Cecílie

11 1 0
                                    

Ještě chvíli poté jsem si s Cecilií povídala. Zjistila jsem že chodí také do 2 ročníku ale je v jiné třídě. Pochopila jsem že jí šikanují hlavně proto že se neumí oblékat a upravovat. Nevěděla jsem že šikana může být i tady. Je to pošetilé ale myslela jsem si, že když se tady všichni navzájem znají, tak že spolu i vycházejí ale opak je pravdou.. Cecilie mě také řekla s kým má cenu se bavit a ským ne a také mi nějak řekla jak škola funguje. Byla milá, a celkem hezká. Měla modre oči a byla blondýnka jako já. N echápu co proti ní mají. Bohužel potom už jsem musela jet domu ale domluvily jsme se že se zitra v půl deváté sejdeme před školou. Domu jsem jela autobusem protože naši ještě byli v práci. Cestou jsem přemýšlela co asi dělá George. Zpívá někde ?? nebo se někde fotí v davu fanynek ?... Klid Ann musíš si zvyknout...

Ráno se mi vůbec vstávat nechtělo, i když škola zažíná v devět, tak jsem byla pořád zvyklá spát až do oběda. V autobuse jsem si sedla až uplně dozádu. Tak jsem tam tak potichu seděla, do uší mi hrála písnička lucky ones a za oknem ubíhala krajina která se již připravovala na zimu. Sníh tu byl pořád ale jen místy a vypadalo to tu jako když je zima v Evropě. Así 7° celsia a zataženo. když autobus zastavil na poslední zastávce před školou tak do autobusu nastoupil nějaký kluk. Byl jako všichni ostatní dokud se neotočil... Měl nadherné modré oči že ani Teddy je něměl takové. Měl blodn vlasy nakrátko s. Byl středně vysoký ale měl velká ramena a dokonale stavěné tělo což bylo vidět i přes bundu. Nemohla jsem od něj odtrhnout zrak. Kdyby se dal na modeling tak by z něj byl idol všech holek na světě. Sedl si přede mě a já ucítila jeho vůni. Nebyla to vůně jako třeba parfém který používal George, byla to jeho vůně těla a voda po holení. Pořád jsem na něj koukala a kdyby se ten kluk najednou nezvedl tak bych si ani nevšimla že máme vystupovat. Joo takže chodí sem do školy, budu se muset zeptat Cecilie kdo to je. šla jsem do třídy a chtěla jsem si sednout na sve místo ale seděl tam ten kluk ! Vedle něj bylo volno ale bylo mi to takový blbý.. no každopádně mi nic jiného nezbývalo takže jsem šla k němu a prostě jsem si sedla a připravila věci. Cítila jsem že na mě kouká. Nakonec jsem to prostě nevydržela a začala jsem mluvit.
"Ehm, ahoj.. Promiň že jsem si sedla jsem ale jsem tu nová a nikde jinde není místo. Jmenuju se Ann a ty ??"
"Hmm.." řekl namísto odpovědi. Tak s tim si asi moc nepopovidam..
"Promiň jakze se teda jmenuješ? ?" Bylo vidět ze me moc dobře slyší akorát neodpovídá. Tak faaajn... Rozhodla jsem se že to vzdám, naštěstí už začala hodina.. Už jsem se těšila az se zeptam cecilie kdo to je. Nennapadne jsem ho sledovala,ale on celou dobu hleděl někam z okna jako by vůbec nevnímal realitu. O přestávce jsem se ho chtěla ještě zeptat jestli je tu taky nový ale on hned po zazvonění vystřelil ze třídy pryc....
Po školejsem mela srsz s Cecilii. Čekala jsem na ni před školou na lavičce. Uz už jsem si chtěla dát sluchátka ale vedle me si najednou sednul ten kluk.
"Ehm.. ahoj, promiň za to ve škole ale nebylo mi úplně nejlíp.. Jsem Jacob.., jak že se jmenuješ ty ??" Řekla ja na něj s úžasem hleděla.. Jeho hlas byl tak jemny ale zároveň hluboký. Nebyla jsem skoro schopna mu odpovědět. Nakonec jsem se vzpamatovala aspoň něco ze sebe dostala.
"Jsem Ann.. Jmenuju se Ann." v tu chvíli jeho obličej zkameněl. Jeho milý úsměv se proměnil a jeho oči se zahleděli do země. Potom jen lehce přikývl ale nic dalšího neříkal. Nakonec jsem to ticho musela prolimit Já.
"Ty tu jsi už dlouho nebo jste se take přistěhovali ??" Zeptala jsem se ho ale on se na místo odpovědi zvednul něco zamumlal a odešel. Sledovala jsem jak se vzdaluje a přála si aby se okamžitě vrátil. Znovu a znovu jsem si opakovala co jsem řekla ale nenašla jsem nic co by ho mohl urazit nebo třeba nějak ponížit ....
Seděla jsem na posteli a Cecilie si hladila Teddyho. Vypadalo to že si ji moc oblíbil ale přece jen když si vzpomenu jakou měl radost když se tu objevil peter..
"Ann a jak dlouho už tu bydlíš?" Zeptala se
"Už skoro rok"
"A proč jsi nešla do školy? ?"podivila se
"Nevzali mě už nebylo místo."
"Hmm aha... a našla sis tu už kamarády? ?" Zeptala se a jeji obličej posmutněl..
"No jo, tady ve vesnici, ale už se nestykame a potom mam kluka, George. Je to zpěvák, nevim jestli ho znáš, ale je ve skupině Union J." Řekla jsem aona se na mě nevěřícně podívala.
"George ?? George Shelley ??!" Vykřikla ohromeně a vypadala jako by ji meli vypadnout oči z důlků. Musela jsem se tomu zasmát.
"Jo přesně ten"
"Panebože ty s nim chodíš ??! Ja byla na jeho koncertu stejně jako skoro celá škola protoze meli koncert v nedalekém městě a tady to je vzácný. Skoro nikdoje v tu dobu neznal ale šli jsme tam už z principu té šance někoho takhle vidět. Po tom koncertu si je většina lidi oblíbila a poslouchají je!! To neni možny aby jsi s nim chodila! !!!!"
"Ale je koukni tamhlejsou fotky " ukázala jsem se smíchem na zeď. Ona okamžité vystartovala a vrhla se k fotkám, byla opravdu komická. Hleděla na fotky a stále tomu nemohla uvěřit. Najednou mi zazvonil mobil.
"Haloo??"
"Aniie zlato ?? Jsi doma ??" Ozval se ten známý dokonalý hlad který jsem tak milovala
"Jo jsem proč? "
"Co bys řekla tomu kdybych přijel? ?"
"Cože ??? Ty přijedeš? ??? Teď??!"
"No tak za hodinku bych tam byl jsem už tady kousek"
"Dobře dobře! Budu čekat. . Jo a nevadí že tu je Cecilie ??"
"Kdo to je ??"
"Kamarádka ze školy"
"Aha, nevadí, tak z a chvilku jsem tam "
"Pa"
Rozloučili jsme se a zavěsili. Koukla jsem na Cecilii a ta si stále prohlížela fotky. Už jsem chtěla říct že George přijede ale ona mě předběhla otázkou.
"Kdo je tohle ??" A ukázala na Zoey.. v tu chvíli se mi zase vrátili všechny vzpomínky...
"Zoey....... moje nejlepší kamarádka. ... bývala... "
"Proč? ? Pohádali jste se ??"
"Ne...... ona.. ona zemřela.." dostala jsem ze sebe a přesto že jsem se sebevíc snažila zadržet slzy tak mi jich pár steklo po tváři. Cecile se ke mně posadila a obejmula mě.
"Promi, mrzí mě to, ja to nevěděla.. omlouvám se"
"Nemůžeš za to .." odpověděla jsem téměř neslysitelně.. "Ale to už je dávno.. hele asi za hodinu přijede George" Řekla jsem, setřela si slzy a vzpomínky znovu odsunula pryč.
"Cooo ??? To nejde !! Vždyť vypadám hrozně !! Podivej na ty vlasy a i oblečení? !" Meli jste vidět jeji vytresteny obličej, zase jsem se rozesmála.
"Neboj jemu to je jedno ale jestli chceš tak te nějak upravim."
"Joo Prosím, Ann !!" Tak jsem ji teda posadila před zrcadlo a začala česat. Od Zoey jsem se toho tolik naučila...
"Viš že by ti slušely kratší vlasy ?" Zeptala jsem se ji a přitomji ukázala jak by to asi vypadalo.
"Hmm asi jo.." v tom mě něco napadlo.. dotáhla jsem ji do koupelny a řekla aby si sedla na vanu ale zády ke mě. Pořád nechápala co chci dělat. Ze skříňky jsem vytáhla kadeřnické nůžky které tam mela mamka když absolvovala kadeřnický kurz. Potom mě to i naučila tudíž jsem věděla jak na to......
Po 10 minutach jsem mela hotovo. Sestřihala jsem ji vlasy někam pod ramena. Když viděla výsledek byla ohromená.
"Páni Ann to je krásný! Kde ses to naučila? "
"Neni to nic těžkého.. a Teď pojd za chvilinku je tu, tak at te ještě nalicim." Rozzářila se a nasledovala mě. Udělala jsem ji jen lehký makeup abych podtrhla jeji přirozenou krásu. Vazne nechápu co všichni mají, ano.. sice nemá nejúžasnější modely ale zas tak hrozny to neni...
Když jsem zkoncila tak jako na zavolanou zazvonil George. Cecilie se cela napnula a znervozněla. Došli jsmr dolů a když jsem otevřela dveře tak jsem nejdřív uviděla jen ohromnou kyzici růží. Hned za ni se vynořil George. Okamžité jsem mu skočila do náruče.
"Bože Gi !!!! To je nádhera! !!!"
"Dlouho jsme se neviděli, chyběla jsi mi !"
"Ty mě taky!!" Když jsem se konecne vzpamatovala tak jsem ho pustila dál a představila mu Cecilii.
"Georgi to je Cecilie, Cí to je George ." Představila jsem je ale Cecílie jen nevěřícně stala a koukala na George. Ten se pobaveně začal smát a až to ji probudilo z tranzu.
"Uhmm ahoj" řekla roztresenym hlasem, byla tak roztomilá..............




















Bílá nevinnostKde žijí příběhy. Začni objevovat