji ten zvuk šumějících vln.. .....Zaklepala jsem na okno a schovala se pod stříšku nad dveřmi. Přišla mi otevřít její mamka. Měla na sobě červené šaty po kolena a krásnou retro zástěru. Zrovna pekla něco do její domácí cukrárny a krásně to vonělo. Bylo ji něco přes čtyřicet ale vypadala mnohem mladší. Měla kudrnaté blond vlasy pod ramena. Líčení měla vždycky dokonalé stejně jako Zoey. Pozvala mě dál a řekla ať si sednu na gauč. Uslyšela jsem dupot na schodech. Zoey přiběhla a začala ječet. "Bože zlato !! Ann nevěděla jsem že přijdeš to je úžasný !! A v tom dešti ses hnala až sem jo ?? Chudáčku pojď usuš se.." "Zoey Zoe klid sedni si" řekla jsem se smíchem na rtech protože kdybych ji neskončila do řeči asi by neztichla. Objaly jsme se a posadily na sedačku. " Něco pro tebe mám " Řekla jsem a podala jí taštičku. Okamžite jí vzala prohlížela si všechny věci co tam byly. Přímo zářila radostí. Já jsem se jen lehce usmívala a uživala si chvíle s ní.... Poslední chvíle... od pondělí už ani nebudu chodit do školy. Mrzí mě to... Strávila jsem s nima tolik společného.... Bohužel všechno jednou končí... Pro některé dnes, pro jiné zítra, ale pro mě za dva týdny. Bojím se toho, že se tam s nikym nebudu bavit, protože nejsem moc společenskej člověk, a taky se bojim že si tam prostě nezvyknu.... Zbytek odpoledne jsme strávili koukanim na stará videa a fotky.. Bude mi to chybět. ... moc.....

Na obrázku Ann