"Ano znala...."
"Opravdu ??!"
"Ano.... Před 20 lety odjel pryč a už se nevrátil. ...A odkud ho znáte vy ?? A proč jste tady? ....Posaďte se chcete limonádu?" Přikývli jsme a posadili se na terasu. Přemýšlela jsem jak ji říct že Jack umřel a vůbec všechno.... Als myslím že nejlepší bude začít úplně od začátku. .. přinesla nam pomerančovou limonádu a sedla si naproti nám a pokynula aby jsme začali.
"Noo abych začala. .. Víte, přistěhovala jsem se z Maiami do Norska. Neznala jsem to tam a tak jsem se jednou v noci ztratila. No a Jack mě zachránil. Potom jsme se spřátelili a on mi řekl že už byl ve vězení a že ho opustila manžela a on zůstal sám. O vás se e nikdy nezminil...."
"Taky měl důvod ! Tenkrát mi bylo dvacet když mě zbouchnul a pak odjel pryč a nechal mi na krku dítě! "
"Ahaa.... To je mi moc líto. .. Noo ale tohle je George.Je to Jackův pravnuk. Přijel za Jackem když. ..... " pořádně jsem se nadechla a do řekla to
".. umřel" Ona se na mě podívala a bylo vidět že neví jestli to je pravda nebo ne. Proto jsem vyndala z kabelky dopis a dala jí ho.
"To bylo určené vám" vzala si dopis do ruky a četla. Bylo vidět jak se jí oči zalévají slzami. Dost jí to vzalo... Nedivim se, vždyť jí vyznal lásku. Zajímalo by mě kdo je Sára ale bylo mi blby se zeptat.
"Děkuju moc..Že jste jeli takovou dálku jen kvůli tomu. .... A ty jsi Ann ??"
"Jo "
"Dobře, chalupa je Samozřejmě tvoje dělej s ní co chceš. A peníze ti taky nějaké dám !!" Mluvila rychle protože byla hodně rozhezena.
"Ne to ne já nechci peníze, jsou Vaše. A Sáry..." Doufala jsem že jsem že nám řekne kdo je Sára. Peter celou dobu mlčel a držel mě za ruku.
"Sáry? ? Vy chcete vědět kdo je Sára že ??" Přikývla jsem protože jsem se bála že když to řeknu nahlas tak to vyzní jako : Joo joo okamžite mi kámo řekni kdo je Sára !!!
"S Jackem jsem se před dvaceti lety seznámila, když vyšel z vězení. Přišel do Paříže, do jednoho baru se opít a..... Noo užít si po té dlouhé době. A já jsem v te době byla mladá a bez peněz a tak jsem si potřebovala nějak přivydělat. . Noo a tak jsem v tom 'baru' obsluhovala. Ale nemyslete si zase něco.. Jen jsem obsluhovala u baru. No a přišel tam Jack a mě se líbil a tak jsme se dali do řeči. . Nooo a on tam poté začal chodit každý den až jsem jednoho dne udělala tu chybu... Vzala jsem ho do VIP salonku no a oak už si to dovedete představit. .. Bohužel něco selhalo noo a tak vznikla Sára. Jakmile jsem otěhotněla tak jsem odešla z práce. Snažila jsem se najít Jacka ale ten tu nebyl. Kamarádka z baru mi řekla že tam byl tři týdny po tom co se to stalo a ona mu řekla že jsem těhotná. Od te doby se tu neukázal. Sára je tedy má a Jackova dcera. Řekla jsem ji pravdu o jejím otci a ona se s tim prostě smiřila...."
Tyy joo tak to mě dostalo ! Proto o tom nemluvil... Měl dítě s ... děvkou.. tak trochu.. takže Saře je přiblížně 20. Noo .. zajímalo by mě co si teď myslí George. Přece jenom měl k Jackovi blíž než já, teda aspoň geneticky. .
"Aha" Řekl George a když jsem se na něj podívala tak mě překvapilo že ani nebyl moc ohromenej ani tak něco....Byli jsme tam až do večera. Povídali jsme si o Jackovi a pak i o nás. George vyprávěl o Union J a dokonce ji zazpíval. Sára byla na vejšce v Anglii ale Taylor nám aspoň ukázala její fotku. Byla krásná ale že by byla Jackovi nějak podobna, to se říct nedalo. Večer jsme odjeli domu a ona nám slíbila že když už jsme tady tak nám aspoň ukáže Paříž.
Ráno jsme vstali brzo aby jsme se stihli připravit a tak. Já jsem si oblékla bílé šaty ke kolenům s krajkovyma zádama. K tomu červené lodičky s mašličkou. Na hlavu jsem si vzala slamák s červenou stuhou, který jsem dostala od tety k narozeninám. George si vzal béžový tričko a kraťasy. Měl podobný styl jako Peter ale peter nosil víc košile a tak. Dorazili jsme před Eiffelovku a čekali. Bylo tu vážně docela teplo. Možná to není až tak ale přece jenom v Norsku jsou teploty kolem - 2 a míň.
"Ann jsi šťastná ??"
"Georgi co to je za otázku??"
"Jsi šťastná ??"
"Ano Samozřejmě že jsem s tebou šťastná" usmál se a políbil mě. Vůbec jsem to nechápala...
"Dřív by jsi řekla že ano až na něco. ."
Hmm to měl asi pravdu.
"Neruším ??" Ozval se za námi ten zvučný hlas. Nemohla jsem uvěřit svým očim. Taylor měla na sobě tmavě růžový volny kostýmek a na hlavě černý obrovský klobouk. Vypadala naprosto dokonala. Oproti tomu že včera se válela na zahradě v hlíně tak dnes byla jako princezna.
Šli jsme na Eiffelovku, projít se a nakonec nás vzala do vyhlášené cukrárny. Musím uznat že už dlouho jsem se tak dlouho ne zasmála a nepopovidala si. Vážně jsem byla zase šťastná......Na obrázku Ann ;)
ČTEŠ
Bílá nevinnost
FanficZ Maiami do Norska, z horka do zimy, ze šťěstí do smutku, to je můj příběh a můj život. Když už se všechno zdá krásný tak se to pokazí, všechno. V mém životě není ale věc které bych litovala i když jsem už udělala spostu chyb. Až na jednu které budu...