Bílá nevinnost

Zdá se mi to ?? Vidím paprsek slunce ??

Vyšla jsem ven.
"Tak jdeme"
Šli jsme stejnou cestou k jezeru ale potom jsme zahli do leva.
(Ann
{Peter

{" Aa kolik ti vlastně je?"
("17 tobě? ?"
{"19"
("Tyy jo, to ses teď na střední?"
{"Už ne, měl jsem jít na vejšku ale vzali mě jenom v Oslu a to táta nechce. Pomáhám mu tady a když budu chtít tak si jí pak dodělám"
("Aha, já jsem byla na střední a chtěla jsem jít na vejšku ale teď těžko. .."
{"Hele, neboj tady si zvykneš, ve škole je to celkem v pohodě, i když nevim jakej ročník je teď, ale oni  tě určitě přijmou"
("Hmm"
{ "Hele !! Já ti nic neudělal, mohla by ses aspoň snažit"
("Já se snažím! !"
{"Tak když myslíš. ."

Šli jsme po kraji toho jezera až jsme došli k horám.

("Tak a kam teď ??"
{"Pojď"

Šli jsme mazi lesem a horami. Zastavili jsme se pod takovejma skalnima schodama. Po stranách byly provazy. " .

("Nechceš říct že jdeme sem ?!!"
{"Joop jdem pojď první ať tě můžu chytat"

Pomalu jsem šla ale zas v botech na podpatku nahoru. Asi po 40 metrech tam byla taková plošina. Peter šel za mnou a sedl si na kraj a já vedle něj.

{"No neni tu krása? ?"
("A to jsme se kvůli tomuhle, tahali takovou vejšku ?Víš jak mě bolej nohy?!"
{"Tak hele slečno tohle jsem dělal 6 let!! Nevyskakuj si joo !"
("Copak snad by ses nezlobil! Já na tohle nemám čas !! Měl si mě provést po vesnici ne po horách! "
{" A co chceš tady vidět ?!! Tady neni žádný nákupní centrum nebo kino !! Tohle je vesnice u ledovýho oceánu o 70 obyvatelích !! Nevim kam by ses sekra chtěla podivat? !!!"
("Chci dolů !!!"
{" Tak jdi "

Řekl a na rtech mu zase hrál ten pobavený úsměv. Problém byl že ten úsměv byl zatraceně sexy! Lezla jsem dolů a on a mě koukal. Když jsem seskakovala, tak jsem při dopadu na zem blbě došlápla a strašně mě bolela noha, nemohla jsem se ani zvednout.
("Auu to strašně bolí !!" Řekla jsem a držela se za kotník. Peter byl okamžite dole a v jeho výrazu bylo vidět že se opravdu leknul.
{"Pane bože Ann jsi v pořádku? ?!"
("Vypadá to tak ??!!" Řekla jsem podrážděně a sykla bolestí. On mi podal ruku a postavil mě na zem. Já jsem ale ani nebyla schopna stát na místě.
{"Pojď,  chyť se mě." Řekl a vzal mě do náručí. Šel se mnou cestou kterou jsme se vrátili. Prohlížela jsem si jeho obličej a musela jsem uznat že je fakt krásnej. Jeho blonďaté vlasy,s nádechem do liskooříškové barvy, měl lehce rozcuchane a v očích nečitelný výraz. Upřímně mi vůbec nevadí že mě nese..
{" Heej nekoukej na mě tak." Ajaaj on si toho všimnul .. Začala jsem rudnout a on se jenom rošťácky usmíval. Sklopila jsem oči, ale nic neřekla. Potom jsem už viděla vesnici a bylo mi to líto. . Donesl mě před jejich dům což mě překvapilo. Otevřel nemotorně dveře a opatrně mě nesl dovnitř. Vešel do druhého patra a poté (asi) do jeho pokoje a posadil mě na postel.
{"Počkej přinesu led a obvaz." Přikývla jsem a prohlížela si jeho pokoj. Vypadal jako normální pokoj kluka v jeho věku.Měl šedý zdi,dvoulůžkovou postel na které jsem seděla, velkou skříň,Okno, které tvořilo celou jednu zeď, u kterého byl menší gauč, na kterém byla složena deka, polštář a knížka.. Zajímalo by mě, co čte. Zkusila jsem se zvednout. Stoupla jsem si ale protože měl plovoucí podlahu tak mi to uklouzlo a naštěstí jsem spadla zase na postel. Bohužel Peter stál ve dveřích a všechno viděl. Stál tam a pobaveně se smál.
{"Říkal jsem ti že nemáš vstávat, proč si vstávala? ?"
("Chtěla jsem vědět co čteš." Řekla jsem uraženě -ne proto že bych doopravdy byla uražená, sle spis to bylo dost trapny a ja nevěděla co říct.- a on došel k oknu kde knížka ležela. Čekala jsem že mi ji přinese ale on ji hodil do skříně.
("Heej !Co to je ?!!"
{"Nic , pojď, sedni se na kraj,  já ti to zavážu a pak si dáme čokoládu . Chtěla jsem vědět co to bylo za knížku, ale pak jsem si to rozmyslela protože mi došlo, že by mi to stejně neřekl. Sedla jsem si a podala mu nohu. Klekl si přede mě a něžně mi nohu chytnul. Ruce měl teplé a kotník mi namazal nějakou mastičkou. Sykla jsem bolestí,ale jinak to nebylo tak hrozny. Když mi nohu zavazoval byl tak něžný a přesto, že v krátkém tričku byly vidět velké svaly tak ruce měl dokonale jemné. Když byl hotovej tak mi podal ruku abych mohla vstát. 
{"Pojď drž se mě, pujdeme do obýváku. "
Stoupla jsem si a chytla se ho. Dovedl mě do obýváku a posadil na krásnou koženou sedačku ve prostřed opravdu obrovské místnosti. Přesto že tohle je takova pustina tak musím uznat že domy tu mají opravdu krasné a ten Peteruv byl snad největší a nejmodernější, jaký jsem kdy viděla.
Peter udělal horkou čokoládu a vyndal z trouby cookies. Pak se posadil ke mně a sledoval mě. Bylo mi to nepříjemný, ale na druhou stranu mi to ani nevadilo. Bohužel jako vždy jsem se začala červenat a jeho to pobavilo.
("Nech toho jo !!" Okřikla jsem ho se smíchem a strčila ho do ramene. Neuvědomila jsem si že má v ruce čokoládu. Naštěstí mám rychle instinkty a tak jsem hrnek včas chytla a s tím i jeho ruku. Podivala jsem se mu do očí. Byly tak nádherný! ! Nakonec jsem ale ruce odtáhla. Potom jsme si povídali tak obecně...Bylo to s nim vážně úžasný...