konečně !!

10 1 1
                                    

Zbytek dne jsme si povídali a s Cecilii jsme se oba sblížili. George dokonce pro ni zahrál Písničku beautiful life. Večer Odešla Cecilie a George zůstal ale uz brzo ráno musel zase odjet. Moc jsem si vazila toho že přijel i když to pro něj muselo bejt hrozně vyčerpávající...
Další den ve škole ten kluk.. Jacob.. zase chyběl, což mě dost naštvalo protože jsem uz mela připravené jak mu zabranim v cestě pryč ze třídy a on mi bude muset odpověďet proč tak rychle zmizel! No budu to muset odložit na jindy...
Odpoledne jsme šli s Cecilii nakupovat a ja ji radila co se nosí a co ji sluši a co by na sobe neměla nosit ani doma. Z obchoďáku jsme vyšly snad s milion taškama. Něco jsem koupila Cecilii i ja ale ona sama ma taky celkem dost peněz.. Musím uznat že Cecilie se po te menší proměně úplně změnila. Vypadala tak upraveně, hezky.... ..

Konečně po 3 dnech Jacob dorazil. Sedl si vedle mě ale nic neřekl.
"Ahoj ?? " řekla jsem ale schválně tak aby to znělo spíš jako otázka.
"Čau" zavrčel a vypadal že se opet nehodlá se mnou bavit..
"Tak hele, ja ti nic neudělala tak nechápu co pořád dělaš!!"
"Nemůžeš mě prostě jenom nechat bejt ?!"
"Ale tak co ti vadí ?? Já si s tebou jenom chci bavit !!..a poznat tě.."
"Hele.. Ann já o tohle nestojim jo ?? Tak se prestaň snažit."
"Okayy dobře, tak ja tě nechám abys byl zase ten tichej kluk se kterym se nikdo nebaví! "
"Jak můžeš vědět že se se mnou nikdo nebavil?!"
"Takže bavil? ?"
"Ne, teda jo nebo... hh bože proč mě prostě nenecháš bejt ?? "
"Takže bavil ?? "Ignorovala jdem jeho předešlou otázku a zopakovala tu svou.
"Jo.."
"Tak proč jseš najednou tak odtažitej ? "
"Do toho ti nic neni.. Ann.." řekl už klidnějším hlasem ale moje jméno jako by vždycky řekl tak zvláštně jako by se ho bál...Náš rozhovor ukončilo zvonění na hodinu. ..
Po vyučování jsem se konečně rozhodla že se na něj zeptám Cecilie.
"Heej Cí co je s tamhletim klukem ??" Ukázala jsem na Jacoba sedícího u stolu pár metrů od nás. Koukla se tim směrema posmutněla.
"Je to už dva roky.. Byl tady na škole jeden z nejoblíbenějších kluků a mohl mit holku na jakou si jen pomyslel... Zamiloval se do nejbohatší holky tady, Ann se jmenovala.. byla Krásná a na to že byla tak bohatá tak byla i hodná.. Milovali se tak že lidé okolo vůbec nechápali jak je to jen možné... chodili spolu tak rok jenže potom.....Potom měli autonehodu...." Dlouze se odmlčela.. "Zemřela celá jeho rodina i s ní... "A v tu chvíli jsem všechno pochopila... proč se nechce bavit proč nesnáší moje jméno.. Bylo mi ho tak lito... A já ještě byla hnusná...Musím se mu omluvit! Co nejdřív..

Za pár týdnů už se s Cecilii pár lidi bavilo ale pořád nic moc. Z nás dvou se staly nejlepší kamarádky a proto mě štvalo že i tak ji pořád odsuzují a tak jsem vymyslela plán. .. Na tento víkend přijede George a toho ja využiju protože zároveň v pondělí jedeme do národního parku.....

Pondělí

Z okynka jsem sledovala ubihajici krajinu... už nebyla cela pokryta sněhem, jen misty ještě nějaký snih zbyl a samozřejmě byl sníh na horách.. tady se pohybovala teplota kolem 15 stupňů což nebylo moc ale oproti těm zimním mrazum je to dost.. Už jsem se zas těšila na vánoce. Sice je září ale ti nevadí. George mi totiž slíbil že mě o vánocích vezme na hory do Alp i s ostatníma klukama ze skupiny!
Zastavili jsme a ted nadešla ta chvíle! Byla jsem tak.. příjemně nervózní jestli to jde. Vystoupila jsem a George zatím galantně otevřel zadní dveře aby Cecilie mohla vylézt. Všechno šlo tak jak jsem chtěla, přijeli jsme trochu později takže už všichni stáli před školou. Obešla jsem auto a chvilinkuu jsme si jako povídali s Georgem. Ten byl otočený tak aby ho schválně všichni viděli. Když už byl čas jít tak jsme se rozloučili Dlouhým polibkem a George políbil Cecilii na tvář tak jak jsme se domluvili. Nakonrc jsme mu za mávali a on konečné odjel. Na jednu stranu mě mrzelo že se s Georgem nemůžu rozloučit víc ale tohle za to stoji.. Když už nebyl madohled tak jsme se otočili a tam všichni stáli naprosto potichu a měli vytřestěné oči nebo po otevřenou pusu. Jak jsme tam tak stali s0tak jsem sj začínala připadat trapně....
"To byl George Shelley?? TEN George Shelley??" Zeptala se nakonec po nesnesitelném mlčení Min, nejnamyšlenejší holka ze třídy. Najednou mi došly slova.. Bala jsem se cokoliv říct ale věděla jsem že nemůžu tady jen tak stát a mlčet když všichni nedočkavě čekají na odpověď..
"Ehm jo, ten slavnej George Shelley"
"Ty s nim chodíš? ?" Zeptal se kluk jehož jméno mi nějak uniklo.
"Uuh jo, už tak čtvrt roku.." a zase to mlčení. .... naštěstí přišla učitelka která naprosto nechapala jaktoze jsou všichni tak zticha. Pote nás nahnala do autobusu a už si všichni začali povídat ale bylo jasné že o nás.. Bylo to trapné.. Ale ostatně.. Nebylo to to, co jsem vlastně chtěla? ? V autobuse hned holky vzali Cecilii dozadu a ta se na mě he omluvne koukla ale ja ji neslyšně naznačila že to je v pohodě. Ja si sedla k okynku dopředu. Už jsem si nandavala sluchátka když si vedle mě sedl Jacob. A ja si uvědomila že je čas na to abych se mu omluvila..
"Ahoj... viš promiň že jsem byla tak hnusná.. Mrzí mě to.. já..nevěd"
"To je dobrý jo. Už se k tomu nechci vracet"
"Takže všechno zas v pohodě? ?" Zeptala jsem se opatrně
"Jo.."
"Děkuju" vydechla jsem úlevou a lehce se dotkla jeho ruky. Ucukl a tak jsem ho radši zase nechala.
"Ty fakt chodíš s tim teploušem?" Zeptal se po chvíli.
"Hele George neni teplej což je celkem logický když chodi se mnou!A vůbec nemluv o něm tak "
Najednou jsem to konečně viděla.. On se zasmál, krásně.. měl presně ten hollywoodský úsměv jako ti herci. Ten úsměv kdy se musíte zasmát taky.. Ten úsměv při kterém se vam podlimi kolena.. Ten úsměv kdy všechny ledy taji.. ten úsměv sice trval jen pár vteřin ale i tak se mi vryl do paměti a ja ho stále viděla před sebou...Nee Ann co to dělaš ?! Mas George !! Jenže tohle prostě nešlo. .. Aspoň kdyby nebyl tak zasraně krásnej!!
Další den jsem se večer válela v posteli a snažila na Facebooku najít Jacoba. V tom mi přišla zpráva.
Ahij Lqasko vis trsicku jsremm se opil tak se ozzbu pak.
"Georgi??" Zašeptala jsem do prázdna. Tohle by mi ani nevadilo kdybych nevěděla že George s kapelou neni na setkání s fanouškama.. respektive spíš s fanynkama... Doufala jsem že už je třeba jen s kapelou ale naděje byla mala.. Zkusila jsem si čist a zkoušela myslet na něco jiného .. Bohužel neúspěšně

Bílá nevinnostKde žijí příběhy. Začni objevovat